Majka525
komentáře u knih
Saturnin při chuti
Miroslav Macek
Tímto dílem se s celou sérií smutně loučím, protože kvalita už klesla pod únosnou mez. Občasné záchvěvy původního krásného humoru jsou bohužel utopené pod náloží pramálo zábavných scén či historek a otřepaných vtipů. Nemluvě o tom, že téměř do poloviny kniha zcela postrádá děj a následný výlet do Karlových Varů to zlepší jen mírně. Takže jednotlivé vyprávěnky jsou k sobě mnohdy připlácnuté pomocí křečovitých "můstků", které občas již hraničí s výsměchem čtenářovi. Příklad: "Naštěstí jsem si při chůzi vzpomněl na historku z Ameriky, kterou mi nedávno vyprávěla Amelia, takže jsem se záhy dostal do veselejší nálady."
Kurz právní sebeobrany
Jan Januš
Výborný nápad a chvályhodná snaha pomoct veřejnosti orientovat se v různých právních problémech. Jen by asi bylo lépe se jasněji přiklonit buď k popularizační, nebo ke striktně naučné literatuře. Texty totiž balancují někde na pomezí... na mnoha místech jsou užívány právně neodpovídající termíny, nejspíš se záměrem přiblížit se běžnému laickému jazyku (odpovídat X ručit; pozemková X osobní služebnost apod.), ale současně jim na popularizační knihu chybí dostatečná vtipnost či odlehčenost. I tak je ale nutné autory pochválit za práci, kterou si s knihou dali.
Jestřábi a holubice
Aleš Michl
Kniha, pojatá jako soubor krátkých úvah, je sice napsaná čtivě, ale po stránce obsahově pluje až příliš po povrchu. Zhruba za polovinou už navíc začne být neustále se opakující heslo "Vše řeší dostatek podnikatelského ducha." opravdu otravné, zvlášť když není doprovázeno žádnou hlubší myšlenkou, nápadem či konkrétním doporučením. Na novináře, kterému byla přidělena ekonomická rubrika, by to byl výkon vcelku dobrý, na ekonoma a člena bankovní rady ČNB podprůměrný. O stržení třetí hvězdičky rozhodly "nenápadné" vsuvky pochlebující současné vládě a usilovně hanící tu dřívější.
My dokonalé
Klára Mandausová
Přinutila jsem se dočíst knihu až do konce, ačkoliv už po pátém fejetonu jsem začala tušit, že tohle nebyla šťastná volba. Ve výsledku jsem našla sotva čtyři fejetony, u kterých jsem se alespoň pousmála, zbytek byl dílem nudný, dílem rozčilující. Styl psaní také nedokázal vykompenzovat plytkost obsahu. A neumětelským překladem zmasakrovaný citát Oscara Wildea tomu jen nasadil korunu. To autorku opravdu nezarazilo, že v jejím podání ten výrok nemá žádnou pointu?
