moh4p
komentáře u knih
Bratři Karamazovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Právem patří tato kniha do jednoho z nejvýznamnějších děl světové literatury. Za oblíbený a největší román všech dob ji považovali Franz Kafka, Zigmund Freud, Albert Einstein, Peterson, Clintonová...Je tam toho tolik, že se musíte ke mnoha věcem vracet a číst je znovu. I když se nám všem chce myslet, že jsme Aljošové, jsme v podstatě hlubocí Miťové :) Velký inkvizitor byl napsán ještě před Nietzschovou "Tak pravil Zaratustra", kde německý filozof v podstatě plně zformuloval onou ateistickou "Smrt Boha", Dostojevskij ale byl první a šel hodně hluboko.
Co znamená ten konec ve velkém inkvizitorovi? Inkvizitor po Ježíšově polibku mu dá pusu a nechá ho v šoku. A ten ho nakonec pustí, i když ho chtěl zase ztrestat. Já to čtu jako vyrovnaný zápas dobra a zla. Ježiš přišel a rozdával své zázraky, ale byl uvězněn, a bylo mu sděleno, ať odejde a už se nikdy nevrací. Takže všeho nedosáhl, ale zas ho nekřižovali. Inkvizitor ale naopak ho původně ukřižovat chtěl, ale nakonec i on ustoupil. A to vše v jedné krátké povídce, kterou sám Ivan považuje za nesmysl, který za moc nestojí :)
Samotná linie boje ďábla a boha o Ivana samozřejmě vrcholí jeho dialogem s čertem, který se snaží (a to je krásně vidět i ve filmových adaptacích, za mě nejlepší je ta sovětská s Kirilem Lavrovem) prolomit tu poslední Ivanovu božskou baštu, tedy svědomí a skoro se mu to podaří, až ho nakonec zachrání Aljoša. Mimochodem Bulgakov svého Wolanda dost opsal nejenom z Fausta, ale právě z Ivanova čerta. Ani u Fausta, ani u Schillera, ani u Dantého jsem nenašel, že by se čert/ďábel trápil s revmou :) A jeho dialog s Ivanem je, mírně řečeno, přímou inspiraci pro dialog Wolanda s Matoušem Levijem...On celkem Dostojevskij ovlivnil neuvěřitelné množství pozdějších velkých autorů svým stylem a úvahami. Přirovnat se to dá asi jen ke hudebníkovi Igoru Stravinskému a jeho slávě a vlivu na celou hudbu 20 století.
No a samozřejmě, byť v Běsích je to hlubší, tak Krasotkin je skoro vyšitý Lenin...Smělý a drzý socialista, neváhající lhát lidem ve jménu "lepšího blaha", bez otce, schopný, odhodlaný, drze útočící na národní fámy a zvyky. Jak nešťastnému Iljušovi podstrčí toho psa a ukazuje kousky je vlastně jedná velká metafora a varování Dostojevského před socialismem. Socialismem, který oklame prostý lid, něžný a nemocný, umírající i kvůli vině (u Iljuši za mučení toho psa).
Víra v Boha a ďábel, otázky víry a církve, společnosti a viny, zodpovědnosti a posedlosti nějakou ideou, morální kázně, lásky, ambicí a hlouposti, to všechno Fjodor Michajlovič popisuje na té nejvyšší úrovni. Jo, a nevěřte nikomu, kdo Vám říká, že četl Dostojevského a pak zjistí, že vy také, a mlčí. Opravdového čtenáře poznáte snadno, bude s Vámi chtít o románech FMD diskutovat :)
