Až úzko pomyslet
Kamil Marcel Hodáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406232/bmid_az-uzko-pomyslet-PXe-406232.jpg
5
14
14
Román o strachu. O naději v beznaději. Příběh pobodaný jehlami a nahlodaný rakovinou. Román o triviálních vztazích, bonbonierách, lubrikačních gelech daleko za expirací, o Kabale a strženém těsnění. Román o strachu s velkým "S". Román o všem, čeho byste se dobrovolně nechtěli dožít a zároveň o všem, co dokonale znáte z vlastních životů. Je to román o strachu. O strachu, který si každý člověk nese v sobě, ale málokdo si to přizná. Je to román o běžných věcech, o jménech starých ulic, o asfaltu s mokrým deštěm, román o nejistotě, o boji s chronickou osamělostí. Je to kniha o strachu z přiblížení se sama k sobě, kniha o zoufalé snaze najít řešení. Román hledající způsob, jak člověku, který rezignoval na budoucnost, prodloužit život alespoň o několik měsíců. Jak ženu na pokraji smrti vrátit do života zcela. Jak partnerské vztahy pochopit jako partnerské vztahy. Je to román o strachu. Kniha o pocitech, které nikdo dobrovolně nechce zažít a přitom jim je každý až nebezpečně blízko.... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostal zcela náhodou díky sledování jedné skupiny s LGBT literaturou na FB, kde autor na tuto svoji knihu odkazoval. A nedalo mi, oslovil jsem ho a knihu za pár dní měl doma. A pustil se do čtení...
A to mi vyrazilo dech. Z počátku jsem trochu nemohl uchopit styl psaní páně Kamila, to četné opakování vět, textů. Ale po pár stranách jsem nad tím už nepřemýšlel a kniha by mi bez toho přišla nudná.
Čekal jsem nějakou smutnou ubrečenou zpověď gaye, který se nakazí AIDS a bojuje, ale opak je pravdou. Otevřený, upřímný, depresivní a hlavně neskutečně syrový příběh, který vás vtáhne do děje a s A prožíváte vše. Oceňuji i ty sexuální scény, které autor píše zcela bez příkras a které sem prostě sedí. Sem by se vážně romantika nehodila. Obrovsky těžké téma uchopené správně, navíc mladý český autor. Za mě skvělá četba, kterou si velice rád přečtu znovu.
Máte - li strach číst první román básníka, tak jako jsem ho měl ze začátku já, doporučuji Vám zapomenout na předsudky.
Román Vás naprosto pohltí a vtáhne do místy všedních dní hlavní postavy, která se pak spolu s Vámi plácá životem a ušmudlaným Žižkovem a svým přístupem k životu a světu vše zkomplikuje a společně prožijete velmi náročné situace a zkušenosti. Na konci románu budete rádi, že se můžete ze zajetí této postavy vymanit a žít si opět po svém.
Ve vypjatých okamžicích osudů hlavního hrdiny autor mistrně uplatňuje svůj básnický základ a text na pomezí prózy a poezie ještě zvýrazní zážitek z Vašich společně prožitých delirií.
Skvělý román! Drsný až na dřeň! Pravda nezaobalená do ezoterických peřinek zjemňování reality, naopak, vyvalí se na vás se všemi ostny, hnusy, hnisy, tvrdě a nekompromisně!Nenechá vás v klidu! Donutí k přemýšlení! To je velký dar, kterým je K. M. Hodáček obdařen vrchovatě
Gejzír slovních obratů, pocitů, nálad a obrazů. Emoce tečou z každého slova, stékají do vět a valí se po těle mrazivým potem. Kamil M. Hodáček - chrlič vodopádů myšlenkových útržků, které pleskaly do mých představ fantazií odpadkového koše či netečností špitálu. Kniha žije. Kniha dýchá refrénem písně. Při každé další sloce tuším, že se bude opakovat. Trhavým rytmem zvratků, které vězněné v hrdle dusí. Musí ven... Povedlo se...v příběhu o opakovaném setkávání života se smrtí. Jako i v mém životě. Je to i má osobní kniha. Nedokázala jsem ji číst najednou. Ale po celou dobu mi v uších zněla kytara Franka Zappy. Náhoda? Jednou řekl "Kytara musí blít". Tak proč ne kniha...
