michal.tiller komentáře u knih
Krásný příběh. Moc mě to bavilo, dobře se mi to četlo a hlavně jsem byl plný otázek. U mě to hrálo na správnou notu utajených smyslů... ale odpovědi na konci úplně nebyly, protože prostě je autor nemá : ) ale já rád i jen otázky, když mají směr.
Musel jsem se prokousat popisným začátkem, který je ale důležitý. Je to příběh Stokholmského syndromu, mozkomorů, pejska, který snědl něco dobrého, rozděleného světaů a svědomí... :) Má to hodně vrstev a nic není černobílé - to na knížce chci vyzdvihnout.
Kniha obsahuje hodně promyšlených tahů, jak zaujmout.
Napojení na historické skutečnosti dává příběhu větší hloubku a reálnost. Ural, Rumunská slova, Ďatlovova výprava, ... a možná věci, které jsem neznal a nepoznal :)
Závěr byl poetický a pro mě velmi uspokojivý. Pro něj děkuji za celý příběh.