Msomaji Msomaji komentáře u knih

☰ menu

Ghostwriter Ghostwriter Alessandra Torre

Čekala jsem thriller, ovšem dostala jsem parádní psychologický román - a poměrně silný a temný, místy velmi dojemný. (Je mi líto, ale nemohu souhlasit se zařazením do thrillerů.)
Velmi důležitá je tu postava hlavní hrdinky Heleny, kterou budete buď nenávidět, nebo si jí oblíbíte, ale nejspíš se tyto pocity budou tak trochu střídat. Příběh je vyprávěň zvláštní formou, kdy se nám propojuje Helenina minulost se současností, a to vše kvůli její poslední knize, kterou chce napsat za každou cenu. Ona ten příběh totiž chce vyprávět, ona ho potřebuje vyprávět... a čím víc ona chce, tím víc nás zajímá, co vlastně bude dál.
Kniha je neskutečně čtivá (já jsem měla problém ji odložit), takže jsem ji v podstatě přečetla najednou a přiznávám, že to, co mě čekalo v závěru, jsem vážně nečekala. Konec mě absolutně a totálně odrovnal. Jediný maličkatý problém jsem měla s tím, že je příběh vyprávěn z pohledu více postav a sem tam jsem si nebyla jistá, kdože to teď vlastně „mluví“.
Určitě se najde někdo, kdo s knihou nebude tak zcela spokojen, ale pokud máte rádi psychothrillery a nepředvídatelné konce, určitě ji zkuste!

12.01.2021 5 z 5


Hypotéza zla Hypotéza zla Donato Carrisi

Ještě nedávno mi autorovo jméno, tedy Donato Carrisi, nic neříkalo, ale teď skoro jásám. První díl této série, Našeptávač, byla vcelku nenápadná kniha, o které se nikde moc nemluvilo; i tak jsem ji vyzkoušela a byla jsem jí doslova pohlcena. Dovolila bych si říct, že jsem nečekala vůbec nic a dostala jsem excelentní thriller, který mě naprosto uchvátil. No a když vyšla Hypotéza zla, bylo jasné, že ji musím mít.
Trochu jsem se bála, že má očekávání jsou moc velká, ale naštěstí se to nepotvrdilo a i tento druhý díl je pořádná „jízda“ od začátku do konce. Je to jedna z těch knih, které prostě nechcete odložit, protože příběh je plný nečekaných zvratů a Vy jste napnutí, že skoro nedýcháte.
Knize nemám co vytknout, je výborně napsaná, neskutečně čtivá a rozhodně se nebudete nudit. Postavy jsou skvěle popsané a zvlášť hlavní hrdinka Mila - je to postava se svými vlastními démony, které se ze všech sil snaží překonat, a Vy si ji díky tomu jistě oblíbíte, občas s ní i trochu trochu trpíte a někdy ji možná nechápete, ale to je na ní to skvělé. To, že není žádný superhrdina a dokáže přiznat i své slabosti.
(Pokud jste tuto sérii ještě nečetli, určitě začněte napřed Našeptávačem, v několika místech jsou na něj odkazy. )

12.01.2021 5 z 5


Terapie Terapie Sebastian Fitzek

Já osobně mám s Fitzekem jen jeden „problém“ - jeho knihy jsou tak čtivé, že je mám jen na jeden den (lépe řečeno večer). Nedokážu si představit, že bych šla v půlce spát...
Tuto knihu jsem opět nedokázala odložit a zhltla jsem ji najednou. Má krátké kapitoly, takže děj pěkně plyne, mrazivé napětí dýchá z každé strany a ten konec! Prostě fantastická kniha, u které možná i chvilkama přestanete dýchat a budete se snažit hlavnímu hrdinovi napovídat.
Tato kniha je Fitzekův debut, což bych rozhodně nepoznala. Já si myslím, že každý, kdo má rád psychothrillery, by měl Fitzeka do svého čtecího seznamu zařadit, protože jeho knihy nemají chybu a po jejich dočtení pochopíte, proč se řadí mezi bestsellerové romány.