Kamila znám osobně poměrně dlouhou dobu a je to jedna z nejkvalitnějších osobností co znám. Miluju jak jeho básnickou tvorbu, tak prózu. "Až úzko pomyslet" je kniha, která vás rozhodně dostane. Svou naprostou upřímností, nepřikrášlováním reality a osobních prožitků autora, ale nad tou vší složitostí života, bolestí, klopotné cesty za štěstím a vnitřních bojů, tak nějak ční Kamilova povaha. A ta je nejen nesmírně soucitná, obětavá a lidská, ale řekla bych až pokorná. Ta kniha je úžasná, jako její autor, kterého mám velmi ráda
"Na jeden zátah přečteno. Skvělý styl! Lidsky se mně to dotklo. Zrovna jsem dočetla, musím to ještě strávit. Umíš!"
(Zoja Almitedou)
Není jednoduché popsat pocity, které se po člověku až fyzicky dráždivě drápou odněkud z nitra ven a tam drápou znovu po kůži a zaháknou se někam do podvěsku. Tak to cítím, když čtu a když jsem dočetl tuto knihu. Je z tohoto světa a zároveň otevírá skrze oči někoho jiného světy další. Je to duševní bolest a zároveň dotyk prachu a strupů a všeho, čeho se jinak člověk štítí. Kamil se nebojí dotknout a ochutnat a přinášet nám venku zážitky zevnitř... jsem mu za to vděčnej.
Zase tolik odvážlivců mezi námi není. Já musel tenhle román číst po určitých dávkách. Jako bych se mu bál propadnout. Nechtěl jsem si až tak přiznat, jak dalece ta slova chápu. Originalita v symbolech, značkách a zkratkách a přesto zachovává určitou poetiku. Je cítit, ten pot. Autor, jako Kamil píše aby ukázal, že slova jsou jako sedlo, na kterém jedou jen Ti odvážní... Je skvělá. J.M.
Zvláštní román. Zvláštní příběh. Odvážná obálka. Zvláštní stavba vět i technická struktura psaní, spíše připomínající zdramatizovaný deník. Zvláštní zápletka, zvláštní, ale uvěřitelné shody náhod v příběhu. Na spoustě míst básnický jazyk, střídaný s citací Kafkovských textů v originále. Vulgarní výrazy přesně dávkované, popis sexuálních scén naprosto otevřený. Zvláštní kniha, která však svou originalitou velmi schopně zakrývá soudobou produkci gay literatury. Dostal jsem se k ní díky doporučení známých, nerozumím tomu, proč kniha není lépe - více vidět.
Je to hodina, co jsem dočetl knihu "Až úzko pomyslet" a stále se z toho zážitku nemohu vzpamatovat. Takovou otevřenost jsem možná ani nečekal, tolik syrovosti, nepřikrášleného jazyka, drásající popis veškerého dění - myslím, že si nedokážu vzpomenout na žádnou knihu, kterou jsem kdy četl, co by se této alespoň vzdáleně podobala. Na české poměry si dovolím hovořit o výjimečné události. Možná, díky LGBT tématu, nebude "Až úzko pomyslet" pro všechny dobře stravitelná, to se může stát. Já jsem však strávil každý řádek bez úhony, protože bez předsudků a v žádném případě nelituji!! Určitě, co nejdříve, přečtu ještě jednou.
Čtu... a vadí mi, že nemám čas a možnost se někam zavřít a číst sama v tichu a klidu. Chci ji přečíst hned... čtení na etapy je v tomto případě utrpení... strašně chceš a nemůžeš.
Připomíná mi to "Muže bez vlastností" od Roberta Musila; ne obsahem, ale formou, střídáním narativních a diskurzivních pasáží. Strhující čtení! Klobouk dolů!
(Bohumil Macháček)
Je znát, že text psal básník. To, co jiný několika větami popisuje, umí autor vložit do dvou slov. Velmi zajímavá kniha.
"Jsem neskutečně překvapená tím, kam jsi jako autor došel... Horizont událostí jsi překročil... Rubicon i řeku Jordán a jednoduše JSI." (Miluše Zítková)
"V noci na včerejšek jsem konečně přečetla prakticky celou knihu ..., předtím, než jsem vyprovodila mámu do špitálu, leže v posteli v pokoji mého táty, kde stále dlí jeho urna, snad je to důstojné místo ... Každopádně jsem nespala klidně. Nedalo mi to a knihu jsem dolouskala před kuropěním ... Nevím, jestli jsem jí pochopila, ale dala mi sílu: se vším tím hnisem a hnusem, který v ní je, s tou vší všedností, hnusotou a láskou, kterou život přináší ... A připadá mi to nakonec krásný. Hnusně krásný? Nevím, prostě jsem se totálně rozplizla, ještě to vstřebávám."
