Kamenná plachta
Åke Edwardson
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46512/bmid_kamenna-plachta-K7Y-46512.jpg
2
16
16
Komisař Winter série
< 6. díl >
Podtitul : švédská detektivka Detektivní román odehrávající se v současném Švédsku i Skotsku. Po mnoha letech se setkávají kdysi dávní milenci, Erik a Johanna, nad záhadným případem. Johannin dědeček se totiž ztratil za zvláštních okolností během druhé světové války. Nyní, po mnoha letech přichází dopis s lakonickým vzkazem "věci nejsou takové, jak se zdají být". Dopis je poslán ze Skotska a kromě razítka pošty zde nejsou žádné indicie nasvědčující tomu, že se podaří záhadu konečně vysvětlit. Po svém otci se však rozhodne pátrat také jeho syn, Johannin otec, který je náhle nezvěstný a po čase nalezen v skotských horách mrtvý. Hlavní hrdinka se vydává na cestu se svým bývalým přítelem.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2009 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Segel av sten, 2003
více info...
Přidat komentář
Tohle dílo se autorovi vůbec nepovedlo. Nenechte se zmást, že je to severská krimi, není to dobré čtení. Nekupujte, nepůjčujte, nečtěte!
Nuda, nuda, nuda. S vypětím všech sil jsem přečetla 110 stran a knihu jsem odložila.
Naprosto souhlasím s komentářem "Cemanka".
Tohle nebyla detektivka, ale nějaká uspávací knížka. Po každém odstavci se mi zavíraly oči a ztrácela jsem pozornost. Ztrácela jsem se jak v postavách, tak v ději, nechápala jsem zdlouhavé dialogy, dlouhé anglické texty. Žádná akce, žádná detektivní zápletka nic. A pokud je to tak, jak píše "Cemanka", že se něco začne dít až kolem strany 280, tak na to fakt nemám trpělivost.
Knihu nedočtenou odkládám a asi ji zapomenu někde ve vlaku, nebo poputuje do knihobudky.
Jednu hvězdu dávám, protože nechci psát, že je to odpad. Třeba se najde někdo, koho kniha zaujme
Tak tohle je asi nejhorší severská krimi, kterou jsem četla. Přitom námět je dobrý, ten mě u knihy udržel až do konce, ale bohužel člověk se vlastně na konci dočká jen částečného osvětlení. A to ne tak, že by zůstal napjatý, ale spíš naštvaný. Skoro 400 stránek utrpení a nic z toho.
A proč to bylo utrpení? Tolik zbytečné vaty a zbytečných dialogů v jedné knize, to je snad rekord. První náznak toho, že se něco dozvíme, je asi tak kolem strany 280. Navíc policisté se z žádného výslechu snad nikdy nic nedozvěděli a vůbec jim to nevadilo. Pět minut otázek na které je jim odpovídáno buď protiotázkami, mručením, údivem nebo vyslýchaný mele o něčem úplně jiném. Policisté se nic nedozvědí a uzavřou to slovy: Tak děkujeme. A prostě si jdou pryč a tlachají si o něčem jiném - a ve stejném stylu. Od nikoho se nic nedozvíte, svědci si nic nemyslí, policisté si nic nemyslí, nikdo nic neví, ničemu nerozumí. Bože!
Cituji rozhovor mezi policisty:
Zítra tam letím.
Cože?
Zítra letím do Invernessu.
Prosím?
Ty se tomu divíš?
Může za to Johanna?
Prosím?
Je pořád ještě něco mezi tebou a Johannou?
Mysíš, že by to byl důvod, abych tam jel?
Jaký jiný důvod by to měl být?
Připravilo tě to o řeč?
A teď moje otázky: Dozvědeli jsme se z toho něco? A byla tam jediná normální odpověď? Bylo to k něčemu?
Odpověď: Ne, Ne a NE.
A takových rozhovorů je kniha PLNÁ: na otázku - otázka a to pořád dokola!
No a na závěr - třešnička na dortu: Celé dlouhé pasáže v angličtině. To byl překladatel tak líny nebo mu to přišlo orginání? Když si koupím knihu v češtině, tak očekávám, že bude česky. To kdyby se částečně vyšetřovalo v Rusku a druhý vyšetřovatel byl Rus, to by tam překladatel nechal celé půlstrany v azbuce?? Nebo kdyby to bylo částečně v Turecku, tak by nám tam milostpán nechal turečtinu??
Tahle kniha byla tedy po všech stránkách "terno".
ou ou ou...sice jsem si Edwardsonovy knihy nezamilovala, ale čtu je tak nějak ráda...tento příběh slibně začal, a velmi neslibně se pak táhl jako žvýkačka - natáhl a a smrskl - pořád se totiž navzdory vyšetřováním a p"přemýšlení" stálo na jednom místě.... dokonce v tomhle díle mi i vadily celé statě psané anglicky, nejen vsuvky anglických frází či citatů v originálu - myslím že spousta lidí zas tak dobře angličtinou nevládne a postrádala jsem smysl - to opravdu švédové tak mluví ???
pobavila pasáž s IKEA, kdo z nás by nebojoval s kladivem ???
mno ale zpět k příběhu - dějová linka s domácím násilím , Anette Lindsten jako obětí a Anetou Djanali jako vyšetřující de facto zůstala neuzavřena, nastíněna hmosexuální orientace a tím to haslo... kdo všechno a proč Anette mlátil se vlastně nedovíme, a taktéž ani kdo to teda opravdu lezl Anetě Djanali do bytu a proč...
a druhá linka s rybáři, rodinou Osvaldovou, záhadným očištěním a McDonaldem - no snad ještě zmatečnější..nečetlo se špatně, ale buď je to překladem - překladatel promine - ale vypadá to že 1, překladatel nepochopil o čem kniha je, a nebo 2, o čemo to vlastně je neví ani sám autor a nevěděl co vlastně teda chce napsat... kniha bez konce...na to že má skoro 400stran - mordor.
(to mi teda na všech knihách AE vadí - stačila by polovina stran a zrychlit děj..obecně mám pocit, že i švédská kriminálka často neví kudy kam, stojí na místě, nekoná, tápe...a třeba to tak není ???)
Četla jsem v červenci 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka - vlastně dva případy.
Dobře se čte, ale často použita nepřeložená angličtina (v dialozích a v úryvcích písní). To mi hodně vadilo - nevím, jaký to mělo smysl.
Jinak se čte dobře, jedním dechem. Ne vše je zodpovězeno, asi schválně.
Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se začetl.Stále jsem se musel vracet, abych pochopil co a jak.Nejvíce mi vadily nepřeložené věty v angličtině.Dlouho jsem váhal, dvě hv. nebo tři.Nevím nevím,
vychvalované severské detektivky???
Obtížnější čtení, otevřený konec, přesto něco na té knize je. Nutí pokračovat ve čtení, snad na další stránce bude konečně jasněji... A ono ne. Hodně náznaků, přemýšlej, čtenáři.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Léčka |
| 2005 |  Až na věky věků |
| 2005 | Tanec s andělem |
| 2015 | Poslední případ |
| 2008 |  Nebe na zemi |
Ani po 100 stranách jsem se nezacetla - divný styl psaní..