12.01.2021 5 z 5


Vražda v hotelu Sacher Vražda v hotelu Sacher Beate Maxian

Nevěděla jsem, co mám od knihy očekávat, a musím přiznat, že mě velmi mile překvapila. Postavy jsou perfektně charakterově vykreslené, prostředí do detailů popsané a završují to excelentní popisy všech možných zákusků a čokoládových pralinek. Kniha je velmi čtivá, dýchá z ní atmosféra, téma je skvěle vybráno.
Příběh jako takový se mi líbil, co se mi moc nelíbilo, byly některé až přiliš dlouhé pasáže z osobního života postav.
Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečít. Sice ji nezařadím do svého žebříčku „letošních top knih“, ale hodnotím ji kladně. Určitě bych ji doporučila všem, kteří mají rádi jemnější a pomalejší detektivky.
Ještě si dovolím jedno maličké upozornění: popisy sladkých pochoutek jsou velmi detailní a tím pádem lákavé, takže se napřed předzásobte nějakou dobrůtkou.

21.12.2020 3 z 5


Jarmark marnosti Jarmark marnosti William Makepeace Thackeray

Tohle bylo skvělé! Nečekala jsem, že bych z klasické tvorby mohla být až tak nadšená. Kniha není zrovna drobeček, má přes 700 stran, ale William Makepeace Thackeray to napsal tak dokonale, že se nad knihou pobavíte i dnes.
V příběhu se podíváme do první poloviny 19. století – zjistíme jak vypadal život bohatých, navštívíme bály či divadla, nahlédneme do života i těch ještě bohatších, ale i těch zchudlých a budeme čekat, zda se nám hrdinové vrátí či nevrátí z války.
Kniha je rozdělena na dvě části – v první se seznámíme s mladými hrdiny, prožijeme jejich první lásky či rodinná trápení. Druhá část se odehrává cca po sedmi letech, naši hrdinové už mají něco odžito a jejich životy se většinou dost změnily.
Mě osobně se víc líbila část první, byla taková živější, ale v druhé části je zase více zvratů.

Tuhle knihu určitě doporučuji. Je to krásné odpočinkové čtení a vzhledem k obsáhlosti Vám jistě na několik večerů vystačí.

21.12.2020 4 z 5


Stíny jezera Stíny jezera Rachael Blok

Tak tohle bylo velmi dobré! Kniha je taková nenápadná, nikde se o ní moc nemluví a na obálce má „razítko“ thriller. Já bych ji zařadila do psychothrilleru, protože při jejím čtení budete mít „nervy na pochodu“.
Líbilo se mi téma knihy, a to, že jsem si ji vybrala v tomto předvánočním čase, kam je zasazen děj, podle mě jen umocnilo, místy až mrazivé, pocity. Řekla bych, že je zde i velmi slušně popsán stav novopečené matky, která své dítě naprosto miluje, ale zároveň ještě porovnává stávající stav se stavem před porodem. Velmi sympaticky na mě působil i hlavní vyšetřovatel - obyčejný člověk s vlastními problémy.
Kniha je velmi čtivá, intenzivně z ní sálá Vás ohromná atmosféra, a také tajemno číhající ze všech stran, Vy se snažíte přijít na to, co se to vlastně děje... A mezitím jsou spousty sněhu, ledu, jezero, mráz...
Měla jsem trochu problém s některými dialogy, sem tam jsem se zarazila kdo s kým to vlastně hovoří a o čem, ale oproti celkovému dojmu to je jen taková malinká nedokonalost.
Pokud chcete něco s velmi, ale velmi mrazivou a ještě k tomu tajemnou atmosférou, rozhodně doporučuji.

