myšíkrálovna komentáře u knih
Spoustu věcí čtenáři dojde, když si přečte zároveň autorovy memoáry "O psaní". Zrovna o Osvícení se v nich píše spousta zajímavých věcí týkajících se okolostí vzniku. O spoustě kapitol autor ani nevěděl, že je napsal, v podstatě měl v sobě takového malého Torrance. Jinak ke knize samotné: strašně se mi líbil kontrast vztahu Torrancových před hotelem a po něm. Rodina si prošla určitou formou pekla a hotel je měl usmířit, zahladit rány. Namísto toho dochází ke katastrofě. Rodinná soudržnost na křehkých základech se rozpadá. Místy mě King dohnal k slzám. Osobně jsem byla z knihy nadšená a mohu ji jedině doporučit.
Nemůžu si pomoct, ale už v první třetině jsem měla chuť autorku něčím praštit po hlavě. Nečekala jsem něco tak nudného a rádoby vtipného od knížky o cestování Čedokem.
Bazinga, čekala.
Možná bych byla míň znechucená, kdyby se autorka kvůli ušetřeným kačkám za koupaliště na jihu neprezentovala jako ženská verze Zibury.
Knihu jsem poslouchala jako audio a musím říct, že zřejmě ovlivnila moje vnímání příběhu. Hlasy se hodily perfektně, hudební podkres úžasně budoval napětí a způsob přednesu vyvolával opravdu překvapení. Takže bych vás spíš odkázala na audio verzi. Zmizelou si budu muset přečíst, když ji všichni srovnávají.