Mezistranami komentáře u knih

Píšu po dočtení, plná dojmů a naprosto, naprosto zničená. Autorce se podařilo vystihnout myšlenky, které většina z nás má, jen je neumíme správně podat. Předkládá nám svět, jaký je, v celé své kráse i nespravedlnosti. Reflektuje současná témata. Hladí nás krásnými obraty a zraňuje nehezkými životními osudy těch kolem nás. Bolí to, ale chci víc. Jsem zamilovaná, ale nechci si svou novou lásku nechat jen pro sebe. Nechte se zničit taky.

4 16.12.2021

To si tak objednáte novou vánoční knihu, na kterou se těšíte pomalu jako na samotný Vánoce, a pak se do ní začtete a je to podobně hrozný, jako když jsem loni na ty Vánoce onemocněla.

Ale začněme nějak systematicky. Tato kniha vypráví o nevímkolikaleté Angel (podle chování jejího a jejích vrstevníků tak patnáct, podle toho, že se chystá na vysokou, minimálně osmnáct devatenáct), která organizuje benefici pro místní hospic, kde pracuje její máma. (Z důvodů, které pochopíte později, jsem se zařekla slovo maminka už nikdy nevyslovit.) Angel s tím pomáhá její bývalý kamarád, který ji po tolika letech ignorace najednou začne otravovat a mluvit na ni. Všem nám je jasné, že se mu líbí, ale Angel to prostě ne a ne pochopit. Jo a taky ve škole probíhá tajný Santa. Který pro všechny čtenáře přestává být tajný asi kolem strany deset.

Jak už jste pochopili z mého převyprávění děje, už s ním jsem měla zásadní problémy. Autorka se absolutně neuměla rozepisovat a kniha se točila jenom okolo benefice, učící se Angel a Caspara. Trochu se do toho ještě zamotaly vztahy ostatních, ale na ty se nějak víc nehledělo.

Kdykoli se jí už podařilo naznačit, že by kniha třeba mohla být trochu hlubší a víc propracovaná, na další straně to zabila. Každý problém přestal být problémem ještě dřív, než se z něj problém vůbec stal, a ke konci se mi zdálo, že autorka na nějakou gradaci nebo snahu o dramatičnost úplně zanevřela.

Postavy byly ploché a žádnou jsem si nedokázala oblíbít. Nejvíc mě vytáčela Angel, fungovala přesně podle schématu hlavní hrdinky, která se na všechny dívá svrchu a je úplně perfektní, ale vlastně jenom dokonale hloupá. Což mi připomíná... Celou knihu se učí na přijímačky, ale nějaká zmínka o tom, že by i jejím spolužákům záleželo na budoucnosti? Ale kdepak! Ti řeší dárky od tajného Santy a kdo s kým chodí.

Dialogy mi přišly takové neucelené a absolutně neseděly k věku hlavních hrdinů (i když ono to nesedělo tak nějak celkově). Upřímně netuším, kdo z vás někdy o své ředitelce mluvil jako o „paní ředitelce příjmení si doplňte“. Já teda rozhodně ne.

Celé to bylo neskutečně hloupé, předvídatelné a klišé do takové míry, že už tomu ani ty Vánoce nepomohly. Navíc tomu chyběl i ten hřejivý efekt, který u vánočních knížek očekávám. Věty byly poskládané dost krkolomně, ovšem je možné, že za to částečně mohl i překlad. Synonyma v této knize jako by neexistovala. (Vévodila tomu maminka, v průměru třikrát na jedné straně, a máma nebo mamka snad ani jednou v celé knize.) Četlo se to sice rychle, ale spíš než cokoli jiného mě poháněla touha mít to brzo za sebou.

Určitě čekáte na nějaké plusy. Hezkých a příjemných částí tam bylo méně než sněhu v posledních letech, ale přece jsem tam něco našla. Byly tam tak dva tři momenty, u nichž jsem si řekla něco jako jo, v tomhle se vidím. Autorce se podařilo do své knihy zařadit menšiny tak, aby to nepůsobilo nuceně, ale naopak přirozeně. A nápad číst kapitoly jako adventní kalendář je zajímavý. Jenom to zpracování prostě zásadně pokulhává.

Existuje spousta lepších vánočních knih, takže pokud si chcete trochu osladit svátky, zkuste třeba Sněží, sněží... nebo sérii Polibků, která je sice taky klišé jako zlatý prase, ale alespoň z ní budete mít příjemný pocit, a tohle pekelné čtení nechte radši v knihkupectví.

S láskou váš Satan... teda pardon, Santa

1 05.12.2020

Knížka má vcelku pomalý rozjezd, což ovšem není pro čtenáře vyšší fantasy nic neobvyklého, takže mě to ani nezaskočilo. Když se do knihy hlouběji ponoříte, budete schopni na posezení přečíst stovky stránek. Je ovšem důležité z tohoto rozjetého čtecího nasazení nevypadávat a knihu si šetřit na dobu, kdy na ni budete mít čas, protože je opravdu těžké se znovu a znovu začítat.

Já sama ji četla v době, kdy nám uzavíraly známky, takže jsem prvních sto stránek louskala hrozně dlouho a pomalu nic jsem z nich nevěděla. Hlavně začátek je ale právě důležité přečíst tak nějak pospolu, protože autor vás nešetří a hází na vás jedno jméno za druhým a vy se nestačíte divit, kolik lidí a bohů v tom světě žije.

Když se vám ale podaří ve všem zorientovat (k čemuž trochu slouží i menší přehled na konci), vychutnáte si perfektní příběh, ke kterému už nemám žádné výhrady. Styl psaní je přesně takový, po jakém v tomto typu knih toužíte. Je hutný a vy si užíváte každé slovo, jako by to byl javorový sirup. Přemýšlíte nad každou větou a hledáte možné skulinky, které by vám prozradily víc, než je psáno.

Více si můžete přečíst v recenzi na mém blogu :)
https://divka-mezi-stranami.blogspot.com/2020/01/intriky-hodne-george-r-r-martina.html

2 03.01.2020

Tahle kniha rozhodně není pro každého, ale o to víc si jí vážím a o to víc ji miluji. Po několika málo stranách na začátku, kdy jsem si připadala trochu zmateně, jsem autorovu jazyku porozuměla a nemohla jsem přestat číst. Věřím, že si najde mnohé příznivce, protože si to rozhodně zaslouží.

28.09.2019

Zcela určitě nejlepší cestopis, co jsem kdy četla! :) Kniha je příjemná na čtení i na pohled, upřímná a otevřená, díky čemuž si celý výlet dokážu naprosto živě představit.

22.07.2019