MOu598 komentáře u knih
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
66 stránek reprodukcí barevných obrazů, většinou jedna strana 1 obraz, dole popisek název, rozměry, kde obraz umístněn. Dále bibliografie, rejstříky, malá fota patrně všech Seuratových obrazů.
Většina obrazů je v Paříži, New Yorku, Londýně, v Praze v Národní galerii je jeden.
Od expresionismu k "čárkovaným" a pak "tečkovaným" obrazům.
Jeden z mých nejoblíbenějších malířů.
Krásná knížka.
Četla jsem v únoru 2012. Podle mých poznámek:
O řízení. O organizaci, uspořádání, změně z mistrů na vědomostní pracovníky.
Mnoho zajímavých myšlenek.
Pro řídící pracovníky.
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
Povídka Klášter je o vztahu - potkání, zamilování, manželství, nenávist, rozchod.
"pouta se napnula - a praskla"
Povídka Osamělý je o samotě a o tom, jak je těžké/nemožné se jí zbavit.
Autor píše krásně.
Četla jsem v dubnu 2012. Podle mých poznámek:
Detektivka, ale hlavně o etniku na severu Švédska, o jazyku, tradici.
Zajímavé. Znovu přečíst.
Četla jsem v lednu 2012. Podle mých poznámek:
Detektivka. Odehrává se v části města, kde jsou hlavně přistěhovalci z Asie aAfriky.
Četla jsem lepší. Toto je takové nepřehledné, nenapínavé, těžkopádné.
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
Autor se pasoval na někoho, komu Bůh uložil, aby lidem vysvětlil základní pojmy: život věčný, víra, zbožnost, pokání, pokušení atd. Občas to má logiku, ale jak se autor takto může nad nás povyšovat.
Nečetla jsem vše, nechci si nechat vnucovat cizí názory.
Pokládám to za blbost.
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
Dvě povídky.
První snová, fantazijní, člověk neví, co je pravda a co sen.
Druhá o dvou ostrovech, něco je jen pozlátko.
Hezky se čte. Ale je to tak nějak moc snové, spletité.
Četla jsem v listopadu 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka. Napínavé, hezké, čtivé.
Zajímavě napsané.
Četla jsem v listopadu 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka, živá, čtivá, čte se jedním dechem.
Na konci jsem ale nějak ztratila nit. Nevím, kdo a proč to udělal a jaký měl vztah ke kriminalistům. Nějak nejasně napsané, nebo jsem to zaspala.
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka. Děj se odehrává v předvánočním Geteborgu.
Hezké.
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka - vlastně dva případy.
Dobře se čte, ale často použita nepřeložená angličtina (v dialozích a v úryvcích písní). To mi hodně vadilo - nevím, jaký to mělo smysl.
Jinak se čte dobře, jedním dechem. Ne vše je zodpovězeno, asi schválně.
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
V ich formě vypráví vnuk, syn o svém dědovi a otci, pak vypráví o sobě.
Na konci není jasné, co je skutečnost, sen, přání. Není jasné proč, jak, kdo, co. Takový je život.
Přečetla jsem jedním dechem.
Citát:
"Nemáš se čeho bát, jen svého strachu."
Četla jsem v srpnu 2011. Podle mých poznámek:
Klasická severská detektivka. Zasazená do zajímavé doby.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Životopis Bergmana v ich formě.
Zajímavě a čtivě psaný, ale ne chronologicky - i to je zajímavé a dává to knížce čtivost a něco naznačené je pak jasnější až později.
Drobnější části - o dětství jsou pak v jeho knize Nedělňátka. Nedělňátka jsou světlá, veselá. Tady je cítit, že B. pociťuje křivdu v dětství.
O divadle, filmu, dětství, dospělosti, nemoci - asi přepracování, o lidech kolem, o několika manželstvích a jejich konci, o souzení za daňové podvody.
Stále všude jméno Strindberg - vzor, inspirace.
Spousta údajů.
Čtivé, zajímavé. Podobným stylem by se měly psát životopisy.
Zajímavé je, že napsáno v r. 1986, kdy Bergmanovi bylo pouhých!? 68 let.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Náročné na čtení, řada postav, všichni z oboru bohémy, kteří se setkávají v kavárně s červeným pokojem. V podstatě několik příběhů, příhod 5-6 kamarádů, které se různě proplétají. Složité se v tom vyznat. Snad příště.
Ale jinak hezké, zajímavé, poutavé, čtivé.
O názorech, duši, společnosti, společenských tabu, rituálech, předsudcích, zradě, lásce. O všem možném.
Citát:
"Svět je tak plný lží, že když člověk řekne pravdu, tak mu nikdo nevěří."
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
V knize není text hry.
V knize je:
- citáty různých osobností - hl. B. Brechta,
- foto a info o autorovi,
- seznam jeho her - asi 60 za 36 let,
- odpovědi autora na otázky,
- rozhovor s kritikem,
- recenze,
- ohlasy na pžedstavení.
Pak o režiserovi, překladateli, hercích.
Zajímavé.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Asi sedmdesát stran dopisů z roku 1948, které autorka posílá tajně. Mluví mimo jiné o E. Benešovi a o Miladě Horákové.
Zajímavé. Řadě věcí jsem ale nerozuměla, neznám lidi, souvislosti, tehdejší dobu.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Půvabné. Hezké. Dětské krátké věty.
S pochopením pro dětské starosti, radosti, city.
Hezké.
Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
O lásce, nevěře, právu na vlastní život, odpovědnosti, víře, pocitu viny.
Zajímavě psané, jako rozhovory v různé době, s různými lidmi a ne chronologicky.
Čtivé, snivé, pravdivé, živé, přesvědčivé.
Útlé, hezké, melancholické.
Četla jsem v květnu 2011. Podle mých poznámek:
Dvě divadelní hry, nebo scénáře k filmům.
První se mi moc nelíbila. O tom, jak je vše bláznivé.
Druhá se mi moc líbila. O vztazích otec syn, otec žena, otec dcera, tchán snacha,...
Pravdivé, často hořké. Na pár stránkách je toho hodně k přemýšlení.
Takový je Bergman.