matufran komentáře u knih
Od Spakowskeho jsem četl pouze 1. povídkovou knihu o zaklínači Geraltovi, ale moc velký úspěch u mě neměla. Tak jsem si řekl, že zkusím román. Já vám nevím. Knihy je de facto slepeninou jednotlivých povídek provázaných ústředním motivem. Některé části, stejně jako povídky, mě bavily více, jiné méně, avšak v celkovém důsledku mě Příběh Geralta bavil.
Rozdělit román na dvě knihy bylo nejenom dobrým marketingovým tahem, ale opravdu epickým vyvrcholením. Když už se zdá, že je příběh završen vyvstane problém, který se musí řešit. Za mě palec hore.
Každý Harryho příběh mě něčím příjemně překvapí a Letní rytíř není žádnou výjimkou. Potěšilo mě seznámení s hierarchií v zemi víl v Letě i v Zimě, prostě prozkoumávání čarodějova světa mě baví.
Ve svém prvním dobrodružství Al rozplétá obchod s bílým masem, akorát těmi, s kterými je obchodováno jsou bytosti z Tir na nOgu. Jeho pomocníkem je Nadia, která se stará o tiskárnu, kterou Al vlastní, současně je i zdatná bojovnice. Ale také uprchlivší skřítek Buck Foi (přehoďte si počáteční písmena v jeho jméně).
Příběh velmi rychle odsýpá a často se člověk pobaví. Pasáže jsou vyvážené, jak z hlediska Alova vyšetřování, tak akčních částí. Zkrátka kniha splňuje přesně to, co se od ní očekáváte. Kromě toho je velmi kvalitně přeložena vzhledem k faktu, že originál je psán ve skotské angličtině.
Milovníka Kronik Železného druida potěší nejenom zmínky o Atticu OSulluvanovi a jeho věrném příteli Oberonovi, ale i návaznost na příběh série jako takový.
Sečteno a podtrženo je Inkoust a pečeť velmi zábavnou a odpočinkovou četbou. Nezbývá nic jiného než se začíst do pokračování s názvem Papír a krev.
Příběh má pomalý rozjezd a obecně není příliš popisný. Autor jde přímo k věci a nezdržuje se popisy. Tohle vidím jako velké mínus. Myslím, že historické kulisy nacistického Německa se dali vyždímat o dost víc. To stejné platí o postavách, v příběhu se nějaké mihnou, ale k srdci čtenáři nepřirostou. I když bych je rád poznal víc. Těch 300 stran se vleče jako sopel, a nějaká zajímavější akce se objeví až na konci knihy. V průběhu čtení jsem vůbec neměl možnost tipovat pachatele, vzhledem k tomu, že autor v textu nezanechával žádná vodítka (nebo byla dobře skrytá). Rozuzlení vrcholí ke konci knihy, kde jsou však nasáčkována všechny možné i nemožné varianty, kdo to mohl být. Preferoval bych spíše variantu, že by tyto možnosti byly rozprostřeny rovnoměrně. Co opravdu bylo do očí, tak zejména v druhé části knihy se objevují nelogičnosti, které jsem se skřípěním zubů přetrpěl. Za všechny můžu jmenovat například akci při bombardování Drážďan nebo když se no name detektiv vydá na velitelství Rudé armády škemrat o vyšetřování případu strašáka. Sumasumárum. Historická detektivka není přiliš popisná, což je její největší mínus. Historické kulisy a popis doby je fajn, ale to k dokonalému krimi nestačí. Vzhledem k tomu, že autor pracuje v oboru malíř, lakyrník, tak přemýšlím zda by u tohoto oboru neměl zůstat.
Můj první komiks, pokud nepočítám Čtyřlístek, a docela mě bavil. Musím říct, že příběh je zajímavý, kresba je fajn. Jen jsem si nezvykl na to, že příběh má neskutečně rychlý spád a během chvíle se toho stane opravdu dost.
Tak jsem zjistil, že manga není můj šálek kávy. Co ale oceňuji nápad ji číst od zadu a opravdu originální příběh.