Ms.Floyd komentáře u knih
Už jsem to psala ke druhému dílu, tahle série je díl od dílu lepší a lepší ❤️ Harry i Poppy byli skvělí, příběh obsahoval i malou zápletku, dostatek humoru a nezapomnělo se ani na fretku ❤️ Těším se na další díl❤️
Krásný příběh, o hvězdu lepší, než první díl! Příjemná hlavní hrdinka, nezkrtoný a trochu temný hrdina, fajn zápletka a jako třešnička na dortu happy end a zlobivá fretka milující krajkové podvazky :D Jo, tak tohle by určitě šlo ❤️
Naprosto zasloužených 5 hvězd! Skvělý příběh, milí hrdinové, příjemně praštěný psychiatr a prasátko Hortenzie! Knížka přečtená jedním dechem. Rozhodně doporučuji, Vi Keeland prostě umí!
O ždibíneček slabší, než je Carterův běžný standard, nicméně i tak skvělý thriller s božím Robertem v hlavní roli! Je pravda, že Nenávist se mi líbila o trošku víc, ale tohle je taky výborné. Robert byl jako vždy nepřekonatelný a opět neminul cíl :)
(SPOILER) Takový typický americký kýč - dva pohádkově bohatí, ale zničení lidé odhodlaní zemřít, jeden kněz, výlet do Francie a následný happy end, když se oba hlavní hrdinové zase postaví na nohy.
První půlka knihy naprosto strašná, nemohla jsem se začíst, příběh byl nudný, těžkopádný. Nemohla jsem si najít cestu k hlavním hrdinům. Katie mi byla vyloženě nesympatická, Steady byl jako kněz, no, já vám nevím.. Ještě nejvíc z nich byl ok Sunday.
Za mě to byl spíš, než Ztracený příběh, ztracený čas. Ke knize se nevrátím a od autora už nic dalšího s největší pravděpodobností číst nebudu. Kniha mi přišla jako děsná slátanina.
Skvělý příběh! Přijde mi, že díl od dílu je tahle série lepší. Akorát, co mě trochu mrzí.. Mezi Lucem a Avou to od prvního dílu jiskří. Myslím, že už by si oba zasloužili nějaký posun.
(SPOILER) No, tak já nevím.... z prvního dílu jsem byla v průběhu čtení dost rozpačitá, pak jsem se ovšem úplně zamilovala a od čtení jsem se nedokázala odtrhnout. Zbylé díly jsem doslova zhltla a těšila se na epické finále, které se téměř konalo, ale! Ten konec... jakože fakt? Vždyť z toho vůbec není patrné, zdali Vlad/Bela definitivně zemřel? Čekala jsem, že na samém konci ságy Vlad zemře minimálně s kůlem v srdci, prostě tak, aby jeho duše konečně došla pokoje, aby se mohl shledat s tou, kterou celá staletí hledal, případně, aby se oba mohli znovu narodit, setkat a šťastně naplnit jejich osud. Takhle mi přijde, že je Vlad navždy uvězněný do své upírské podoby a vzhledem k tomu, že se neví, kde jeho tělo leží, tak není šance tento osud zvrátit. Nebo jsem to špatně pochopila? Klidně mi někdo napište do zprávy..
Jinak, přidávám se k ostatním - díly odehrávající se ve středověkém Rumunsku mi byly také bližší a i Vlad v nich byl, no... sympatičtější? Přišlo mi, že s každým dílem a se zvyšujícím se upírským věkem se Vlad stával nezvladatelnější, mrzutější (což se snad dalo i pochopit). A pak Vlad v Hollywoodu jako Bela Lugosi... No, žádná hitpoška to nebyla, ale asi mě to nedráždilo tolik, jako ostatní čtenářky. Spíše jsem se soustředila na linku s Bridget, která se dle mého povedla. Sice nesnáším smutné konce, ale tady to k tomu tak nějak patřilo.