21.12.2020 4 z 5


Komunita truchlících Komunita truchlících Jeffery Deaver

Když v loňském roce vyšel první díl této nové série, byla jsem natěšená, ale netušila jsem, co mám čekat. Colter je dost specifická osoba, ale v průběhu knihy Hra na nikdy jsem si ho oblíbila. Nejvíc jsem ho srovnávala s Lincolnem Rhymem (hlavní postava jiné série) a řekla bych, že se autor rozhodl nás v nové sérii nenervovat drastickými scénami a nechutnostmi . Shaw je na rozdíl od Rhyma společenštější a i milejší - je to sympaťák a na jeho nový případ jsem se moc těšila.
A zde nastává zlom a já se přiznám, že jsem z Komunity truchlících strašně rozpačitá. Hlavní téma knihy je sektářství. Téma je to skvělé, Deaver si k tomu nastudoval mnoho materiálu, prostředí a různé praktiky popsal znamenitě a velmi podrobně. Občas až člověku přeběhne mráz po zádech při pomyšlení, jak někdo využije momentální slabosti či utrpení jiných a v podstatě je donutí věřit absolutním nesmyslům. Jak „říkám“, téma je skvělé, Colter se nám tu opět trochu převádí, ale to mi také nevadilo. Vadila mi první půlka knihy - přišla mi strašně zdlouhavá a vyloženě nezáživná. Já vím, mě se to „kecá“ - nikdy jsem knihu nenapsala (a ani to zkoušet nehodlám), ale myslím, že kdyby se první část knihy „zcukla“ tak na půlku, bylo by to ideální. Jistě, pokud se na knihu podívám zpětně, tedy po dočtení, chápu, že pro lepší pochopení situace, tam některé věci musely být. Naštěstí se po této „úvodní“ části příběh přehoupne a čeká nás napínavá akce s velmi zajímavým koncem.
Kniha je to dobrá, určitě nelituji, že jsem si ji pořídila, jen ten začátek nesplnil to, co jsem já osobně očekávala. (Každopádně už teď jsem zvědavá, jaké bude pokračování.)

21.12.2020 3 z 5


Hříšní světci Hříšní světci Emily A. Duncan

Tahle fantasy mě lákala, ale pak jsem se trochu rozmýšlela, jestli se do ní pustit, protože jsem narážela na mnoho rozporuplných komentářů. Ale konečně jsem na ní dostala „chutˇ“
Hříšní světci by měl být první díl trilogie „Bohové a netvoři“ (pokud nebude víc dílů, já pochopila, že budou tři) a je to spisovatelčin debut.
Ze začátku, jsem měla trochu problém se začíst, přišlo mi to takové maličko zmatené, ale to jsem poměrně rychle překonala a čekala mne velmi temná fantasy s originálním námětem. Nejsem rozhodně odborník na tento žánr, i tak bych neřekla, že to je nejlepší fantasy – ALE! Musím přiznat, že se mi to celkem líbilo. Hlavně námět knihy – dva proti sobě bojující světy a každý používá jiný druh magie. S postavami už to bylo trochu horší – moc se mi nelíbila některá jména, sem tam jsem měla pocit, že někteří nejsou dostatečně „vykresleni“; co jsem ovšem ocenila je postava Malachiáše - ten byl podle mě popsán dostatečně a dost jsem si ho oblíbila.

Příběh se poměrně dobře čte, i když jsem našla pár nudnějších částí – ale to autorce klidně odpustím, přece jen je to její debut. Jsem docela zvědavá na pokračování, protože po dočtení tohoto dílu mám docela dost otázek, které doufám budou zodpovězeny.

Pokud jste knihu nečetli a těšíte se na gotický příběh, jak je avizováno, připravte se na zklamaní. Je to temný příběh plný magie, ale rozhodně bych ho nenazvala gotický (možná je to myšleno na celou sérii, což po prvním dílu těžko posoudím).

21.12.2020 4 z 5


Chladný den pro vraždu Chladný den pro vraždu Dana Stabenow

Tohle bylo velmi zajímavé! Série s Kate Shugakovou na mě pořád někde vyskakovala, takže jsem se konečně odhodlala a pořídila si první díl.
Musím přiznat, že jsem něco takového nečekala. Čekala jsem totiž prostě detektivku, ale dostala jsem velmi zajímavý popis nejen mrazivého prostředí Aljašky, ale také života místních obyvatel – Aleutů. Náhled na jejich zvyky a tradice, na to, jak si další roky přejí starší členové komunity a co by chtěli ti mladší. Zároveň na nás dýchá ta mrazivá aljašská atmosféra, tuny sněhu a ledu.

