MartinaMariana komentáře u knih
Nádhera, slzím dojetím. Děkuji, že jsem se znovu mohla vrátit do nezapomenutelného příběhu Ellie, Adama a Kassiela. Nemám důvod otravně srovnávat s původní knihou a fixovat se na ni. Za mě se nová verze vydařila na plné čáře. Zas tak moc obměn v ní nebylo, naopak mi děj přišel ještě čtivější a záživnější.
Moc se těším na další díl a přeji milované sáze Sedmé nebe plno nových čtenářů. Opravdu si je zaslouží.
Kdo četl Nebeskou řeku nebo rovnou celou ságu sedmé nebe, měl by si určitě pořídit i tuhle básnickou sbírku. Taková kniha se vám do ruky jen tak nedostane. Je to naprosto ojedinělé a opět světelně nadpozemské. Přála bych si, aby toho autorka na tohle téma sepsala víc. Ale tohle asi záleží na lidech a na tom, kolik z nich, jak se píše pode mnou, to uchopí. Takových lidí je bohužel málo.
Očistec jsem zakoupila přímo od autorky. Přišel mi nádherně zabalený s krásným věnováním a dárečky. První díl Sedmé nebe jsem si zamilovala už od první stránky a tak jsem byla maximálně rozčarovaná z toho, že ho Očistec trumfl. Děj má okamžitý spád a já ho zhltla na jeden zátah. Nemohla jsem přestat číst. Bylo to něco naprosto ohromujícího! Troufám si říct, že jsem v životě lepší knihu nečetla.
Sedmé nebe samo vypovídalo, že jde teprve o rozjezd, ale to, co mi přinesl Očistec, se dalo stěží vydýchat. Tak silné emoce jsem během četby ještě nezažila. Mnohokrát jsem si i pobrečela. Autorka by měla ke svým knihám přidávat kapesníčky.
Kéž bych k ději mohla napsat víc, ale ono se to všechno odvíjí od dech beroucího zvratu, kterým by se mnohé vyzradilo.
Celá kniha byla dokonalá, ale ten konec mi dočista vyrazil dech. Hleděla jsem na poslední slova, po tvářích mi tekly slzy a nebyla jsem schopná uvěřit... Pak jsem si pustila písničky ze seznamu a řvala jsem nanovo. Ten zážitek z četby byl velmi emotivní.
Čekání na Inferno je ubíjející. Citace z knihy mými ústy: "Vzbuďte mě, až srpen skončí."
"Think I'll miss you forever
Like the stars miss the sun in the morning sky
Later's better than never
Even if you're gone I'm gonna drive.
Lana Del Rey – Summertime Sadness"
Také se řadím mezi dívky, kterým autorka věnovala Sedmé nebe na oddělení dětské onkologie. Píšu tento komentář s vděkem v duši. Měla jsem tu čest poznat autorku osobně, a jak tu již píší druzí, je to láskyplná žena se srdcem na dlani. Sedmé nebe jsem od ní dostala se slovy „Neboj, společně to ozdravné světýlko najdeme a utečeme z reality.“ Při čtení mi připadalo, že tu knihu vážně psala jen a jen pro mě.
Sedmé nebe je nádherné, plné emocí, něhy, dojetí, ryzí lásky, naděje a víry v lepší svět. Děj je neskutečně návykový a poutavý. Je v něm mnoho hlubokých myšlenek a skrytých pravd mezi řádky. Charakteristiky jsou hodně propracované a sympatické. Jak autorka uvádí na své fb stránce, v každém z nás se odráží andělské světlo Kassiela a padlá temnota Adama. A Elaine je ten střed.
I když to vyzní zvláštně, jsem ráda, že na to byla autorka sama a nikdo jí nepomohl (profesionální úprava textu, editoři…). Takhle je to mnohem ryzejší, vychází to z ní samotné, z toho světla, které má v sobě. A mně osobně nepřijde, že by byly nějaké úpravy potřeba. Nic bych neměnila. Naopak autorce děkuji, že v sobě našla odvahu "stoupnout si na pranýř" a tento krásný příběh nám předala.
Vydala tu knihu pro nás. Pro dívky, které to andělské světlo potřebují … opravdu nám pomohla utéct do svého světa, kde varovně nepípají přístroje s alarmem, kde nám není špatně po chemoterapii, kde nám nevypadávají vlasy, kde netrpíme nechutenstvím a nevolností, kde se nemusíme bát zítřka. Víte… je málo lidí, kteří vás chápou a dodají vám tu pravou sílu. Slečna Adriana taková je a její knihy mluví za ni. Jak sama říká: „Ten, kdo si neprošel tmou, nikdy nedokáže spatřit skutečné světlo.“ Ona si tou tmou totiž také prošla…