Luck_a komentáře u knih

Nikdy mě nenapadlo si od Kinga něco přečíst, vždycky jsem byla přesvědčena, že mě to bude spíše nudit, ale..., od přítele jsem si půjčila Noční směnu. První povídku Prokletí Jeruzalémské jsem četla ve vlaku když jsem se vracela od něj domů. Zrovna jsme vjížděli do bouřky, venku bylo černo, blýskalo se, na oknech byly proudy deště a ve vlaku byla taková zvláštní dusná atmosféra, navíc jsme jeli krokem, protože byla porucha na trati. A mě to natolik pohltilo, že jsem si přečtení celé knihy řekla, že chci další a další.
Povídka Šroťák mě děsila, v dětství jsme měli mandl v mandlově a já se ho vždycky bála. Nenáviděla jsem ho.
Další, která mě dostala byl Trávníkář, pořád ho před sebou vidím jak leze po čtyřech za tou sekačkou a žere trávu. Prostě šílené. Kniha je dechberoucí. Takže chci jít po každých jeho knihách, tak dychtivě, asi jako Trávníkář po trávě :)

Četla jsem ji když mi bylo asi 14 nebo 15 :)

Četla jsem vydaní z roku 1947-1948, sice je rozdělená na dva díly, ale i tak jsem si je koupila. Knihu jsem četla hned po přečtení Dostojevského ( Zločin a trest) a musím říct, že jsem byla překvapená. Americká tragédie mě dostala ve všech směrech.
Dokonce jsem obětovala i jeden den školy, protože jsem ji četla celou noc až do rána :) Nemohla jsem se od knihy odpoutat a prožívala jsem každý okamžik, každé slovo... :)
Takže doporučuji.