Mystifica komentáře u knih
Knížku jsem četla asi třetí v pořadí, ale to u Malonovské série nevadí. Vzhledem k tomu, že už jsem pár knížek od Berryho přečetla, rozpoznala jsem už autorovo schéma a čekala jsem že udělá to, co i v jiných knížkách - vy, co Berryho čtete, jste to jistě taky čekali. Přesto jsem byla na konci TROŠKU překvapená... Knížka je čtivá, stejně jako další tituly od autora, přesto ale musím říct, že zrovna v tomhle dílu mi některé motivy i MOTIVACE připadaly až moc přitažené za vlasy. To ovšem na účelu knížky - lehce se pobavit - nedělá žádnou škodu.
Kniha mě bavila, opět jde o james-bondovsky akční detektivku s historickými realiemi, tentokrat z prostředí Činy. Na dovolenou ideální jednoduchá četba, kde se třeba i něco nového dozvíte.
Příjemná akční detektivka. V podstatě až do konce jsem nevedela, kdo je vrahem. Tématicky trochu připomíná Dana Browna, taky se zabývá historií a konspiracemi. Ovšem je taková James Bondovsky akční, všichni jsou tam nerozbitní...
Klasická francisovka. Oddechová detektivka, která se dá přečíst za den nebo dva, odehrává se v dostihovém prostředí - tentokrat částečně a obsahuje romantickou dějovou linii. K dobru lze přičíst to , že jsem do posledních stránek nevěděla kdo je vrahem.
Miluju rodinné ságy. Přečetla jsem Forsyty, Buddenbrooky, Cirkus Humberto a jistě i další, na které si teď nevzpomenu. Kmotr k takovým rodinným románům patří. Není to gangsterka o tom, že zastřelíte každého, na koho natrefíte. Je to knížka, která se odehrává v prostředí mnohem sofistikovanější mafie, která sahá až do politiky. To ale není tématem knížky. Tématem jsou rodinná pouta, čest, touha něco dokázat a nezabřednout do bídy, kterou si člověk nezaslouží. Takže přesto, že se tam čas od času střílí, přesto, že mafie vybírá výpalné a dobrá polovina manželů v knížce řeže svoje manželky jako žito, máte pocit, že je tam vlastně něco správně. Mafiáni dodržují svůj kodex cti a když ho někdo poruší, pomůžou si sami, a nečekají že je někdo vezme za ručičku a problém s nimi půjde vyřešit :)
Knížku jsem četla několik let po tom, co jsem viděla film a čte se to velice pěkně, je to jednoduše napsáno a od Puza si určitě přečtu i něco dalšího.
Zajímavě napsaná knížka, která pokrývá historii lidstva od pravěku po současnost. Je psaná velmi srozumitelným jazykem i pro laiky a jejím cílem je ukázat, proč jsou lidé tak úspěšný druh. Co mi na knížce vadilo bylo, že autor trochu moc prosazoval svůj názor, že dějiny by měly vést k tomu, aby co největší množství lidí a zvířat bylo co nejspokojenější. Určitě záslužná a obdivuhodná myšlenka, ale racionální člověk si musí uvědomovat, že tohle opravdu nemůže být cílem dějin, přesto autor si toto jako ultimátní historický cíl znovu a znovu prosazuje a je znovu a znovu zklamán, že tomu tak není.
Velmi příjemné čtení, které opět dobře skončilo. Mimochodem, nepřipomíná vám líčení Mazarina někoho ze současné české politické scény? "Máme desítiletého krále a ten ještě neví, co chce; máme královnu zaslepenou pozdní vášní; máme ministra, jenž spravuje Francii tak jako nějaký velkostatek, to jest, stará se jen o to, aby shrábl hodně zlata, a k tomu cíli pracuje pletichami a s taliánskou prohnaností; máme prince, kteří dělají osobní a sobeckou opozici a nedosáhnou ničeho jiného, než že Mazarinovi vyrvou těch několik prutů zlata a nějaký ten drobeček moci."
Trochu jsem se na začátku bála, aby to nebylo jako u tolika "druhých" dílů - které ve srovnání s původním dílem za nic nestojí. U této knihy se to ale nestalo. Vyprávění se čte krásně, kapitoly jsou tak akorát dlouhé a postavy jsou uvěřitelné - až na pár maličkostí. Vlastně mi u té knížky vadí jen 2 věci - všichni potřebují staré mušketýry z minulé knihy, ač když se na ně podíváme z globálu, byli vlastně jen obyčejní vojáci. A druhá věc, úhlavní nepřítel (nebudu naschvál psát, kdo to je) je až archetypální ďábel.
Kromě toho se snad nadá Dumasovi nic vytknout. Je to opravdový mistr pera, dokonce bych řekla po těch staletích stále ještě král dobrodružné brakové literatury - a vůbec to u něj nemyslím pejorativně.
Ságu, respektive její první 3 díly, které byly sebrané v knížce s obrázkem Damiana Lewise, jsem přečetla ještě na gymnáziu. Je to čtivý příběh, který vypráví o několika generacích britské vyšší střední (třídy) na přelomu 19. a 20. století. Knížka mě moc bavila, ale řekla bych, že tady hodně záleží na překladu, který se vám dostane do ruky. Existuje jich mnoho verzí, lepších i horších.
