martas79 komentáře u knih
Fiorella je jistota. Je to krásné, číst o cti spravedlností a tom jak zvítězí pravda nad lidskou hloupostí a bezbřehou krutostí svaté inkvizice!
Uvědomujeme si vůbec jak mluvíme? Má toho plnou hlavu, leží mu to na srdci... pak se divme když jen tělo dělá co mu říkáme.
Côte d'Azur - moje oblíbená část Francie. Monsieur Dabert se vrací do svého domu na pobřeží. Už se mu stýskalo po výhledu na moře a jeho jachtě. Na tuhle idylu se těšil. Ale jak už to u mesieur Daberta bývá, tyhle idyly nemají nikdy dlouhého trvání... Děj se rozběhne jako splašená kobylka koníka lučního, ale nějak ty skoky nejsou tak skvělé jako tomu bylo.
Jeden palác, čtyři komnaty a jedna mrtvola. Satanské symboly, naštvaný král a inkvizitor na cestě. Skvelej díl.
Proč celá epopej končí právě rokem 1485?
Neslaný nemastný závěr! Mám pocit, že s přibývajícími díly se kličkování autora stává zoufalým!
Svižná a opravdu čtivá knížka. Čte se skoro sama a na uvolnění po nějaké náročnější knize působí jako balzám na duši. Jdu na další díl.
Tenhle díl mi přišel o hodně slabší! Tak nějak ty milostný rozhovory byly hrozně klišoidní.
Líbil se mi tenhle díl hned od prvních řádků, kdy mne strhující vyprávění o vlkodlakovi úplně vtáhlo.
Trochu nezáživný začátek, ale o to větší překvapení a rychlejší spád!
Mám rád knížky, kde trochu čpí síra...
Po Krvavé lázni pokračuje Mikael s Anttim neméně krvavou cestou po zemích velkého sultána.
Mikael je v každém z nás. Ta křehkost, kterou každý využije a po zásluze nás za ni potrestá. Ale stejně jako Mikael, můžeme jinak?
Pro mě Krvavá lázeň představuje první setkání s Mikou Waltarim. Stal jsem se navždy poutníkem. Mikael a jeho přítel Antti mě vzali na dlouhou cestu.