Pokoj č.10
Åke Edwardson
Komisař Winter série
< 7. díl >
Po téměř dvaceti letech služby u policie prožívá Erik Winter osobní krizi. Je mu jasné, že nutně potřebuje čas, aby si vše pořádně promyslel. Životní bilancování mu však naruší události v Göteborgu. V hotelu nevalné pověsti je totiž nalezena oběšená mladá žena, Paula Neyová. Na první pohled vypadá vše jako sebevražda, ale dopis na rozloučenou vzbudí v Eriku Winterovi pochybnosti. O něco později je nalezena také mrtvola Pauliny matky ? a obě mrtvoly spojuje tajemná indicie. Winter si záhy vzpomene na jeden dvacet let nevyřešený případ. Pátrání po pohřešované Ellen Börgeové totiž skončilo v hotelovém pokoji č.10.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Rum nummer 10, 2005
více info...
Přidat komentář
Knihu dalším čtenářům nemohu doporučit. Autor si zvolil pro mne nevhodnou formu vyprávění: časem nepřehledně poskakuje, že si to čtenář mnohokrát neuvědomí, kde se nachází. Zbytečně moc se zabývá osobním životem vyšetřovatelů a tak ztrácí tah na branku a vnáší do příběhu nudu. Ne, tímto způsobem NE!
Další nedočtená kniha. Těžkopádný a krkolomný styl!!! :-( Pořád se tam nic neděje a člověk čeká, kdy se to zlepší. Škoda času. Je vidět, že nejen u nás si spousta lidí myslí, že může být spisovatelem.
co říct k této knížce ? půjčila jsem si ji náhodně v knihovně...a pak jsem uviděla hodnocení. No, nenechala jsem se znechutit a vrhla jsem se do čtení....
Pointa, příběh byl zajímavý, rep člověk se chce dozvědět, kdo byl vrah...ale knížka byla psaná krutě krkolomně... seznámíme se s partou kriminalistů, kde je asi nejvíce vidět Erik Winter, příští šéf oddělení. A tak kromě příběhu záhady pokoje č. 10 sledujeme i Erikův soukromý život. Což by až tak nevadilo, kdyby jsme tak trochu nesledovali dále životy dalších asi 4 členů party. A taky kdyby jsme se nevraceli k dalšímu případu spřed 18let - záhadné zmizení z pokoje č. 10...takže si tak poklidně čtu , čtu, cosi se mi nezdá a ejhle, tento odstavec jsme skokem 18 let zpátky a vzpmínáme, co se tehdy stalo (a také jak se vyvíjeli vztahy mezi kolegy policistyy).... a tak čtu, čtu - a kdo to vlasně píše, tent odstavec ?? kdo má strach ?? á, asi svědkyně (jooo, tipla jsem si dobře)
a takhle nějak musíte rozplétat spletenec ve finále 3 vražd, orientovat se, zda je tehdy nebo teď, a kterýže člověk zrovna teď něco řeší...a pointa, taky adekvátně zamotaá a překomplikovaná.... ale protože mám sever ráda, od autora zkusím i další knížky.... tak hrozné a zlé to totiž ještě nebylo ;)
(mimochodem, kniha má asi 360 stran, kdyby si autor odpustil rozvláčnosti,a děj zjednoddušil a prostříhal místy až psychotcké úvahy, bylo by to fajn....nevím teda, jak moc práce udělal překladatel, co se mu povedlo a co ne, jestli to fkt bylo tak krkolomné i v originálu.......)
Pro mě velké zklamání...čekala jsem víc- neskutečně mě štvaly časové skoky, pořádně jsem se v nich nevyznala. Neuvěřitelné hovory,výslechy,telefonáty, kdy stále bylo odpovídáno na otázku otázkou nebo různá ano,ne,ano, ne, ano, ano....Říkala jsem si, nevzdám to, dočtu ji, ale když jsem ani po 200sté stránce pořádně nic nevěděla, vzdala jsem to. Mám severské detektivky ráda, ale tohle mě opravdu minulo- místo, abych si četbu užívala, byla jsem pořád víc a více naštvaná na autora.
Na to že tato kniha měla vynikající recenze mě příliš nenadchla. Nějak jsem se do ní nemohla pořádně začíst. I když jsem ji nakonec dočetla až do konce znovu bych ji rozhodně nečetla. Znám spoustu jiných lepších detektivek severských krimi. A i když jsou to autoři kteří nejsou tak zprofanovaní píšou rozhodně ldetektivky lepšího rázu.
Taky jsem měla problém s těmi časoprostorovými skoky a s tím, že celá věc se vyřešila zničehonic, pro mě dost nečekaně na pár stranách na konci a předtím se na to spíš nedalo než dalo přijít. Aspoň já:-)
Recenzemi vychvalovaná kniha, která mě absolutně minula. Existenciální poldové, kteří řeší vraždy tím, že debatují o bohu, smyslu existence a symbolice - to je na mě opravdu moc. Zápletka sice fajn, ale ta je vysvětlena na posledních deseti stranách, přičemž celá kniha předtím vlastně není o párání, ale o duševním rozpoložení všech hrdinů. K překladu bych měl dvě poznámky - v čechách se stěny bytu a důmu malují nebo natírají, nikoliv líčí; ve městech míváme kruhové objezdy, nikoliv kruhové obchvaty.
Osobitá detektivka. Trochu mne iritovaly časté časoprostorové skoky. Zápletka, pátrání a pointa OK.
Autorovy další knížky
2015 | Léčka |
2005 | Až na věky věků |
2005 | Tanec s andělem |
2015 | Poslední případ |
2008 | Nebe na zemi |
Těžkopádné čtení, hned v úvodu nesmyslný kiks, mě si tedy autor nezískal vůbec a jeho dílům se obloukem vyhnu. A pokud se někdo jmenuje Åke Edwardson, neni třeba na obálku přidávat upozornění, že jde o švédskou detektivku a ještě severskou krimi. Jedině jako varování. Severské krimi mi pěkné lezou krkem.