Kniha se mi moc líbila, je skvěle napsaná, postavy i příroda popsané do detailů,ale...! Samotná detektivní zápletka má v celé knize velmi málo prostoru. Je celkem překvapivé, že tento fakt mi došel až ve chvíli, kdy jsem knihu dočetla, a popravdě - vůbec mi to nevadilo. Aljaška je pro mě jedna velká neznámá, proto tento díl beru jako seznámení s Kate a prostředím a jsem zvědavá, co bude dál.
Co z toho všeho vyplývá? Že nutně potřebuji další díly!

21.12.2020 4 z 5


Prorok Prorok Amanda Stevens

Jo, jo, jo, tuhle sérii já vážně můžu. Kniha má všechno, co jsem od ní očekávala – perfektně vykreslené prostředí i postavy, duchy s tajemstvím, mrazivé napětí až do poslední stránky.
Tentokrát se podíváme na zoubek čarodějnictví a temné magii (místy je to slušné psycho), a to mě baví. Já jsem tedy spokojená, i když musím podotknout, že minulý díl mi přišel lepší, takový „šťavnatější“ a více mrazivý. Ale mě to nevadí – chtěla jsem duchy a zde jsem jich dostala hodně a moc se mi líbíl náhled na tajemné rituální obřady afrických náboženství, které „ožívají“ právě v Charlestonu a vlastně pak už netušíte, co je realita a co jen sen...

Sérii je dobré číst postupně – jsou tu hodně odkazy na minulé díly, a i když autorka sem tam něco přiblíží, pokud jste nečetli, můžete tápat.

21.12.2020 5 z 5


Vyvrhel Vyvrhel Gilly Macmillan

Přiznám se, že mám z knihy poněkud rozporuplné pocity.
Je poměrně čtivá, příběh je zajímavý a nakonec nás čeká velmi překvapivé rozuzlení.
Zajímavým prvkem byla rodina Abdiho, pocházející ze Somálska. Dozvěděli jsme se něco o minulosti jeho rodičů, o jejich rozhodnutí Somálsko opustit, ale také nepěkné cestě za vysněnou svobodou. Uprchlictví však není jediným závažným tématem knihy, a možná i proto na mě kniha působila velice tíživě.

Co se mi ovšem na knize nelíbilo je to, že je kniha psána hned z několika pohledů a chybí jí kapitoly. Text je rozdělen pouze vizuálně (mezerou mezi odstavci), a to mi při změnách pohledů přišlo hodně málo. Také mi vadilo střídání „ich“ a „er“ formy.

Příběh je zajímavý a vede k zamyšlení, jak těžký život mohou mít někteří mladiství a to nejen kvůli svému původu.

21.12.2020 3 z 5


Povědomá temnota Povědomá temnota Amy Engel

Páni! Tak tohle byla hodně, hodně silná kniha. Je to příběh holky, pocházející z chudých poměrů, jejíž matka nebyla zrovna milá. Je to příběh matky, která se snaží ze všech sil zajistit svou dceru, dopřát ji lepší život a spoustu mateřské lásky. Je to příběh ženy, která přišla o všechno a už nemá pro co žít.

Příběh je strhující, drsný, surový, nepřátelský a místy až hnusný, ale naprosto skvělý. Ponurá atmosféra Vás naprosto pohltí, hovorový jazyk je tu zcela oprávněný (v tomto prostředí není možné mluvit jinak), průběh Vás šokuje a konec odrovná. Jakmile se začtete, není možné knihu odložit. S Eve prožíváte její bolest, vztek i zoufalství. Dozvíme se o průběhu jejího neveselého dětství, ještě neveselejšího dospívání a budeme mít možnost zamyslet se nad tím, jak těžký život mohou mít někteří lidé.
Jak jistě chápete, není to veselá kniha a po jejím dočtení budete jistě chvíli „vnitřně vyčerpaní“, každopádně to stojí za to. I když... myslím si, že to není kniha pro každého, ale jistě bude mít mnoho nadšených příznivců.
Ještě si dovolím pochválit i obálku – ta česká je vážně skvělá!

