Msomaji
komentáře u knih
Tři ženy pana Wrighta
Linda Keir
Román nepřináší žádnou tajemnou pointu (tu nám vyzrazuje vlastně už název), ani žádné nové téma, ale velmi dobře s ním pracuje. Skvěle popsané charaktery postav nám tak umožňují vcítit se do pocitů hrdinek a napjatě očekávat, jak to všechno vlastně dopadne.
Nevlastní sestra
Sandie Jones
Kniha je to velmi čtivá, a pokud máte rádi rodinná dramata s detailnějšími rozbory, budete touto knihou jistě nadšeni.
Zimní oheň
Anders de la Motte
Neuvěřitelně čtivý a perfektně zpracovaný příběh, ze kterého místy až mrazí. Kniha sleduje dvě časové linky – současnou, a také minulou, která popisuje veškeré události z toho neštastného roku před třiceti lety. Díky tomu se perfektně seznámíme s hlavní hrdinkou Laurou (která si z té doby „odnesla“ mnoho jizev, a to jak na těle, tak i na duši), ale poznáme i její tetu a všechny kamarády z dětství. Čeká nás tak postupné odhalování temného tajemství, které bylo celých třicet let skryto.
A autorovi musím připsat bodík, protože mi dokázal zcela vyvrátit veškeré mé teorie a na konci mě vyloženě překvapil.
Malá lhářka
Lisa Ballantyne
Hlavní téma knihy je velmi závažné a znepokojivé - sexuální zneužívání dětí. A Malá lhářka je hlavně příběh o pocitech, o nenávisti i lásce, o utrpení. Příběh ze života, který se, bohužel, někde určitě stal, někde teď probíhá, a co je neméně strašné, někde se jiště stane.
Kniha je velmi čtivá, skvělá psychologická sonda do životů postav Vás vtáhne a nepustí. Ale musím Vás varovat - není to oddechová kniha. S tímto závažným tématem ani nemůže být.
Lars útočí
Daniel Gris
Útlá kniha, která pro mě byla jen na cca 2 hodinky, mě opět potěšila i pobavila. Lars, jeho životní styl, ale i humor mě baví. Možná jsem trochu smutná, že má právě jen 200 stran, na druhou stranu je to lepší. Kdyby to Daniel Gris natahoval, možná bych se začla nudit.
Skvělá česká detektivka, odpočinková, s humorem, nadsázkou, bez potoků krve.
Pandemie
Franck Thilliez
To zase byla jízda! Franck Thilliez se vyznačuje tím, že každý díl, který napíše, má nějaké téma, kterému se autor hodně pečlivě věnuje. Konzultuje vše s odborníky, dělá si vlastní průzkumy, a nám se pak dostane do ruky dílo, které je absolutně realné. A není tomu jinak ani v případě Pandemie. Zde to můžeme dokonce posoudit i sami – vzhledem k tomu, že u nás tento díl vyšel v průběhu pandemie, dostává tato kniha zcela jiný rozměr. A nemohu si odpustit malou poznámku – ve Francii kniha vyšla v roce 2015, takže to není popis současné situace...
Přibližně 500 stran čtivého, napínavého příběhu o virových onemocněních, nemůže v této době nechat nikoho chladným. Já osobně jsem knihu přečetla za den – prostě nešla odložit. V mnoha případech mi běhal mráz po zádech – chtělo by se říct, že je to děsivě reálné, jenže... ono se to vlastně nějak podobně stalo.
Temné sosny
Will Dean
Příběh je v celku poklidný, snaží se hlavně o porovnání minulosti a přítomnosti, ale sálá z něj až mrazivá atmosféra. Autorovi se podařilo skvěle vystihnout tísnívé pocity, ale také výborné charaktery postav.
Skvělá detektivka, která určitě stojí za povšimnutí (ale jen pokud se nebojíte chodíte do lesa).
Bandury
Andrée A. Michaud
Vyprávění je pomalé, ale velmi detailní a barvité. Autorka tak krásně navodí letní atmosféru, která postupně přechází ve společný smutek a komunitní soudržnost, při které jde stranou i jazyková bariéra.
