Mrs.Cameron komentáře u knih

Nebyla jsem si jista, co od knihy ocekavat, ale po jejim precteni (jednim dechem) jsem vedela, ze tohle bylo presne to, co jsem chtela. Po precteni nekterych komentaru tady na databazi knih jsem byla ale dost prekvapena, ze vetsina ze ctenaru mela z knihy uplne jine pocity. Cim to?
Stacilo par dni zadumani, abych pochopila jejich nepochopeni. Autorka knihy pise stylem 'tak to proste je', pise o lidech a jejich vztazich, o zviratech a smrti, o lehce nadprirozenych vecech... a to vse bez buhvijakych emoci. Tak to proste je.
Tak to proste je na Islandu. Zivot Cechu a Islandanu je naprosto odlisny, humor, vztahy i pristup ke zviratum, nebo vira v nadprirozene; neni tedy divu, ze cesky ctenar nemuze ocenit autorcinu knihu. S trochou nadsazky muzu rict, ze autorka presne popisuje islandsky zivot, tak, jak se skutecne v realu odehrava.
Pro me byla knizka prijemnou cetbou, syrovou, temnou a chladnou, presne takovou, jakou je Island v listopadu (coz je jeden z nejuprsenejsich a nejtemnejsich mesicu na Islandu, temer zadni turiste, tudiz ani nehrozi kolony aut na Ring Road, jak si kdosi v jednom z komentaru stezoval, ze tuto problematiku autorka nezohlednila ve sve knize...), a stejne tak je kniha zahalena do lehce nadprirozeneho oblaku tahnoucim se pres nekonecna lavova pole se zelenym mekkym lisejnikem. Presne takovy Island a jeho obyvatele jsou, a kniha Listopadovi motyli byla pro me prijemnou cetbou a nostalgickym vzpominanim na me 3 roky stravene na Islandu.

2 11.05.2020