m7241
komentáře u knih
Marťan
Andy Weir
Jestli mě kdy někdo naučil milovat vesmír a sci-fi, byl to právě Mark Watney. Tento nikdy se nevzdávající optimista s naprosto úžasným humorem mě přesvědčil, že i vědecká data mohou být zajímavá, pokud vás dostanou z absurdních situací. Fandila jsem mu každičký Sol, kdy si myslel, že je na Marsu sám. Protože tam sám nebyl. Měl tam mě a taky další, kteří jsme čtením jeho hlášení prožívali tohle dobrodružství, jako bychom seděli na druhé straně počítače. Jako by čekal na naši reakci. Jak ráda bych mu hned ze začátku odepsala, že se nemusí bát. Že jsme tady pro něj. Dobrá práce, Andy.
Talisman
Nicholas Sparks
Talisman jsem si vybrala jako svou první knihu od Sparkse po tom, co jsem shlédla úžasný film 'The longest ride' natočený podle jeho knihy. Nevěděla jsem, zda mi styl vypravování sedne. Ale i přesto, že s první třetinou knihy jsem si dávala načas, protože jsem si zvykala na autorův styl, zbytek jsem doslova zhltla během jednoho večera. Musím uznat, že moje myšlení dokonale splynulo s dějem, hlavně emoce ve mně vřely jako o život, a nemůžu se dočkat další knihy. Rozhodně to předčilo veškeré očekávání. :)
Čas odejít
Jodi Picoult
Ten zvrat na konci jsem teda nečekala. Dal celé knize nový rozměr, což byla fakt pecka. Možná akorát těch Aliciných keců o slonech mohlo být krapet míň... ;) Ale jinak moje druhá kniha od této autorky (1. byla Vypravěčka) a zírám, jaká témata jsem schopna skrz její příběhy přijmout. Za normálních okolností to není nic pro mě, ale od ní je to čtivé. Snad se mi dostane do ruky i některá další z jejích knih.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Nejdřív jsem viděla film. Byl krásný, a i přes téma mě dost nadchl. Pak jsem se dozvěděla o knize - krom jiného jak úspěšná kniha to vlastně je -, a říkala jsem si, že se na to vrhnu.
Četla jsem, četla a četla... a opravdu jsem se snažila tuhle bichli dočíst. Ale u nějaké té 400 stránky jsem už na to prostě neměla sílu. I když to bylo zajímavé čtení, autor se rozepsal až příliš a já už pak pořádně nevěděla, co bylo na začátku. I když u takového Harryho Pottera jsem 500 stránek přečetla mrknutím oka, tohle nemělo konce. Bohužel (bohudík), moje trpělivost konce měla. ;)
Ale na druhou stranu musím uznat, že i když téma 2. světové války opravdu nemám ráda a nikdy předtím jsem se nedonutila něco takového číst, v téhle knížce jsem to překousávala až s podivem. Ale nikdy víc.
Když běhá žena
Alexandra Heminsley
Kniha, která vás donutí rozběhnout se už při prvních řádcích. Popisuje pocity nedůvěry ve vlastní schopnosti a klasické výmluvy proč zrovna teď ne, jako by mě nachytala na třešních. Nebýt venku zima (tuhle výmluvu mi ani po tomhle čtení nikdo nevezme), běžím radostí rovnou maraton.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Přečteno dvakrát, a určitě to tím nekončí. Donutí vás zamyslet se. Vžít se do hlavní postavy. Výjimečná knížka, která se už asi navždy udrží v mé TOP 5.
Prázdné místo
J. K. Rowling (p)
Ze začátku jsem měla problém se do toho vžít a především se orientovat ve velkém množství postav. Jména se mi pletly, musela jsem přemýšlet, o kom že to vlastně zrovna čtu. Ale nevzdávala jsem to. Vyplatilo se. Z počátečního donucování se ke čtení se stala zvědavost, co bude dál a jak se to může ještě více zamotat? Musím uznat, že vymyšlené to měla Rowlingová moc dobře. Ale pro těch prvních asi 100 stran donuceného čtení nechávám hodnocení na "jen" 4*.
