makushenka komentáře u knih
Jedna z mála knih věnující se teorii komiksu v čj. Na můj vkus je poměrně složitá (narozdíl od McCloudova Jak rozumět komiksu), ale určitě je vhodné si ji přečíst, pokud má člověk o komiks trochu vážnější zájem.
Výborný start pro někoho, kdo o komiksu neví nic a chtěl by ho trochu líp pochopit.
Můj dojem je asi takový, že se jedná o knihu typu "od každého trochu" (ostatně to taky naznačuje podtitul), ve výsledku mi přijdou nejhodnotnější odkazy na další literaturu. Rozhodně je ale fajn, že u nás vznikají nové tituly o komiksu.
Líbila se mi aluze na biblickou potopu a některé filozofické úvahy, ale jinak jsme si s Bondym nesedli (nejen v tomto díle).
Moc jsem si tuhle kuchařku přála. Po roce, co ji mám, jsem se k ní konečně dostala, abych si ji prošla pořádně. Některé recepty bych úplně vyhodila, u něčeho jsem si říkala "a kde to sehnat?" a některé mi přišly takové polovičaté. Mě osobně kuchařka úplně nenadchla, ale ani neurazila, pár dobrých nápadů v ní přeci jenom je. :)
Když po přečtení člověk navštíví Prahu, hned má jiné kouzlo. Ve Staronové synagoze už člověk nehledí jen před sebe, ale hlavě nad sebe, na hřbitově nechá papírek u náhrobku rabína Löwa a doufá, že se mu splní tajné přání, u Novoměstské radnice zas hledá železný loket. Jsem nadšená.
Dobrodružné příběhy dvou hodných krysáků, jednoho sádrového trpaslíka a potkana Edy. Občas se člověk i zasměje, a to díky zkomoleninám, které kamarádi vypustí z pusy (Koza Líza od da Pinčiho mě opravdu pobavila :)). Trochu méně zábavné jsou rozpory mezi tím, co si kdo myslí a co kdo ve skutečnosti řekne. To je takový nelichotící odkaz na to, jak to vypadá u lidí. Závěr knížky je hřejivý, protože i já věřím, že přátelství může fungovat na dálku.
Jediné, co mě asi štvalo, byla věta typu "Tož, ogaři, co s tím uděláme..." Kromě téhle věty snad v knížce není po nářečí ani památky, takže mi pak ogaři a "tožové" připadali jako pěst na oko. :)
Literární brak jako bič. Nedávám tomu odpad, protože to bylo vcelku čtivé a oproti Padesáti odstínům šedi na lepší úrovni (srovnávám to, protože je to taky brak). Každopádně chování postav je naprosto příšerné, neumím si představit, že by se takhle někdo choval a byl tak vygumovaný... ani v pubertě.
Kniha, kterou by si povinně měl přečíst každý student českého jazyka a literatury. Navíc jsou Ecovy přednášky podány čtenářsky vstřícně, takže se není čeho bát. :)
Kniha je sice určena předně malým čtenářům, ale Ivona Březinová během Lentilky pomrkává i po dospělých, když do knihy dosazuje jemný humor, který děti ještě nepochopí. To až malí vyrostou a stanou se z nich taky třeba rodiče, kteří budou Lentilku svým dětem předčítat. Začínám si rozšiřovat knihovničku o literaturu pro děti a mládež, tohle je jednoznačná volba.