21.12.2020 4 z 5


Právem moje Právem moje J. L. Butler

Kniha byla super! Nečekala jsem, že by se mi mohla líbit, protože obsahuje poměrně dost erotických scén, ale ty mi nakonec ani moc nevadily (i když některé popisy nemusely být tak detailní). Je dobře napsaná; velmi čtivá a hlavně Vás až do poslední stránky napíná. Děj se odehrává v Londýně, postavy jsou perfektně vykreslené (některé až příliš, k tomu se ještě vrátím) a líbil se mi náhled do prostředí rodinného práva. A přiznávám rovnou, že hlavního padoucha jsem neodhalila.
Abych Vás dlouho nenapínala, tak jsem v knize našla postavu, která mi lezla neskutečně na nervy. Ano, byla to Francine. Na začátku byla normální a inteligentní, ovšem pak bych jí chvílema opravdu plácla - šmarjá! Jasně, zamilovaný člověk dělá šílenosti, ale tady to (v kombinaci s jejím ne zas tak nízkým věkem) nebylo normální. Ráda bych se zde „rozohnila“ více, ale to bych něco prozradila a to nechci. Prozradím jen, že jsem se několikrát nad jednáním hlavní hrdinky nevěřícně pozastavila.

21.12.2020 3 z 5


Tkaničky Tkaničky Domenico Starnone

Tahle útlounká kniha se vážně nezdá – myslíte si, že ji přečtete za chvilku, ale že bude v sobě mít tolik citu, vnitřní bolesti, osobních a rodinných tajemství, to jsem vážně nečekala. Na těch stodvaceti stránkách se dozvíme příběh jedné rodiny, jejich štestí, trápení, zrady a ukřivděnosti a každý člen této rodiny má prostor vyjádřit své osobní pocity, jak to on sám cítí, jaký dopad na jeho další život mají některé činny jiných.

Přemýšlela jsem, jak jednoduše tuto nihu popsat, ale ono to moc nejde. Je to naprosto skvělé, ohromující, možná i šokující. Kniha je velmi dobře napsaná, velmi čtivá (i když místy poněkud deprimující) a závěr je naprosto nečekaný. Je to skvělá příležitost zamyslet se nad tím, jak dobře vlastně známe svou rodinu, jak a jestli vůbec je dobré rodinu udržet vcelku za každou cenu, jaké to má dopady nejen na partnery, ale hlavně na děti. Jaký se na ně vyvíjí tlak, jestli to vůbec chtějí, jak to vnímají.
Je dost možné, že se v tomto příběhu najdete, ztotožníte se s některou z postav, protože je to příběh ze života...

21.12.2020 5 z 5


Bezhvězdné moře Bezhvězdné moře Erin Morgenstern

Od Erin M. jsem letos poprvé četla Noční cirkus, který mě naprosto nadchnul, takže když vyšlo Bezhvězdné moře, bylo jasné, že si ho chci přečíst.
A já jsem naprosto nadšená, ohromená, možná i uchvácená! Přesně takhle já si představuju fantasy knihu. Splní snad každé přání, které kdy knihomol může mít a možná ještě něco víc.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, moc se mi líbí její vnitřní zpracování a i když je mnoho názorů, že se obálka nelíbí, já jsem s ní spokojená. Ty propracované detaily na klíčích... já říkám české obálce ANO!
Příběh je rozdělen na několik částí, které spolu ze začátku moc nesouvisí, ale postupně vše začne dávat smysl a zapadne do kontextu, je proto potřeba číst velmi pozorně. Autorka se dost rozepsala, takže kniha má přes 500 stran, každopádně i kdyby jich měla tisíc, popsaných tímto příběhem, mě by to připadalo málo. Je to totiž jedna z knih, kterou jsem nechtěla dočíst – ne proto, že by se mi nelíbila, ale nechtěla jsem konec.

