Miraciel Miraciel komentáře u knih

Pýthie Pýthie Veronika Černá

Tuto knížku jsem dočetla teprve včera, ale zanechala ve mně takový dojem, že jsem si prostě nemohla odpustit založit profil na této stránce pouze proto, abych ji mohla zhodnotit.
Já osobně miluji fantasy a obzvláště fantasy romantiku, takže pro nikoho, kdo toto dílo přečetl, nebude překvapením, že knížka byla vcelku velké zklamání.

Nechci být pouze škarohlíd, a tak bych svou recenzi rozdělila na klady a zápory.

Nejdříve se bohužel musím zaměřit právě na nedostatky, jelikož ty byly hlavním iniciátorem mého rozhořčení. Knížka se drží obvyklého fantasy motivu cizího světa plného různých nadpřirozených ras, ale to je vskutku vše, co se v tomto ohledu dozvíte. Rasy ani lidé nejsou nijak hlouběji rozebráni, občas se zde sice mihne nějaký náznak charakteristiky druhu, ale ten je hned umlčen nějakým náhodným komentářem anebo utnutím tokem myšlenek postavy. Hlavní charaktery jsou vskutku nelíbivé. Autorka se zde nejspíše pokoušela o typický enemies to lovers motiv, ale ten zde byl (lidově řečeno) vyloženě „tlačen na sílu“. Zápletka mezi charaktery byla opravdu primitivní, pořádně nepromyšlená a takovým zvláštním způsobem úplně nahodile vhozená do příběhu. Hl. mužský hrdina by se dal shrnout několika přívlastky, rádoby nepochopený, cynický, ambiciózní… mezitímco hl. hrdinka byla stejně tak rádoby nepochopená, její projevy se plně nedržely jejího charakteru a autorka z ní spíše udělala prostředek, kterým děj popoháněla a upravovala, jak se jí v danou chvíli hodilo. Její postava se snažila tvářit jako uvědomělá mladá slečna, ale hned v dalších momentech bezmyšlenkovitě utrácí bez mrknutí oka a její vyspělý charakter je ten tam. Nemluvě o tom, že hl. hrdina, Romain, se sice měl dle nastavení příběhu chovat, jako nepříjemný zatvrzelý muž, pod jehož nedostupnou skořápku se právě hl. hrdinka, Lis, měla probojovat, ale, a to se omlouvám, nechápu proč. Kromě svůdně působícího chytrého muže neměla Lis jediný důvod snažit se s Romainem navázat pořádný vztah. Rozhovory z jeho strany byly chladné, úsečné a jednoduše řečeno urážlivé. Opravdu, Romain kromě pár vtipných hlášek nebyl vůbec sympatický. A samotná zápletka, jak jsem již zmínila, absolutně ničemu nepomohla. Celý děj probíhal, co se týče, délky scén naprosto nahodile. Některé scény autorka probírala dlouho, i když to třeba vůbec nebylo podstatné a jiné, které by nám čtenářům mohly připadat zajímavé a pro děj důležité – např. nějaké větší sbližování charakterů, byly jen málokdy pořádně zobrazené. Spíše se většina sbližování děla za zataženou oponou.

Klady zastanou bohužel mnohem kratší odstavec. Oceňuji styl psaní, autorka má pěknou slovní zásobu, a taktéž střídání kapitol z mužského a ženského pohledu bylo plusem (i přestože smýšlení charakterů mnohokrát neodpovídalo jejich jednání – a tím nemyslím hranou přetvářku atd.). Autorka se také pokoušela o náznaky motýlího efektu (drobné maličkosti dokáží ovlivnit celý děj nebo nějakou scénu), ku příkladu představila pouze na okraji příběhu jednu postavu, která se v budoucnu stane důležitou pro pokračování děje. Ale ani to mi nepřišlo plně funkční, jelikož autorka s problémy hl. charakterů nakládala značně ledabyle, jelikož každou komplikaci vyřešila právě takovýmto způsobem – nahodile do děje vložila nějaký artefakt, člověka, či nějakou magickou rasu, jejichž schopnosti nebyly úplně rozebrány a zázrakem vždy vše vyřešily.

Celkově mi kniha přijde spíše jako nějaká skica/náčrt, který měl velký potenciál, mohl zaujmout a člověka stáhnout do mile a chytlavě napsaného příběhu, bohužel nedostatků zde bylo tolik, že knížka spíše působí jako ne úplně kvalitní lechtivý román, který se odehrává v nedobře popsaném fantaskním světě. Doporučovala bych čtenářům sáhnout po jiném díle, když budou mít chuť přečíst si něco z tohoto žánru. Ale na druhou stranu si myslím, že autorka s praxí dosáhne stejné, ne-li vyšší úrovně v této oblasti, předpoklady na to má. Bohužel v tomto díle tuto úroveň nečekejte.

24.01.2023 2 z 5