A právě atmosféra, která je zde postupem času temná a velice tísnivá, dělá tuto knihu skvělou. Dokonalé vykreslení charakterů postav je tak „jen“ dalším pozitivem.
Kniha Bandury je jiná, neotřelá, ale obávám se, že nebude pro každého. Ovšem pokud se odvážíte do tohoto příběhu „vstoupit“, čeká Vás opravdu skvělý zážitek.
Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové
Robert Bryndza
Oddechový a úsměvný příběh ze života, střelená hrdinka se kterou se můžeme ztotožnit, zcela normální starosti a eskapády, které mohou potkat kohokoli z nás.
Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové tak mohu doporučit jako příjemné letní čtení.
Krutá hra
Max Seeck
Přiznám se rovnou, že ač jsem se na knihu velmi těšila, i jsem se trochu bála. Po poměrně šokujícím konci předešlého dílu jsem Krutou hru začala číst velmi opatrně, ale obavy byly naprosto zbytečné. 450 stran neskutečně čtivého textu mě nadchlo, i když ubylo děsivých momentů a děj byl o něco klidnější – to ovšem neznamená, že byl méně mrazivý! Opět zde najdeme velmi kvalitní psychologické prvky a poměrně nečekaná odhalení. Kapitoly jsou krátké, což nás nabádá k tomu, přečíst si další, a další... a je to skvělá „jízda“!
Město duchů
Victoria Schwab
Těch cca 300 stran velmi, opravdu velmi čtivého příběhu Vás pohltí, a protože je tištěno celkem velkým fontem, nebudete muset ani moc (spíš vůbec) odkládat.
Nádherně zpracovaná obálka, zajímavý a tajemný příběh, sympatické postavy, najdeme zde i humor a akčnější části. Téhle knize prostě nic nechybí a určitě ji doporučuji všem, bez rozdílu věku... i když, s tím věkem mám trochu problém. Kniha je dle obálky řazena pro děti 10+, já osobně bych ji desetiletému dítěti nedala. (Pokud bych nechtěla měsíc držet „stráž“ v pokojíčku, abych zaháněla noční můry.) V příběhu není nic příšerně drastického, ale myslím si, že některé věci lépe pochopí děti tak kolem 12 či 13+.
Vyjednavač
Joseph Finder
Velmi pěkný příběh, vcelku sympatické postavy (i když Rick mě občas malinko svým chováním vytáčel) a hlavně zajímavá zápletka. Začátek knihy je trochu pomalejší, ale to vůbec ničemu nevadí, děj je reálný a uvěřitelný. Mně se Vyjednavač líbil, a i když nebude na pomyslém vrcholu mých letošních knih, ani nepřináší žádný „wow“ efekt, rozhodně ji mohu doporučit. A já dám určitě šanci i dalším autorovým knihám.
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Na 328 stranách jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - nahlédnutí pod pokličku čajového obřadu, výlet k hoře Fudži, ochutnávka japonských specialit. Bylo toho mnohem víc a samozřejmě chuťové pohárky měly žně.
Milé, čtivé, odpočinkové.
V temnotě
Mike Omer
V temnotě je naprosto parádní věc! Nejen že jsem místy nedýchala napětím, ale dokonce jsem se u knihy i rozesmála. Výborné postavy, horkem sálající prostředí, inteligentní šílenec, ale i zákeřný kocour a zlatá rybka. Ano, tohle všechno tvoří vynikajicí celek, který Vás nadchne a knihu nechcete vůbec odložit.
7 klíčů
Asa Schwarz
Výborně napsaný, čtivý a poutavý thriller, který je dílem švédské autorky, určitě stojí za přečtení – dozvíte se trochu víc o tom, jak internet funguje. Mě osobně u některých pasáží doslova až mrazilo, co všechno je vlastně přes internet a kódování možné.
