Makkk Makkk komentáře u knih

Sníh, oheň, vina a smrt Sníh, oheň, vina a smrt Gerhard Jäger

Pro mě po dlouhé době kniha, u které jsem se nemohla dočkat, až ji zase otevřu. Dva zajímavé, prolínající se příběhy, které se na konci propojí. Krásně a barvitě vykreslené prostředí a atmosféra života v horách, i vnitřní rozbouřený svět mladého historika, který se zoufale snaží zapadnout do komunity lidí, jejímuž světu nerozumí a který je pro něj vzdálený. Na to, že je to autorova prvotina, tak klobouk dolů.

24.10.2018 4 z 5


Osudy a běsy Osudy a běsy Lauren Groff

Rozhodně to nebylo lehké čtení... Asi dost záleží, co jste četli před tím. Pro mě to bylo celkem náročné, hlavně tedy první polovina knihy (Osudy). Autorčin styl psaní mi připomíná surrealistické obrazy- jednoslovné věty, snové obrazy, výjevy, zvrat aniž byste to na první přečtení věty pobrali. Nicméně mě zajímalo, proč je tato kniha tak opěvovaná. Druhý díl (Běsy) mi to objasnil, a taky se mnohem lépe četl. Člověka to hodně nutí k zamyšlení. A vlastně to i trochu děsí- ta surová pravda. Ten červík, který vás začne hlodat- proboha, neděje se to tak i v mém životě? Neděje/nedělo se něco, co by mě ani ve snu nenapadlo? Nemá moje nejmilovanější bytost taky za sebou něco, o čem nemám ani ponětí, přesto, že o sobě víme všechno??
...... To víte, že děje/dělo. To víte, že má...

15.03.2017 4 z 5


Nalehko Nalehko Clara Bensen

Příjemná oddechovka. Trochu cestopis, trochu román, trochu filosofická kniha... Každopádně klobouk dolů před autorkou a tímto jejím experimentem! Já bych si na to asi netroufla, cestovat jen s mini kabelkou tři týdny po světě, bez předem zajištěného ubytování.
Autorka nás mezi vyprávěním o tomto šíleném cestování retrospektivně seznamuje se svou existenciální krizí a psychickým zhroucením, které předcházelo této cestě a seznámení s Jeffem. Duchovní úvahy jsou zde myslím na místě, vezmeme-li v potaz, že Clara byla vychovávaná v silně věřící evangelistické rodině. Tyto části jsou možná malinko náročnější, ale pro mě vítaným zpestřením.
V knize se čtenář dovídá o osmi zemích, které tento pár navštívil a hlavně to, jak málo toho k cestování vlastně stačí :)
Jak moc je "cestovatelský román" autobiografický je diskutabilní, ale já to možná ani vědět nechci :)

08.11.2016 3 z 5


Chlapec, který rozdával sny Chlapec, který rozdával sny Luca Di Fulvio

Jedna z mála knih, která mě naprosto pohltila (stejně jako autorova prvotina). Velice čtivě napsané, připomínající chvílemi napínavý seriál, takže jsem nedočkavě hltala řádky. Příběh jsem velice prožívala- chvílemi jsem skoro brečela dojetím, chvílemi jsem nadávala (nahlas!), na to jsem se hlasitě smála, (když Christmas zase někoho pěkně doběhl).
Úžasně vykreslené reálie. Autor má opravdu brilantně zvládnutou historii Ameriky ve 20.letech 20.století- předměstí plná přistěhovalců (tenkrát ty přívaly migrantů tak neprožívali :P ) žijících na pokraji bídy v kontrastu se světem hollywoodských hvězd (a bohatých Židů), první moderní automobily do detailu popsané, krásně zpracovaný popis (tenkrát začínajícího) rozhlasového vysílaní, móda té doby... a k tomu přimíchané drsné scénky s gangstery (naturalisticky vykreslené metody zabíjení mi občas zvedaly žaludek), prohibice a pašování chlastu, prostituce, tvrdá pornografie s prvky sadismu, ale i vášnivé lehce erotické scény. Zároveň se celým příběhem vine neochvějná láska (kdo takovou nezažil, nemůže toto dostatečně pochopit...). Velice kontrastní charaktery hlavních postav- sebevědomý a důvtipný Christmas s velkou fantazií, plachá a psychicky raněná Ruth, odhodlaná a milující matka Cetta, introvertní na povrch drsný (ale uvnitř citlivý) mafián Sal, naprosto bezcitný a krutý Bill se sexuální deviací (jak já ho nesnášela!).
Myslím si, že kniha může oslovit velice široké spektrum čtenářů. Já osobně jsem těch 500 stran zhltla asi za 6 dní. Pro mě rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla ( o místo výš je Dívka, která se dotkla nebe, která mě uchvátila ještě o trochu víc). Po přečtení knih od di Fulvia mám vždycky problém, co ted číst, jelikož je pomyslná laťka hodně vysoko.
A ačkoliv je to možná tak trochu pohádka pro dospělé, nevytýkala bych to autorovi.. naděje a sny jsou potřeba ;)

!!!SPOILER:

Jedinou malou výtku bych měla, jak už tu bylo psáno, k tomu, jak hlavním postavám vše až moc vycházelo. Na konci se vlastně ze všech staly šťastní pracháči a ještě měli milovanou osobu po boku :D (dobře, Bill měl jenom ty prachy a ne zrovna veselý konec)

08.11.2016 5 z 5


Pod toskánským sluncem Pod toskánským sluncem Frances Mayes

Kniha ještě více podnítila mou lásku k Itálii! Autorka skvěle vystihuje krásy italského venkova, božské jižanské jídlo i lásku k životu samotnému, který si Italové umí tak upřímně vychutnat. Kniha rozhodně není román. Je to deník, tudíž zde nehledejte souvislý příběh, hlavní postavy ani zápletku. Je to láskyplné vyprávění o tom, jak si jedna žena splnila svůj sen a co všechno ji na této cestě provázelo. Ráda bych řekla, že je to inspirativní příběh, ale upřímně, na některé sny prostě člověk musí mít dost peněz (což autorka zjevně měla/má) :D

08.08.2016