Krásná typická sága z rodinného prostředí, ovšem odehrává se netradičně v cirkuse. Pokrývá mám dojem 18. - konec 19. století. Musím říct, že mě bavila víc než seriál a je taky obsáhlejší. Ač je v některých věcech romantizující, v jiných se všichni poznáme. Je to jedna z knížek, které si člověk pamatuje a rád se k nim vrací.
Řekla bych že asi nejlepší díl ságy o HP, po něm už to podle mého názoru začalo upadat. Příběh je fajn a je jako v podstatě první díl víc zaměřen na to, co se stalo před Harrym a začínáte zjišťovat víc o politice kouzelnického světa, na které staví 3 poslední díly.
Další pohádkový díl HP. Na druhém a třetím dílu bylo fajn to tajemno, že člověk se v podstatě dozvěděl až na konci kdo je hlavním antagonistou a tím si knížka čtenáře udrží. Pěkná pohádka pro děti i dospělé.
Dobrá oddechovka, kterou si může užít v podstatě kdokoli zhruba od 10 let výš. Ačkoli i tady je znát politika světa HP, jedná se o asi nejpohádkovější díl.
Knížku jsem četla... asi před rokem? Tak nějak. A musím říct, že větší slátaninu jsem hooodně dlouho neviděla. Něco naprosto šíleného. A odmítám to přijmout do kánonu. Nejsem nijak skalní fanoušek HP, přesto jsem si první 3 či 4 díly užila, tohle ale je opravdu o ničem. V souvislosti s touto knihou bych doporučila podívat se na Youtube na A very Potter musical - 3 dílný amatérský muzikál hraný americkými vysokoškoláky. Pro ty co umí trochu anglicky super vtipná podívaná, která dává mnohem větší smysl, než tohle, a u které se navíc člověk zasměje. Kromě toho, Granger Danger a I'm Harry freakin Potter jsou chytlavé songy.
Jedna se o poutavě převyprávěný Nový zákon. Vzhledem k tomu, ze je vyprávění obsirnejsi, umožňuje člověku více se zamyslet, než kdybyste četli Nový zákon jako takový.
Touto knížkou jsem dokončila ságu o Zaklínači. Jako další hodnotitelé mám pocit, ze bylo až zbytečně moc postav a sekvence, kde se něco děje byly protínány spoustou takových, kde se nedělo zhola nic. Zkratka Zaklínači v Sapkowskeho podání sluší daleko víc povidkovy formát, a to včetně Bourkove sezóny. Svět jako takový je krásně promyšlený, což vyniklo zejména ve hře Witcher 3. Dej týkající se hlavních postav je ukončen mlhavě, takže každý si může některé věci domyslet po svém. Co mi v sáze vadilo, je menší nekonzistentnost hlavních postav, například co se tyče věku nebo některých událostí.
Humorná knížka, něco na způsob Forresta Gumpa. Vypráví příběh staříkova života, jenž se prolíná s dějem v současnosti, a shodou okolností se stařík nachomýtl v podstatě ke všem podstatným událostem Švédska 20. století.
Bouřková sezona je jiná než zbytek ságy. Ano, je spíš podobnější povídkám. Děj je zaměřen na hlavní postavy a není přerušovaný, rozkouskovaný a neodehrává se v několika časových rovinách. Taky čtenář není zatížen politikou těch asi 20 království, která se v sáze vyskytují (v podstatě). Mně to tak vyhovovalo víc. Z počátku je do očí bijící výskyt "dospěláckých" věcí ve v podstatě "pohádkovém světě". Ale na tom je postaven humor a styl vyprávění. Za mě mnohem lepší než pozdnější díly původní ságy.
Kniha měla více děje než předešlé romány a lépe se tak četla. Přesto mám pocit, že na to, kolik je v knize stránek je zapamatovatelných událostí zoufale málo. Nic zajímavého, u čeho bych mohla říct "kniha byla o tomhle", tam pro mě není. Připadá mi, že jde v podstatě "24 hodin", kdy většina věcí, co se za ten den odehraje, je absolutně nevýznamná. Zaklínač (3) je úžasná hra, povídky relativně ujdou, svět je pěkně promyšlený, ale románový styl mu podle mě nesluší.
Sága o Zaklínačovi se urodila přesně do toho typu fantasy, který moc nemusím - válka několika království mezi sebou a jedním úhlavním nepřítelem, spousta spojenců, kteří přebíhají mezi oběma stranami a kupa jmen, která si nestačím zapamatovat, takže v podstatě většina politické situace jde kolem mě. Na tomto pozadí je ale pořád příběh několika hlavních postav, který se posouvá pomalým, ale (snad) jistým pohybem kupředu. Některé pasáže se mi četly dobře, jiné méně dobře, v podstatě je knížka složená z epizod, kdy některé situace popisují až moc obšírně (třeba banket), a některé jen tak přeletí. Tenhle díl nebyl úplně o Zaklínačovi, ale spíš o zbylých hlavních postavách. Opět jednoduše napsané dílo, s narážkami na různé kulturní objekty. Takže pokračuji dál.