Monx komentáře u knih

Děj vyprávění je plynulý, čte se dobře. Hrdinky mi bylo vlastně spíš líto, než že by mi byla vyloženě nesympatická. Vrtalo mi hlavou, že nejspíš měla ne nijak vzácnou poporodní depresi a že je škoda, že se nedostala k žádné léčbě.. Nakonec se ale zdá, že to zvládla i sama (a tedy také měla štěstí na chlapa, který jí věrně stál po boku..), a že vnitřně dozrála a došla nějaké rovnováhy; alespoň podle závěrečné kapitoly (abych moc nespoilovala).

(SPOILER) pro mě nestravitelný kontrast zajímavého a citlivého /ekologicky/ psaní o moři v historii i současnosti s až příliš častým létáním (ekologie?) z Osla na Lofoty za účelem lovu nejedlého obřího mořského tvora, během kterého jsou na dno moře spouštěny (a tam zanechány..) plastové bedny shnilých vnitřností (návnada) a ... ! dál nečtěte, kdo nechcete prozradit závěr, ale napsat to musím !....
ve finále se ten žralok utrhne a s hákem (nikoli háčkem) v tlamě mizí v hlubině, nejspíš vstříc smrti kvůli háku, autor následně bez sebemenší reflexe vlastního škodlivého působení v obdivovaném moři odlétá zpět do Osla. Napadá mě jedno zvíře, lichokopytník...