Pokud se Vám líbil Noční cirkus a máte rádi fantasy, pojďte se začíst - čeká Vás tajemný, kouzelně magický příběh, kde je možné i nemožné, příběh, kde nestačí otevřít jen jedny dveře, protože i ty další mohou skrývat tajemství či dobrodružství.
Tak zkuste otevřít svoje dveře a vstupte do světa Bezhvězného moře...

21.12.2020 5 z 5


Věrný čtenář Věrný čtenář Max Seeck

Když se začla kniha objevovat, lákala mě nejen tím, že je od finského spisovatele, ale i svojí naprosto skvělou obálkou. Následně se začly objevovat první komentáře a recenze, které se shodly, že kniha je skvělá, ale má divný konec. A bylo jasné, že tomu se musím podívat na zoubek...
Kniha je vážně skvělá! Má něco přes 380 stran a já ji přečetla za den, takže je opravdu čtivá a naprosto neodložitelná. Kapitoly jsou krátké, děj nikde nezadrhává. Příběh má dvě linky – tu současnou a pak náhled do minulosti inspektorky. Tam mi trochu vadilo, že to není nijak odlišeno nebo označeno, protože jsem se najednou ocitla někde jinde a nevěděla jsem jak. Postupně ale pochopíte, co to je a proč to tam je, takže prvotní šok přejde. Co ale nepřešlo, je šok, možná u mě až jisté trauma ze závěru. Zde se shodnu s většinou názorů – co to jako mělo být??? Proč mi to autor udělal? Měla jsem chuť zírat s otevřenou pusou a nevěřícně kroutit hlavou. Tohle by měl autor vysvětlit. Napsat něco tak skvěle gradujícího a nakonci udělat „puf“ a je to... a čtenáře může klidně klepnout. Jistě, má to své jisté kouzlo, něco takového se hned tak nevidí.
Já vím, teď asi nechápete mé rozhořčení, ale v tomhle nemůžu zůstat sama, budete si to muset přečít! Kniha je skvělá, příběh je poutavý, gradující, postavy sympatické a uvěřitelné. A konec? Naprosto šokující. Co si víc od thrilleru přát?

21.12.2020 4 z 5


Návod na vraždu pro hodné holky Návod na vraždu pro hodné holky Holly Jackson

Když se Návod na vraždu... začal objevovat v recenzích, upoutal mě napřed hodně zajímavou obálkou, anotace zněla skvěle a to, že si ji musím také přečíst, v podstatě završily pochvalné recenze a různé komentáře.
Kniha se řadí do žánru YA thriller, ale nenechte se zmást - je i pro dospělé čtenáře a je naprosto, ale naprosto skvělá! Příběh má snad všechno, co jsem očekávala – záhadu, tajemství, intriky, napětí, temnou stránku, ale i úsměvné situace, několik velmi dojemných chvil a ještě mnohem víc. Na začátku Vás popadne a až do konce nepustí. A jediné, co Vás pak napadne, je VAU!
Moc se mi líbí styl knihy. Projekt s Pipou procházíme od úplného začátku, takže sami můžeme hádat, kdo je či není podezřelý, text je doplněn náhledy na různé formuláře, emaily apod., díky rozdílným fontům poznáme, co je příběh, co podklady do projektu. Nejsou tu hektolitry krve, žádné extrémní násilí - nic přehnaného, nic přeslazeného, zápletka mi přijde hodně zajímavá a konec naprosto šokující.
Hlavní hrdinka je sympatická, její „problémy“ (např. starost o oblečení, když jí navštíví kamarád) přiměřené věku; párkrát bych jí teda plácla, protože jednala poněkud zbrkle, ale z toho si mladší čtenář může odvodit, že takhle teda ne.
Takže kdo máte rádi thrillery, určitě neváhejte a do Návodu... se začtěte. Jistě pak pochopíte, proč je kniha zařazena do GOODREADS CHOICE AWARDS.