(SPOILER) Dračí krev mě jakožto v obdivovateli Vlada III. (reálné historické postavy) vyvolávala po celou dobu čtení rozporuplné reakce. Vy, kteří toužíte po příběhu co nejvíce se držícím historických faktů, knihu spíše nečtěte, případně si nedělejte velké naděje. Já byla ze začátku zklamaná a i trochu frustrovaná, protože jsem čekala něco o hodně jiného. Autorka se Vladem III. nechala jen volně inspirovat. Vladovi v knize říkají Bela, jeho matka se jmenuje tak, jak se zřejmě jmenovala Vladova manželka, Radu Krásný se v knize objevuje jako vzpurný bojar, reálně to však byl bratr Vlada, a vlastně Vladovi zbylí bratři v příběhu neexistují a hrad Bran, se kterým Vlad neměl téměř nic společného, je v knize určen jako rodové sídlo (Vladova pevnost se však jmenovala Poenari). Docela dlouho jsem se s tím prala, říkala jsem si, zdali knihu přeci jen neodložím. Mému pocitu moc nepřispíval ani celkový ráz příběhu, kdy mi přišlo, že kniha nemá jednotnou příběhovou linku, protože kapitoly jsou celkem výrazně rozsekané tak, že na sebe časově ani dějově moc nenavazují a člověk se v tom snadno ztratí. Ale ... postava Bely - Vlada vám to zmatečné čtení a smyšlený příběh vynahradí. Nejde si ji nezamilovat a nakonec jsem mu v průběhu knihy propadla i já. I ostatní postavy jsou všechny sympatické, Vladovy statečné družky nevyjímaje.
Nebudu prozrazovat víc! Kdo si chcete přečíst fiktivní středověký příběh inspirovaný Vladem III., tak směle do toho! Těm, kteří očekávají, že se příběh bude držet spíš historie, doporučuji knihu Vlad: Poslední zpověď. Je to sice také fikce, ale rozhodně mnohem více respektující historii.
Přidávám se ke Cress - i já jsem se dostala k Času čarodějnic díky stejnojmennému seriálu a tedy hlavně díky představiteli Matthewa :) Nutno podotknout, že seriál se opravdu vydařil a musím říct, že se snaží zůstat co nejvěrnější knižní předloze. Ano, v seriálu jsou odchylky od knížky, ale myslím, že k nim bylo přistoupeno citlivě a hlavně tak, aby šel ten seriál vůbec natočit. Ono totiž, co si budeme povídat, Čas čarodějnic je dlouhá a ze začátku hodně rozvláčná knížka, co je za mě jedna hvězda mínus. Opravdu některé pasáže mohly být kratší, případně vypuštěny. První čtvrt až polovina knihy má takový pomalejší rozjezd, kdy vás to občas může nutit přeskakovat pasáže. Ve druhé polovině máte problém se od knihy odlepit, protože vás to neustále nutí jít dál a dál, abyste se dozvěděli, jak to teda dopadne :D Za mě tedy druhá polovina knihy naprostá pecka.
Hlavní postavy jsou výborné. Diana je sice na můj vkus taková trošku nevyzpytatelná a Matthew zase "lehký" neurotik (oproti jeho ztvárnění v seriálu, ale třebas se tam ještě projeví), ale i tak jsem si je oba zamilovala a stejně tak i ostatní upírské (Ysabeau), démonské (Hamish) i čarodějnické (Sarah) postavy.
Myslím, že milovníci fantasy neudělají s touhle knížkou, a troufám si říct i sérií, chybu :)
Doporučuji všem a já se jdu vrhnout na druhý díl.
Příběh i postavy jsou hodně průměrné, neurazí, ani nenadchnou. Souhlasím s komentářem petraj30, že základ příběhu - vražda Giselina manžela - který se prolíná celým příběhem, je na konci vylíčen na pár řádcích a ještě dost nepřímo. Díky tomu působí celkově příběh nevyváženě.
Tohle je snad nejlepší romantika, kterou kterou jsem kdy četla! Krásný a dobře vylíčený příběh, úžasní hrdinové a šťastný konec. Knížku doporučuji a určitě se k ní vrátím :)
Jedna z nejlepších romantik ze středověkého Skotska! Sympatičtí hlavní hrdinové Gabriel a Johanna, krásný příběh a ještě ke všemu i dobře napsaný. Kdo má rád historické romány romány, tomu tuto knížku vřele doporučuji :) !
