maryzka komentáře u knih
Já jsem šťavňatější pode mnou je komentář slušnější- U této knihy bych si dala vedle něco ostřejšího k pití
Romeo a Julie v moderním světě- pohádka, která končí happyendem
Dávám jednu hvězdičku- pravda školní jídelny jsou kapitoly sami pro sebe, ale zdravá výživa- pokud se jedná o tohle tak to tedy ne. To nejsem moc objektivní, ale pro mě je tohle zapomenutý příběj
Nevím nějak mě ta kniha zklamala. Je pravda, že jsem si početla osudy rodiny Hohenberg- taky jsem na ně byla zvědava, ale zklamalo mě málo fotek a taky si myslím, že tam alespoň chyběl rodokmen této rodiny.
Opět báječná kniha této autorky, jen si říkám, že je škoda, že naše generace už zažila poslední vlnu slávy. Po roce 89 se člověk nestačil ani divit. Ještě jednu ironii. ,, Procestovala jsem známé památky po Evropě- no někde se mi líbilo, někde ne- tak si říkám, že prodává už místo a známý název. no ale u nás už známý značky a jména mizí.
Docela ušla, docela správný dědeček, který rád manipuluje s lidmi a shání nebo spíš líčí na ženichy vnuček a zároveň sleduje (teoreticky svoje pomsty a obchody) docela jsem zvědavá na pokračování
Chtěla jsem nějak dát do odpadu, ale nevím proč jsem se rozhodla alespoň jednu hvězdičku- snad proto, že kniha není nějak duchaplná, ale u této knihy jsem si říkala, že by se z člověka stal e,,,,,,,,n neno o,,,,,,,,,,,ista, ale radši si to domyslet.
Kdysi jsem četla i první vydání a moc se mi líbilo. Tohle vydání je velmi citlivě popsané, přesně podle toho prvního. Spíš nakladatelství se snaží udržet její způsob psaní i mluvy, řeči v oblasti Ždárských hor
Příběh je variace pohádky: Princezna ze zlatou hvězdou na čele , souboj o přízeň dědečka nebo spíš souboj bratrů o smysl svých životu, o ženských hrdinkách, které jsou křehké a které chlapy musí chránit, aby pak ukázali sílu z ocele, ale alespoň se člověk docela nenudí
Hodnotím to tak, neboť mám srovnání- Pěkné popsání - popis jako v prvních vydání, dokonce tam jsou i stará slova, která byla řečí v lokálních místech konkrétně na Vysočině. Pitnerovou jsem ráda četla, dokonce jsem ji srovnávala s Javořickou- o chlup lepší Javořická. Pitnerová popisovala život tvrději na vesnici, trochu vycházela i ( možná z reality), ale její soukromý život asi nebyl štastný. Javořická ve svých románech prožívala štastnější život v soukromí.
Myslím si, že autorka vycházela i z novějších průzkumu. Ač jsem matně znala věci ze života osobností, které se v této knize nacházejí tak některé věci jsem četla poprvé.
Klasická krkonošské pohádky nádherně zpracované do Večerníčku. I když k tomuto vydání mám dva výhrady i pochvalu. Z pochval- jsou zde fotografie z večerníčku. Výhrady- bylo tam pár přetištění a také když jsem četla jiná vydání tak mě připadalo, že jsou doplněna o slova, no spíš takové to . krkonošské nářečí
Tak to jsem si dala. Sice jsem o této knize slyšela vyprávět rodáky, dále to bylo divadelní představení, dokonce ji hráli při oslavě 700. let mého města. Jako kniha mi však stačila- Nevím jak se z toho mohlo udělat divadelní představení, ale stalo, poté oslavě se to už nikdy totiž nehrálo- no ani se nedivim. Tento historický román se odehrává na pozadí historické události o založení města až po útěk Elišky Přemyslovny za Janem Lucemburským. I když asi to byl první pokus o vykreslení boje mezi cizáky a čechy od založení města Přemysla Otakarem II.
Přiznám se jak hodnotit nevím. Sice jsem nakonec dala 2*. ale chtěla jsem tuto knihu dát do odpadu. Nevím, ale tady anontace nějak nesouhlasí- spíš to bylo o studentech, kteří z venkova přišli do Prahy, jejich osudy až po ukončení studii. Bohužel bylo to spíš životní tragedie než, aby to skončilo optimisticky, ale o tom ten život je.
Kniha mě zaujala malířským uměním M. Alše. V této knize jsou zachyceny ještě říkadla, písničky, pověsti českého národa, které posilovali v těžkých dobách temna( protektorát apod, možná , že toto vydání v 50. letech posilovalo ještě něco víc, ale to nevím). Každopádně kdo má rád Mikoláše Alše měl by jí mít ve své sbírce
Zajímavé reportáže ukazující rub a líc Ameriky o níž se říkávalo- ,, Amerika země neomezených možnosti - no jedině dost tvrdých lidí - změkčilí lidé neměli moc šanci. Popsání země od všeho možného( společnosti, vězňů, sportovců, přistěhovalců.
Tak nevím, jaká propaganda to zas byla, ale občan Brych snad byl lepší. Spíš bych jinak chtěla pravdu- Jaká je vlastně pravda? Byli ty sběrné tábory tak hrozné? Nevím a soudit to nemohu