27.11.2020 5 z 5


Clona Clona Samuel Bjørk (p)

Tuhle sérii jsem si velmi oblíbila. Jedním z důvodů je to, že se odehrává v Norsku, což je pro mě osobně jedna velká neznámá, ale prostředí Skandinávie v knihách zbožňuju.
První díl, V lese visí anděl, mě naprosto dostal. Knihu jsem doslova zhltla, byla plná napětí, pochmurné atmosféry a zajímavých představitelů. Sovu, tedy druhý díl, jsem naštěstí měla po ruce, takže jsem si tu skvělou atmosféru mohla vychutnávat déle.
I tento díl je skvělý, některé hlavní postavy se vyvinuly, opět úžasná atmosféra, ale... Jak jsem byla naprosto nadšená z předchozích dílů, zde mi přišlo až příliš mnoho postav, neboli odboček od hlavní linky a občas mě to trochu mátlo. I jsem si trochu zalistovala zpět, abych se ujistila, o kom se to vlastně „mluví“. Za tohle knize strhávám takový půlbodík, rozhodně ne víc. Vůbec to totiž neubralo na čtivosti této knihy (i když má nějakých 360 stran, přečetla jsem ji ani ne za den), příběh je napínavý, má naprosto nečekané rozuzlení. Tuto sérii určitě doporučuji všem, kteří mají rádi mrazivé thrillery s „neokoukaným“ prostředím. A kdoví, třeba se ještě dočkáme nějakého pokračování...

27.11.2020 4 z 5


Dopisy od mrtvého Dopisy od mrtvého Steve Robinson

Nevěděla jsem, co mám čekat a nakonec jsem velmi spokojená. Sympatický hlavní hrdina (žádný svalovec, který by zvládal cokoli, ale chlapík se závislostí na čokoládě ), perfektně popsané osoby i prostředí – úplně na mne dýchala ta atmosféra rodinného sídla a i jsem zatoužila podívat se do Skotska. Líbilo se mi napětí, tajemno a hlavně ten nádech Indie! Nikdy jsem tam nebyla, ale když se v rámci příběhu podíváme na indické tržiště, máte pocit, že vidíte ty barvy, že cítíte tu vůni koření...
Kniha se velmi dobře čte, v podstatě máte problém ji odložit, a i když jsem někde četla, že je z celé série poněkud slabší, mě to vůbec nevadilo. Naopak mě o to víc láká přečíst i ty předešlé.
Mám jen jednu maličkou poznámku – já bych to asi nezvala úplně thrillerem, ale spíš detektivkou. Sice v příběhu najdeme pár silnějších situací, ale nic extrémního.

27.11.2020 4 z 5


Neklidné pobřeží Neklidné pobřeží Chris Ould

Mám ráda knihy, které se odehrávají na Islandu, v Norsku apod., takže Faerské ostrovy mě hodně nalákaly a dalším lákadlem byl podtitul, že se to bude líbit fanouškům T. Weavera (což já rozhodně jsem ). A tenhle první díl trilogie od Chrise Oulda mě vážně dostal. Příběh začne zvolna, máme dostatek času seznámit se nejen s hlavním hrdinou (popisy jednolivých postav jsou výborné a naprosto uvěřitelné), celou knihou nás autor provází znamenitým popisem krajiny a postupně začíná příběh nabírat na intenzitě až dojde velmi dramatického konce. Spolupráce faerského a britského policisty (i když ne zcela oficiální) je velmi zajímavý prvek, a to nejen kvůli zvyklostním rozdílům. A jako skvělý bonus beru to skryté rodinné tajemství, které příběhu dodává ještě větší šmrnc.
Je to přesně ten typ knihy, kdy si říkáte, dám si ještě jednu kapitolu... a najednou je konec. Za mě osobně velké doporučení! Hlavní hrdina mi byl sympatický, jeho faerský protějšek také, líbily se mi i faerské dialogy (i když představa, že bych názvy měst a nebo některá jména měla vyslovit, mě upřímně děsí) a hlavně překlad je od Alžběty Lexové, takže paráda.

11.11.2020 5 z 5