marti.cerna komentáře u knih
Okamžiky štěstí jsou vlastně taková kniha 2v1 - dva příběhy v jednom přebalu. Je jedno, jestli se začne číst od růžové nebo od modré obálky. Ať tak nebo tak, bude to dávat smysl a při čtení druhého příběhu i poslední dílky zapadnou na své místo a vytvoří ucelený příběh.
Co se děje týká, hned na začátku se stane tolik tragédií, že se nelze ubránit dojmu, jestli to autor trochu nepřehnal. Následují i relativně velké časové skoky, které vedou k dalším a dalším průserům, okamžiky štěstí jsem v nich ovšem hledala jen stěží. V obou příbězích dělají Jáchym i Veronika takové boty, že to snad ani není možné. Konec Jáchymova příběhu, a pro mě i konec celé knihy, to uzavření kruhu, bylo tak moc nereálné, klišoidní a pro mě i docela předvídatelné, že mi zkazilo dojem z úplně celé knihy. Po posledním odstavci knihy mi nezbylo nic jiného, než jen znechuceně mlasknout…
Během svých náctiletých let jsem tuhle knihu četla snad pětkrát, dnes jsem si ji po xletech přečetla znovu a dostala mě ještě víc, než tehdy. Dřív mě neskutečně bavily ty "šokující" popisy získávání dávky, tripu a prostituce, teď, ve skoro třiceti letech, jsem zděšená, jak si takhle mladá holčička zkazila celý život a co všechno musela dělat, aby svou touhu ukojila. Nejsem si úplně jistá, že je tohle kniha, kterou, když ji dáte přečíst dětem, je zachrání před zkoušením různých drog a fetováním, ale snad jim poskytne náhled, co všechno se s jejich životem může stát, pokud s fetováním začnou.
Kniha měla pro mě očekávanou zápletku, ale nic to nemění na tom, že je velmi čtivě napsaná a příjemně odpočinková. Jediné, co mě mrzelo, byla chybná nebo úplně chybějící interpunkce, špatné dělení slov na konci řádku a sem tam pravopisná chyba. Ale nic to nemění na tom, že jsem knihu přečetla jedním dechem a špatně se mi od ní odcházelo.
Průměrné čtení na záchod. Kdybych ji nedostala od kamarádky k vánocům a neptala se mě na ni, pravděpodobně bych ji ani nečetla a rovnou poslala dál. Teď ji stejně pošlu dál, akorát přečtenou.
Musím uznat, že pár kapitol se mi opravdu líbilo, v některých jsem se viděla, ale určitě mě nechytla natolik, abych, i kdyby jen občas, koukla na blog autorů, co dalšího napsali...
Velmi příjemná, čtivá a zároveň i odpočinková kniha. Autorka pěkně vykreslila psychologii postav. Jsem si jistá, že si knihu za pár let přečtu znova.
Skvělá, napínavá fantasy. Lepší jsem dlouho nečetla. Hvězdička dolů za to, že s druhým dílem končí české překlady.