nesol
komentáře u knih
Vertikály, horizontály, křižovatky: Průvodce krajinou
Tereza Knotová
Podobnou knihu jsem v životě nečetl a vsadil bych se, že vy také ne. Nechci psát o čem kniha je. Průvodce krajinou - to je slabé slovo. Chci psát jaká je. Je to třeskutá koláž vytvořená z útržků literatury, citátů, myšlenek pospojovaná vysvětlujícími komentáři autorky do zvláštního ale funkčního celku, který už z hlavy nedostanete. Jako se kvarky pomocí gluonů spojují do elektronů, protonů a neutronů a z nich se staví hmota, tak podobně jsou jednotlivá místa, jejich popisy, příběhy a souvislosti postaveny autorkou do kompaktního celku zanechávající dojem, který vás uhrane, jakmile se do toho místa dostanete. Neuvěřitelné množství literatury od jejích počátků až po modernu je pečlivě rozstříháno a opět pospojováno dohromady právě konkrétním místem nebo jeho příběhem. Co se týká formy této knihy a jakékoliv jiné knihy je rozdíl podobně propastný jako mezi metalovým koncertem plným brutálních efektů, světel, ohňů a pyrotechniky a nedělním preludiem komorního smyčcového kvarteta. Tato kniha vás nenechá v klidu. Není to ukolébavka před spaním. Možná by se měla číst v tramvaji nebo autobuse - vždy tak na dvě až tři zastávky. Abych vás nezmátl, že je to rozmixovaná knihovnička cestovatele - o autorce jsem se doslechl, že v civilním zaměstnání prý dohlíží na to, aby knihy byly napsané formálně správně. Aby tam byly označené citace, aby obsah skutečně zobrazoval názvy kapitol, aby tam byla předmluva a podobně. Stejně tak se postavila k této knize. Je to absolutní ukázka perfekcionalizmu. Co má být kurzívou, je kurzívou, když je použitý citát - odhaduji tak jistě polovina celkového textu - je na spodním okraji stránky označen jeho původ. Uvozovky jsou na svém místě, závorky s třemi tečkami pochopitelně také. Překlep jsem našel všehovšudy jeden! (Schválně - najdete ho také?) Je to stylem a formou řemeslně zpracovaná kniha. Je napsaná, jak se má správně psát. Pokud si nějaký začínající autor má vzít příklad bezchybné úpravy, měl by se řídit právě podle tohoto díla. Autorka si práci nijak neusnadňuje a naopak se vrhla po hlavě do brilantního literárního barvotisku, který nemá obdoby. Připomíná mi chirurga, který se po dokončení studia nezabývá sešíváním rozbitého kolena, ale jde rovnou na transplantaci srdce. Zvažte, jestli si knihou zkusíte listovat v knihovně nebo si ji půjčíte od známého, protože se vám lehce může stát, že ji nebudete chtít vrátit. Stejně jako mně...
