niki7763 komentáře u knih
Kniha mě zaujala hned ze začátku. Můj velký obdiv patří hlavně tomu, že děj se nijak neláme s minulostí v různých kapitolách, tudíž si čtenář v klidu vychutnává plynule na sebe navazující děj. Vzpomínky jsou jasně určeny, a člověk se neztrací v časové linii. Ovšem je pravda, že obsáhlé popisování přírody a různých často opakujících se situací v hlavě hlavní hrdinky, čtenáře někdy utlumí v napjetí. Kniha je napsána jednoduchou formou, žádné cizí slova a i to je pro mne velké plus. Je nepředvídatelná a zajímavá. Znovu už bych si ji nečetla, ale určitě do ní patří překvapující zvraty a zápletky.
Jak tuto knihu jen hodnotit... Do půlky knihy, jak již bylo řečeno jsem byla pevně rozhodnuta, že tohle bude jízda!! Říkám si, konečně!... Ale od půlky knihy už to taková sláva nebyla. Pokud neberu v potaz myšlenkové pochody tříleté Belly a prakticky žádné seznámení s Micahem, byla to solidní četba, dokud nezačala druhá životní etapa Veronicy. Poté už to bylo nezáživné, utahané, Micah byl, nebyl, Nini byla, nebyla. Závěr díla vlastně není nijak šokující, což mne mrzí.
Co mi na knize vadilo byla až přehnaná zaujatost ze strany policie, která po Veronice až nesmyslně jela, až skoro úchylně, a taktéž záhadné telefonáty, u kterých se stejně nedozvíte, od koho byly.
Bella byla podle mého divný spratek, který by zasloužil jednu pořádnou přes zadek a Veronica... Žádný vztah jsem si k ní nenašla, tudíž jsem ji vlastně ani nefandila.
Závěr knihy byl zvláštní, nijaký, rychlý a nijak překvapivý.
Asi jsem už přemlsaná Thrillery. Těžko říct...
Pane Fitzeku, tak tohle se Vám bohužel opravdu nepovedlo. Po mé tříměsíční čtecí krizi jsem sáhla po díle, o kterém jsem byla přesvědčena, že mne zase dostane do ráže, jakožto úspěšný start. Ale to byl velký omyl. Kniha Balíček mne tak nebavila, že jsem opravdu myslela, že to po polovině vzdám. Proč ty zbytečné popisy přírody? Proč ty zbytečné a zmatené nesmysly, které s realitou neměly nic společného? Absolutně jsem postrádala smysl těch vymyšlených okamžiků, které jste po třech stránkach uvedl jako nepravdivé. Kde byla ta věrohodnost? Takto nepřípustně měnit fakta, tak neprofesionálně. Zbytečně překombinované, popisování každé prkotiny přes půl strany. To byl opravdu děs... Jednu hvězdu dávám samozřejmě za zápletku, kterou nejspíš nečekala většina z nás, ale už jsem byla tak otrávená, že mne to nijak neohromilo. Kdyby tohle bylo první dílo, které bych si od Fitzeka přečetla, už bych se do dalších jeho knih nepustila. Díky bohu za Pacienta a Terapii. Zde se setkáme s vyšinutou ženskou, jakýmsi podivným sousedem, kamarádkou, se kterou se nemáme šanci nijak seznámit a manželem, který také zrovna v knize moc nevystupuje. Za mne hodně slabé a nudné dílo...
Strašně ráda bych dala 4* ale nemůžu. Jednu hvězdu musím odebrat z důvodu opravdu zbytečně dlouhého děje prakticky do půlky knihy. Chvílemi jsem myslela, že nevydržím. A druhou hvězdu odebírám za předvídatelnost. I tak ale knihu doporučuji! :)
Od půlky knihy už to fakt jede, jen některé zbytečné popisy a myšlenkové pochody jsem přeskakovala. Nicméně kniha jako taková vlastně čtenáře baví, postupně vše graduje. Stojí za přečtení. Jen mě mrzí, že konec byl tak nějak rychle uzavřený a nedozvíte se vlastně nic o pravém otci (zajímala by mě reakce a další éra způsobu života)
Možná v knize opravdu mohlo být nějaké rozuzlení, které vám vyrazí dech, ale jako takový průměrný triller se to dá brát :) nenadchne ale ani neurazí
Tak v první řadě jsem to autorce všechno spolkla do posledního sousta :D ... vůbec jsem netušila, kdo za tím vším stál. Nebo jak to říct, tušila ale nechala jsem se hodně svést bočními uličkami. Knihu bych nejraději ohotnotila 5* ale bohužel mě nebavilo neustálé vrácení se do minulosti v naprosto nevhodných situacích. Když se něco začlo odehrávat, bum, další odstavce minulosti. Dále podle mě zbytečný popis přírody, kaváren, bytů, akcí ... A v poslední řadě mi nějak nesedí POZOR SPOILER!! ... Že by tak bohatý, známý a mocný muž našel první ženu a po její smrti si našel novou, téměř identickou kopii, bez jakéhokoliv povšimnutí okolí? ... Muž byl manipulátor, udělal z první ženy nemocnou Popelku uzavřenou ve věži, ovšem pokud se autorka chtěla přiblížit realitě, dost pochybuji o tom, že by ani služebnictvu nepřišlo divné, že se vrátila kopie jeho ženy ... To mě trochu znepokojuje, ovšem jinak hodnotím knihu kladně a mě prostě bavila :))
První dílo této autorky bylo značně o dost lepší, než dílo druhé a to i přes fakt, že se tam dělo trochu "nadpřirozena" či jak to nazvat. Snad do poloviny knihy se prakticky neděje absolutně nic, myslela jsem, že knihu odložím, ale vydržela jsem. Pak nabrala trochu spád, ale žádné velké překvapení se nekonalo. Za mě nic moc ... Jak již v předchozím díle bylo známo, autorka si libuje ve vyprávění z pohledu více postav. To mi u prvního díla ani moc nevadilo, ovšem u druhého se to opakovalo, možná by to chtělo jiný nápad. Kniha ve mě nevyvolala žádné pocity, takže spíš takový průměr
Mě tohle dílo moc nebavilo ... Nápad jako takový byl dobrý, i literární uchopení bylo neobvyklé, takže se to dalo číst, ale spíš jsem se nudila. Víceméně jsem tušila, oč tam půjde, některé pasáže mi přišly zbytečné, dlouhé a utahané. Knihu jsem přečetla za dva dny a také za dva dny už si na ni nevzpomenu .
No já nevím. Na knihu jsem se hodně těšila, ale četla jsem ji neskutečně dlouho, a upřímně jsem se už opravdu těšila na konec. Je to sice o ujeté ženské, ale víc než polovinu knihy se tam vlastně nic neděje. Když už se něco dít začne, je to popsané do tří stran a pak opět úpadek na dalších 50 stránek. Nemohla jsem se začíst, konec nijaký ... Mě prostě nebavila.