Lumír Hayer komentáře u knih
Knihu jsem přečetl na dva - tři nádechy a je to zážitek. Úplně jsem to viděl.., Hodáček píše skvěle. Je to skvělý básník a próza je taky nádherná.., i když vlastně "Až úzko pomyslet" je celá jedna velká báseň.
Je třeba vypláchnout všem zaslepeným ezoterikům jejich růžová očička, aby uviděli dualitu tohoto světa a spadli z obláčku na řiť...a přestali cinkat na tibetský mističky a zvonit v kostelíčkách na plechový zvonečky...na svolávání telátek a jehněčího do svých vzorců.., do ohrádek, maštalí a chlívků.
/Petr Kučera/
Kamil Marcel Hodáček
Básník, prozaik, malíř, textař, autor a herec art videí, recitátor a interpret prózy a poesie. Nenechte se mýlit, i na to potřebujete talent, aby před vámi lidé neutekli a aby vám ve finále zatleskali. Někdo by před publikem nepřečetl ani jízdní řád busu na letiště, natož báseň, nebo prózu. A to ještě nevíme všechno a já si myslím, že Kamil ještě překvapí. Jsem rád, že je. A že umí. Ono hodně lidí je. Ale neumí.
Skočte si pro jeho knížku veršů. A alespoň jednou si přečtěte jeho román "Až úzko pomyslet". Budete žasnout! A jestli nemáte srdce a mozek jako plejtváci, ztratíte se. Možná i sami sobě. V těch knihách by měly být i nějaké Kamilovy obrazy, aby byl jeho portrét kompletnější. Možná. A možná ne, aby to nebylo přespříliš. Protože Kamil je =HIGH VOLTAGE=.
Jestli máte odvahu, sáhnout si na rozpálená kamna a chvíli držet, je Kamil Marcel Hodáček autorem právě pro vás. Oprůbujte. Dozvíte se díky jeho textům hodně i o sobě.
/Petr Belanský/
Nikdy, ani pod pohrůžkou ztráty života, by mě nenapadlo dobrovolně si koupit "magazin Elle". O to víc a s nehraným nadšením jsem uvítal soubor fejetonů a sloupků Natalie Kocab v knižní, mnohem stravitelnější a elegantnější podobě. Texty dávající od prvního čtení smysl. Texty nořící se beze strachu do hlubin osobního prožitku. Texty odvážně odkrývající aspekty života, před kterými většina intuitivně přivírá oči. Moc za knihu děkuji, myslím, že je v dnešní době víc než důležitá.
"Kdo chce pochopit, pochopí. Kdo nechce, sám zůstane nepochopen."
Připomíná mi to "Muže bez vlastností" od Roberta Musila; ne obsahem, ale formou, střídáním narativních a diskurzivních pasáží. Strhující čtení! Klobouk dolů!
(Bohumil Macháček)
"Jsem neskutečně překvapená tím, kam jsi jako autor došel... Horizont událostí jsi překročil... Rubicon i řeku Jordán a jednoduše JSI." (Miluše Zítková)
"V noci na včerejšek jsem konečně přečetla prakticky celou knihu ..., předtím, než jsem vyprovodila mámu do špitálu, leže v posteli v pokoji mého táty, kde stále dlí jeho urna, snad je to důstojné místo ... Každopádně jsem nespala klidně. Nedalo mi to a knihu jsem dolouskala před kuropěním ... Nevím, jestli jsem jí pochopila, ale dala mi sílu: se vším tím hnisem a hnusem, který v ní je, s tou vší všedností, hnusotou a láskou, kterou život přináší ... A připadá mi to nakonec krásný. Hnusně krásný? Nevím, prostě jsem se totálně rozplizla, ještě to vstřebávám."
/Helena Jarošová/
"Na jeden zátah přečteno. Skvělý styl! Lidsky se mně to dotklo. Zrovna jsem dočetla, musím to ještě strávit. Umíš!"
(Zoja Almitedou)