Vražda bez soucitu
Catherine Shepherd
Kniha si zachovala stejný ráz jako první díl – tedy kratší kapitoly a čtivost. A i když je začátek příběhu pomalejší, řekla bych, že tento díl je, oproti minulému, mnohem víc akční, a také je napínavější. Potěšilo mě, že zůstal zachován i vícepohledový styl vyprávění, který se mi u předešlého dílu velmi líbil, proto i zde máme možnost nahlédnout na příběh z pohledu Julie, Floriana, jedné z obětí a pachatele.
Znamení zla
Christoffer Carlsson
Znamení zla je velmi temný a zároveň velmi silný příběh. Je to příběh o životě, který je ovlivněn okolnostmi, je to příběh o lidech, které okolí zaškatulkuje, příběh o touze poznat pravdu za každou cenu.
Pokud máte chuť na něco temného, a svým způsobem i tajemného, rozhodně doporučuji.
Spolčení ničemů
Maxime Chattam (p)
Kniha je naprosto skvělá; ano, popisy vražd jsou opravdu nechutné, občas až extrémně detailní, ale do příběhu to opravdu zapadá dokonale. Příběh je velmi silný, uvěřitelný, charaktery postav, popisy prostředí nebo vyšetřovací postupy nemají žádnou chybu a jsou brilantně popsány. Za mě velká, opravdu velká spokojenost, ale knihu nedoporučuji slabším povahám.
A jedna malá poznámka – česká obálka je naprosto skvělá!
Tři vyvolení
Stephen King
Po úvodním Pistolníkovi jsem byla poněkud zmatená a rozpolcená, a proto jsem neváhala a hned jsem se pustila do tohoto druhého dílu, abych se tak nějak z toho zmatku probrala. Trochu jsem se bála, to přiznám, ovšem bylo to naprosto zbytečné!
Rolanda jsem si docela oblíbila; je svůj, s ničím se nemaže a naprosto skvěle odvádí svou roli posledního pistolníka (a to za každou cenu). Kromě toho, že je tento díl mnohem, mnohem lepší než minulý, jsou nám zde představeny i nové postavy, které jsou perfektně vykreslené a trochu si tu „zaskáčeme“ mezi velmi rozdílnými světy - a tenhle kontrast rozdílnosti se mi hrozně líbil, stejně jako Rolandovy reakce, jeho nechápání výrazů či povolání.
U Pistolníka jsem se vyjádřila, že kdybych od Kinga nikdy nic jiného nečetla, asi bych nepokračovala... a vážně by to byla škoda. U Třech vyvolených už jsem byla hodně spokojená, stránky ubíhaly velmi rychle a příběh je čím dál zajímavější. Ale pozor, jestli si myslíte, že po přečtení druhého dílu budete mít ve všem jasno, tak to rozhodně ne! Jistě, víme zase o něco víc, ale vyvstaly otázky nové, a to znamená jediné... hurá na třetí díl! Čeká nás ještě dlouhá cesta...
Pistolník
Stephen King
Patřím do skupiny nadšených čtenářů Stephena Kinga, ovšem tato série pro mě zůstávala jistým tabu. Nevěděla jsem o čem je, a i když mě lákala, nebylo to až tak naléhavé. A pak přišla reedice a ty nové obálky mě tak uchvátily, že jsem se rozhodla mít je doma. Sice sérii zatím nemám celou, ale pořád na ní koukám a prostě jsem to nevydržela a do toho prvního, hodně diskutovaného dílu, jsem se pustila.
No, jako dobrý, ale! Já vážně nevím, jak se k tomu vyjádřit. Ne že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale bylo to takové jiné, divné, zvláštní... Sice to je King, ale zároveň není. Kdyby to byla má první autorova kniha, asi bych po další už nesáhla. (A to by byla velká škoda!) Hodnotím tuto knihu jako průměr, protože to není až tak hrozné (a naštěstí ani nijak extra dlouhé), ale ani to není nic zázračného.
Ale nenechte se odradit a určitě se pusťte do dalších dílů!