My dokonalé
Klára Mandausová
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278287/mid_my-dokonale-Z7C-278287.jpg
4
69
69
Schováváme si igelitky, nevíme u kadeřnice kam s kabelkou, ukazujeme na školním srazu omylem vyfocený vlastní zadek, dáváme sluneční brýle do lednice, smažíme na octu místo na oleji, zobeme pilulky, protože ubližujeme růžovým poníkům, a posíláme bývalým láskám esemesky, jejichž obsah se za střízliva bojíme vyslovit i samy před sebou. Jsme dokonalé ženy. Občas hozené do komedie, někdy do dramatu… Fejetony píše Klára Mandausová už téměř deset let. Nejdříve pro magazín Ona Dnes, později na svém blogu na serveru iDNES.cz, za který dostala v roce 2010 ocenění Blogerka roku. Jak autorka říká, jsou pro usmání. Je nás málo dokonalých, říká moje teta a já tuhle větu miluju. Mluví sprostě, kouří jako spojené koksovny a je učitelka. Když byly její děti malé, psala mé mamince dopisy s větami „už jsou zase nemocný, počítám, že brzo umřou“.... celý text
Přidat komentář
Přijemná kniha plná fejetonů z každodenního života ženy.
Na dovolenou popř. na dlouhé cesty/zimní večery proč ne
Doporučuji hlavně ženám 40+
Necelých 200 stránek o životě žen. Některé kapitoly jsem přešla bez hlubšího přemýšlení, některé se mi zaryly hluboku do mysli. Svižné a lehké čtení. V mnoha větách jsem se našla.
První povídky byla skvělá, tak jsem se naladila. Druhá mi nesedla. A tak nahoru a dolů to šlo celou knihu. U některých jsem smíchy brečela, jiné se se mnou míjely.
Příjemné počteníčko o životě, ve kterém se najde leckterá z nás. Vše servírováno optikou sympaticky výřečné ženy, která si na nic nehraje a užívá života plnými doušky, či lépe řečeno, jak se zrovna dá.
Jedním slovem - líbilo. Bylo to svižné, čtivé, vtipné a ze života. Čtení mě bavilo.
Kláru Mandhausovou mám moc ráda, tedy její články, už z Marianne. Je nadána talentem nejen psacím, ale hlavně sebeironizujícím, talentem vtipu, empatie i lehce filozofického přesahu. Fejetony jsou jejím majstrštykem, ale mě oslovila hodně i Slunečnice, nějak jsme se potkaly v podobné životní etapě a zafungovalo to. Jinak zcela souhlasím s nefernefer - trochu více marketingového rumrajchu by si Klára zasloužila. Stejně jako bych si já konečně zasloužila mu nepodléhat u jiných autorek.
„Sny se prý plní, když si to člověk hodně přeje. Doufám, že i ty, které odporují přírodním a všem možným zákonům a pravidlům. A vlastně proč ne? Od čeho by to jinak byly sny...“
Druhá knížka, která ke mně doputovala díky plesové tombole a která by mě asi jinak minula. Sbírka krátkých fejetonů na tři, čtyři stránky psaná lehkým perem. Svěží, vtipná i k zamyšlení. Škoda, že autorka nemá větší reklamu, zasloužila by si ji. Podle mého skromného názoru (opravdu pouze mého, někdo s ním nemusí souhlasit a má na to právo, nemám patent na rozum) jsou její knížky o dost lepší než to, co píše do nebes vynášená Radka Třeštíková, okolo které je ovšem takový mediální humbuk a reklamní masáž, že čtenář snadno podlehne klamu, že se jedná o jednu z nejlepších českých spisovatelek současnosti. Nejedná. Klára Mandausová je lepší.
V téhle knize jsem se našla,jsem stejně nedokonalá jako spisovatelka a jsem ráda že nejsem sama :D
Kniha fejetonů je o "dokonalých" ženách, které se snaží být "nedokonalé." :)) Autorka si umí udělat srandu ze sebe, čerpá z vlastních zážitků a je potřeba říct, že nejen z dobrých. Ale z nedostatku udělá přednost, a to je supr! Každý by si měl někdy udělat srandu sám ze sebe. Klára má supr smysl pro humor, se slušnou dávkou sarkasmu. Čtenář se fakt zasměje. Pro mě milé překvapení, na léto perfektní oddychovka k bazénu :-)
Od knihy jsem nic nečekala a celkem mile jsem byla překvapená.