Tahle knížka mě bohužel trošku zklamala. Brenna ani Connor mi byli nejmíň sympatičtější hrdinové Julie Garwood. Brenna byla opravdu hodně naivní s nepochopitelnými výkyvy nálad, Connor mi zas chvílemi přišel až moc chladný, skoro až krutý a nemající pochopení. Celý příběh byl takový nemastný neslaný. Ještě mi pár knížek od JG zbývá, tak snad budou lepší. Každopádně série Zemani z Vysočiny je mnohem lepší :)
Ne, tak tohle se opravdu nepovedlo! Pozor, hodnocení obsahuje SPOILER.
Bolton patří k mým nejoblíbenějším autorkám detektivek - série Lacey Flint je naprosto fenomenální. Bohužel kvalita posledních v ČR vydaných knih (Malé temné lži, Už teď jsi mrtvá) značně klesá a Rakvář tomu snad jen dodává korunu.
Rakvář má díky námětu velký potenciál, ale to by muselo být téma zpracováno úplně jinak a hlavně lépe!
Na začátku je příběh částečně objasněn, poté se velice dlouho nic neděje, takže pokud byste rovnou přeskočili na závěr, o nic nepřijedete. Na očekávaném konci se na jedné stránce dozvíte, kdo byl/i vrah/zi a že jedna "kladná" postava vlastně není až zas tak kladná. A teď k těm již zmiňovaným prvkům magie a jistého mysticismu, které se táhnou celým příběhem ... Toto téma může být skvělým zpestřením takových to detektivek, ale musí se použít s citem a né tam na konec fláknout jen tak "bájdvej" poznámku, že hlavní hrdinka je vlastně taky čarodějka, která závěr celé knihy korunuje přesně tou magií, kterou tam kdysi přijela vyšetřovat. Bylo to v kontextu příběhu a i rytmu vyprávění naprosto umělé, divné, prostě to tam nesedělo. Je to škoda, protože Bolton duchovno a mystiku do detektivek rozhodně zapracovat umí dobře, což předvedla třeba v Obětině, kterou ráda doporučuji.
Bohužel, za mě byl tedy Rakvář veliké zklamání.
Jakákoliv knížka ze série o Kim Stone je víceméně sázka na jistotu - výborná zápletka, hrdinové, kteří vám přirostou k srdci, text, který dává od začátku až do konce smysl a to vše sesazené do jedné skvělé knihy! No, co chtít víc? Za mě, zrovna v tomto případě, optimističtější konec. Ale i tak 5*.
Přemýšlela jsem, zdali dvě nebo tři hvězdy... Nakonec to vyhrály tři hvězdy a to za dobrý nápad. Klady - zmíněné téma knížky, docela sympatičtí hlavní hrdinové, prostředí anglického venkova. Zápory - příběh se opravdu hodně vlekl, bylo tam hodně pasáží, které jsem přeskakovala, protože byly jen nudnou vatou a často do příběhu zasahovali docela nelogicky. Když by byla knížka o polovinu kratší, asi by zasloužila min. 4 hvězdy.
Za mě tedy průměr a zpátky už se ke knížce spíše nevrátím.
Bohužel, tohle bylo hodně slabé. Možná si autorka mohla ten poslední díl odpustit, nebylo jej, dle mého názoru třeba. Příběh Jensena a Pippy byl smutně průměrný, až podprůměrný, nepřišel s ničím novým. Hlavní hrdinové nemastní neslaní. Podezřívám autorku, že tento díl napsala kvůli samému závěru knihy, posledním pár stránkám, kde se sešly všechny ostatní postavy z předešlých dílů a uzavřelo se jejich vyprávění. Příběh o Jensenovi a Pippě, byl tedy jen taková nezajímavá vata.
Jeden z nejhezčích historických románů, který jsem kdy četla!
Rozhodně doporučuji!
Jak už tu několikrát padlo - detektivka "co neurazí, ani nenadchne". Hlavní hrdina mi byl chvílemi spíše nesympatický, příběh víceméně průměrný, hlavní záporák měl takový docela zvláštní vývoj... Nevím, no. Jsem z této knížky taková trochu rozpačitá. Nemůžu říct, že by byla špatná, ale wow efekt se na konci nekonal. Zkusím druhý díl, třeba to bude lepší :)
Wow efekt, jako na začátku Bílých kostí, se nekonal. Příběh průměrný a spíše předvidatelný, závěr na mě už překombinovaný. O brutalitu opět nebyla nouze, avšak po Bílých kostech už to nebylo takové překvapení. Nevím, asi jsem měla větší očekávání. Za mě 3*.