/Helena Jarošová/
Knihu jsem přečetl na dva - tři nádechy a je to zážitek. Úplně jsem to viděl.., Hodáček píše skvěle. Je to skvělý básník a próza je taky nádherná.., i když vlastně "Až úzko pomyslet" je celá jedna velká báseň.
Je třeba vypláchnout všem zaslepeným ezoterikům jejich růžová očička, aby uviděli dualitu tohoto světa a spadli z obláčku na řiť...a přestali cinkat na tibetský mističky a zvonit v kostelíčkách na plechový zvonečky...na svolávání telátek a jehněčího do svých vzorců.., do ohrádek, maštalí a chlívků.
/Petr Kučera/
Kamil Marcel Hodáček
Básník, prozaik, malíř, textař, autor a herec art videí, recitátor a interpret prózy a poesie. Nenechte se mýlit, i na to potřebujete talent, aby před vámi lidé neutekli a aby vám ve finále zatleskali. Někdo by před publikem nepřečetl ani jízdní řád busu na letiště, natož báseň, nebo prózu. A to ještě nevíme všechno a já si myslím, že Kamil ještě překvapí. Jsem rád, že je. A že umí. Ono hodně lidí je. Ale neumí.
Skočte si pro jeho knížku veršů. A alespoň jednou si přečtěte jeho román "Až úzko pomyslet". Budete žasnout! A jestli nemáte srdce a mozek jako plejtváci, ztratíte se. Možná i sami sobě. V těch knihách by měly být i nějaké Kamilovy obrazy, aby byl jeho portrét kompletnější. Možná. A možná ne, aby to nebylo přespříliš. Protože Kamil je =HIGH VOLTAGE=.
Jestli máte odvahu, sáhnout si na rozpálená kamna a chvíli držet, je Kamil Marcel Hodáček autorem právě pro vás. Oprůbujte. Dozvíte se díky jeho textům hodně i o sobě.
/Petr Belanský/
Z knihy nejvíce vytěží ten, kdo se do čtení pustí bez předsudků. Mnohé vás může šokovat - po stránce stylové i příběhové. Ale pod vším tím kořením novotvarů, pod proudem dávek pervitinu a nedostatečných bílých krvinek, pod kaskádami uvolněné obraznosti a dialogů s pražskou "-ej" češtinou a rachejtlemi vulgarit, v pochybami zmítané duši vypravěče A. se pohybuje nejzávažnější vrstva čili problém: hledání lidské důstojnosti i v (napohled) nedůstojné schránce - i přes trhající pochyby a zmítání se v otázkách po (ne)smyslu státní zdravotní péče, i přes sebevědomí proděravělé vpichy narkotických a jiných jehel - i tehdy, když řeka bez odvolání směřuje ke srázu. Nakonec i hledání onoho smyslu bez nutnosti ptát se na výsledek. Projdete tím spolu s A. a na konci vám možná zas tolik úzko nebude, ať jste B, C, D, E, F... A jak líp knihu doporučit, snad "XXXXXXX"?
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie homosexualita strach Franz Kafka, 1883-1924 AIDS psychologické thrillery romány LGBT, queer, LGBT+Autorovy další knížky
| 2016 |  Cxehxio |
| 2019 | Až úzko pomyslet |
| 2012 | Havarijní stav |
| 2015 |  Trnová koruna nejsou zuby |
| 2013 | Sekunda křiku |
Nemám problém odložit nedočtenou knihu, pokud se mi nelíbí. Až úzko pomyslet jsem dočetla do konce, ale když se zeptám sama sebe, co se mi na knize líbilo, musím si po pravdě odpovědět, že nic.
Prvoplanovitě “pěkného” tam není opravdu nic.
Překvapivá je práce s odbornými informacemi. Třeba rozbor onkomarkerů bych nečekala.
Ale ta zelená věc pod postelí na uzavřeném oddělení, kde vám nenechají ani pásek u županu, právě z těchto důvodů. Navíc se tam dvakrát denně vytírá podlaha..
Téma je těžké, podané syrově a bez příkras. Autor používá jazyk, který je směsí prózy a poezie, myšlenky často opakuje, píše nekonečná souvětí.. Nemám ráda v knihách nespisovnou češtinu, tady by se ani jiná nehodila. Děj je poskládán z mozaiky pocitů a zážitků. Do toho citáty od Kafky.
Vše vytváří dohromady jakési pozoruhodné fluidum, které se neodbytně zavrtalo pod kůži a donutilo mě knížku dočíst.