Příjemná oddechovka.
Úplně pohodové čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet, je o životních příbězích a náhodách. Dokáže i vykouzlit úsměv na tváři.
Obrovské překvapení a nadšení! Autorčina předchozí kniha byla neskutečně pitomá, nečtivá a tak nějak celkově všechno špatně - něco, jako když si milovník kvalitních filmů omylem pustí Babovřesky...Proto jsem byla velmi, velmi kritická a kniha se mi měsíc válela doma (ještě že o ni v knihovně nebyla rvačka - další čtenáři asi sdílí podobný názor na první knihu), než jsem se odvážila do ní pustit. Dnešní nedělní ráno mi padla pod ruku a já si říkám: Díky bohu! Zjistila jsem, že se Mandausová nesnaží o žádný křečovitý příběh, ale jednoduše servíruje to, v čem je skvělá - své fejetony. Náhle se pro mne ze špatné autorky pitomých českých rádoby vtipných románů stala senzační autorka velmi vtipných, sebeironizujících fejetonů, jejíž styl je nesmírně osvěžující a pěkně to šlape.
V tomto duchu dále, prosím.
Kniha je o Nás Ženách, se všemi našimi radostmi i strastmi. Někdy to bylo vtipné a jindy zase dojemné, ale velmi často jsem se při čtení usmívala nebo smála. Říkáte si, jako by někdy psala o mém životě... Je možné si být tolik podobné? Ano je! Každá žena občas řeší muže, trapasy všeho druhu, zlobivá dítka, svou rodinu, svou práci atd...
Více v mé recenzi.
No, nedočteno, asi nejsem ta správná cílová skupina nebo tak něco, ale přišlo mi to nudné, nebavilo mne to
Krátké, vtipné, výstižné. Za mě řadím do knižní kategorie "čekanky". Ideální čtení při čekání u lékaře, při čekaní na vlak, při čekání, než vám donesou oběd, při čekání na schůzku atd.
Ne, že by mne knížka vyloženě zklamala, ale čekala jsem od Mandausové trošku víc. Takže přečtení splnilo svůj účel - rozhodovala jsem se, zda si knížku pořídit, a dospěla k tomu, že nikoliv. Neznamená to však, že bych se k ní občas nevrátila znovu a některé pasáže si nepřečetla zas. Na Mandausové se mi líbí, že přestože je trošku "starší" ročník narození než já, některé zážitky máme jako přes kopírák. Mimochodem, moje babička také vymývala igeliťáky a já doteď schovávám hezké igelitky :-). Dojem z knížky mi trochu pokazilo to, když jsem v závěru viděla foto autorky - možná, že je ta fotka lichotivější proto, že je černobílá, ale té ženě na obrázku fakt nesežeru, že někdy vypadala jako obluda :-).
Někdy vtipné, jindy trochu násilné. Ale super počtení na cesty či do práce kdy vám do toho pořád někdo skáče. Více v mé recenzi ;-)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Příběhy obyčejného uzdravení |
| 2019 |  Holky to někdy nemaj lehký |
| 2014 | Slunečnice |
| 2016 | My dokonalé |
| 2024 | Srdcová desítka |
Přinutila jsem se dočíst knihu až do konce, ačkoliv už po pátém fejetonu jsem začala tušit, že tohle nebyla šťastná volba. Ve výsledku jsem našla sotva čtyři fejetony, u kterých jsem se alespoň pousmála, zbytek byl dílem nudný, dílem rozčilující. Styl psaní také nedokázal vykompenzovat plytkost obsahu. A neumětelským překladem zmasakrovaný citát Oscara Wildea tomu jen nasadil korunu. To autorku opravdu nezarazilo, že v jejím podání ten výrok nemá žádnou pointu?