Pod kupolí přehled

12.01.2025

(SPOILER) Kingovy knihy a příběhy mám ráda už od dětství. Ale dneska po přečtení Pod kupolí jsem se trochu zamyslela. Tahle spadá do těch starých dobrých Kingovek, na které jsme asi zvyklí, oproti těm posledním, kde se trochu mění žánr. Komentáře ke knihám píšu vlastně hned, jak je dočtu. Možná až moc toho entuziazmu na začátku, proto vždy hodně *. A když se pak vrátím sem ke komentářům, tak přece jen vždycky najdu nějaké to ale a mé hodnocení bych měnila-snížila. To ale moc nedělám - leda, pokud si knihu znovu přečtu. Knihu jsem začala číst v tom období vakua mezi vánočními svátky a Silvestrem a strašně mě to vtáhlo. Strašně rychle jsem přečetla snad třetinu knihy. Jenže pak nastal obrat. Na mnoho lidí v příbězích jsem si u Kinga už zvykla, proto mě překvapilo, že to byla snad první kniha, kde byly napsány na začátku v seznamu postavy. Mi to osobně nic moc nedá, čtu ve čtečce a tam se dost blbě přeskakuje. Bylo tam na mne až moc všeho (nejen lidí). To násilí tam - myslím, že i mistr Carter by se možná mohl ledasčemu přiučit. A jo, zajímalo mne, jak to skončí, ale poslední cca dvě (možná tři) velmi dlouhé kapitoly se to táhlo jak sopel. Bylo to strašně ubíjející a ten konec s tím výbuchem a vším ... možná by se mi líbila trochu jiná linka, která by se primárně zaměřila na věc kupole (děti-hry), než na jak to teď rychle vyřešit bez kyslíku, protože výbuch, oheň - ten závěr byl dost divný a nelogický. V místech, kde bych měla v závěru ronit slzu nad smrtí některých obyvatel jsem dychtila po dočtení poslední stránky. Kdyby to bylo kratší asi o nějakých tři sta stran, mělo by to drive. Takhle to bylo tů mač. U některých komentařů Kingových knih jsem si všimla názorů, že je autor zaplacen za počet slov. Dříve jsem to nechápala, ale něco na tom bude (možná obecně na tvorbě knih, co jsou "žhavé" - viz Galbreith, Maasová atd. - většinou se to týká nekonečných sérií, kdy s každým dílem roste počet stran). Mám radost z toho, že to zdravé jádro se z toho dostalo, nějaké to poučení jsem si taky odnesla (já nevím, ale mouchám jsem nohy a křídla netrhala a mravence jsem nepálila - v Americe mají asi tuhle týrací zábavu na běžné bázi nebo co) a že jsem přečetla další skoro tisícistránkovou knihu ze seznamu. Jdu na komentáře a jsem zvědavá, jaký má kdo názor.

06.01.2025

na knihe mi prekážali nelogické zlomy. inak príbeh celkom uveriteľný, postavy trojrozmerné a vedľajšie príbehy v pohode. len občas to zaškrípalo, keď sa nedalo vysledovať ako k niektorým situáciám došlo.
ale zasa na to, aký rozsah to má...