nikaxxx komentáře u knih
Podobu jsem přečetla s nadšením. Knihy této autorky se mi moc líbí a nemůžu se dočkat až vyjde další, nicméně ... nesouhlasím s tm, že Podoba je lepší než V lesích :-). Obě knihy mají zajímavou zápletku, čtivě zpracovanou a nepředvídatelný konec. Ale řekla bych, že V lesích děj tak nějak "víc odsejpal". Zatímco tady se děj točí víceméně pořád v kruhu ...
Ale příběh je to perfektní :-).
Příjemná oddychovka. Je to trochu ten typ knížky, kdy si říkám: začala jsem číst - baví mě to - dočetla jsem - zapomínám o čem to vlastně bylo. Ale to je u mě většina románových motivů, a přesto si ráda nějaký jednou za čas přečtu :-). Tenhle patřil k těm lepším ... :-)
Nádherná knížka, kterou snad ani nejde nepřečíst jediným dechem :-). Nenapadá mě nic, co by se dalo vytknout. PS: Miluji tě má dokonale zpracovaný a originální nápad, který za to prostřednictvím knihy prožít. Chvílemi tak smutný, že číst na veřejnosti není dobrý nápad :-).
Tak moc jsem se těšila po přečtení knížky na film ... a ještě víc jsem z něj byla zklamaná. Absolutně nesrovnatelný ... :-)
Knížku jsem si koupila ještě na základní škole, když nám domů dávali letáčky Klubu čtenářů :-D. A rozhodně toho nelituju. Přelouskala jsem ji dvakrát nebo třikrát, pokaždé s odstupem roku, dvou a i když jsem se k ní už nějakou dobu nevrátila, pořád na ni vzpomínám jako na hodně podařenou, zajímavou, pohádkovou (a tak dále) knížku mého"dětství" :-).
Zatím jediná knížka od Kinga, kterou jsem v polovině (prozatím) odložila stranou. Jsem si jistá, že se k ní vrátím a snad i dočtu, ale teď na ni nejsem moc zvědavá. Tématika aut je rozvedená na můj vkus až moc a než jsem se dostala k pořádnému tajemnu, rozhodla jsem se začít číst něco záživnějšího ... naštěstí napsal spoustu knih, takže zahálet nebudu :-).
Hostitel mě zaujal. Rozhodně je to velký skok od Stmívání (které jsem taky přečetla a v podstatě nic proti němu nemám, možná až na místy "dětinský" styl psaní). Hostitel má hezký, zajímavě zpracovaný příběh a i přes začáteční pomalý rozjezd za dočtění určitě stojí. Má svoje mouchy, ale dokáže zaujmout, potěšit a těšit se na další stránky i s nimi :-).
Po přečteních zdejších komentářů, jsem se do čtení vrhla s nadšením, které ale postupně vyprchávalo. Nechci napsat, že se mi kniha nelíbila, to zase ne. Četla jsem od Kinga už spoustu věcí, ale do Osvícení mi dělalo problém se začíst. A tím začíst myslím dobrou polovinu knížky. Nevím proč, ale tenhle příběh mě ne a ne strhnout. Knihu jsem neodložila jen díky tomu, že ji napsal pan S. King. A na konci jsem byla moc ráda. V druhé polovině se věci začaly dávat víc do pohybu a mě kniha konečně pohltila. Já beru první polovinu spíš jako nutnou předehru vedoucí k úžasnému konci :-).
Skvěle napsaná detektivka, do které se začtete snad od první stránky. Téma útěku a skrývání je detailně rozepsané a (pro mě skoro neuvěřitelné) nenudí ani chvilku. Vždy, když si řeknete: "tak, teď to bude už dokola totéž", stane se něco, co vás překvapí :-).
Knížka, po které jsem sáhla spíš z nutnosti (bylo málo času na výběr, nebylo co číst a tak dále). I když jsem po přečtení obsahu čekala něco malinko jiného, zklamaná jsem nebyla. Naopak, od té doby Deavera vyhledávám :-). Nicméně problém s tím, co budu číst vyřešila jen na pár dnů :-).
Zajímavý, originální a čtivě psaný příběh, který je těžké odložit.
Kniha, která si vaši pozornost určitě zaslouží. Já jsem ji přelouskala už před několika lety a pořád na ni ráda vzpomínám :-).
Jelikož ráda čtu bichle, ve kterých stihnete hlavní postavy poznat, knihu V lesích jsem uvítala. A nezklamala mě. Je pravda, že začíst se nebylo úplně jednoduché, nicméně stálo za to těch pár prvních stran přelouskat. Příběh je originální, hodně rozvinutý a čtivě psaný. Zaujal mě i konec - téměř ve všech detektivkách vše dopadne tak, jak se očekává. Takže za neokoukaný (nebo spíš neočtený :-)) závěr u mě má knížka významnou (pátou) hvězdičku.
Pokud váháte, jestli po knížce chňapnout, směle do toho :).
Já osobně se moc těším na autorčiny budoucí detektivky.
Knížka, kterou rozhodně nezačínejte číst v době, kdy máte na práci něco neodkladného a důležitého. Neodtrhnete se od ní!
Já ji začala číst ve zkouškovém obobí, což nebyl nejlepší nápad. Vyměnit ji za učení? Nemožný. Jít spát v rozumnou hodinu? Nemožný.
Díky téhle knížce znám Stephena Kinga. A jsem jí za to neskutečně vděčná. Strhla mě, jako dlouho před tím (i potom) žádná knížka. Je v ní dostatek prostoru na to, abyste určité postavy začaly milovat nebo nenávidět. Kolikrát jsem měla chuť nalistovat pár stran dopředu a rychle se dozvědět, co se stane, abych se mohla přestat nervovat. Stephen King rozhodně nikoho nešetřil.
"Nenáviděla" jsem autorovi náznaky na konci kapitolek, typu: "Když ho spatřila přístě, byl po smrti", protože mi nedovolovaly knihu odložit. Musela jsem číst pořád dál a dál ... během těch něḱolika večerů a nocí jsem nebyla schopna dělat cokoli jiného, natož spát. Užívala jsem si každou stránku. Kéž by takových románů bylo víc.
I přes to, že jsem od Kinga četla několik dalších románů (včetně vychvalovaného To) Pod kupolí zůstává na prvním místě.