Nikky000
komentáře u knih

Tak a jaký život máte vy? Nejlepší kniha k zapřemýšlení jestli to co chceme a máme je opravdu tak důležité jak si myslíme. Knihy s touhle tématikou mne vždycky zasáhnou ale tahle, to je TOP. Po přečtení jsem získala takový osovobozující pocit že nic není tak hrozné jak se zdá.


Dejte mi to DVD a jdu do toho. Tak asi takové pocity člověk má když se začte do této knihy.Jednoduše řečeno vás to vtrhne do knížky a vy musíte číst, číst a číst. Ale bacha na to co si při čtení přejete. :)


Tak asi takhle- grafický román jsem si koupila při mé mánii Stmívání a vše o kolo toho, Ano román je hezky ilustrovaný,obálka je perfektní, má nápad a představivost, na druhou stranu- kazí to mou představivost. Chci si sama představovat tyto "obrázky" a nepotřebuji aby to za mně dělal nikdo jiný.Chci se začíst do knížky a ponořit se do příběhu, a nee to mít tento komiks přečtený a prolistovaný za den. Pro mně tedy vcelku zbytečné, a velké plus za ilustraci. :)


Co to dát jako povinnou četbu ve školách? Naučí se snad lépe z učebnic než z opravdvého životního příběhu? Tak silný a emotivní příběh nemůže nikoho nechat chladným.. Čekání na knihu v knihovně než jsem jí objevila v regále se vyplatilo, Teď jen nechat příběh uležet a pustit se do filmu...:)


Když má být někdo odpudivý tak pořádně...Vytvořit si takhle silnou nenávist díky pár stránkám knížky, to už musí být opravdu dobře napsané... A také že je.. Hlavní hrdina je odpočátku nesnesitelný, nenávistný k sobě i ostatním obyvatelům činžáku a hlavně ta vtíravost do života ostatních lidí... Dalo by se říct že ta je excelentní i když v tom špatném slova smyslu. Po shlédnutí filmu a přečtení knihy ten příběh jen tak z hlavy nedostanete....


Stačilo by říct Moje srdcovka. Jako si sebou každý bere všude mobil nebo peněženku. já nosila tuhle knihu.Chtěla jsem každou svou volnou chvíi číst, být v té knize a zase se dozvědět co dostane Ed za úkol. Tímto si u mě Markus získal místečko v těch NEJ spisovatelích. Tak to Markusi nepokaž. :)


Milé překvpaení v které jsem nedoufala. Příběh z pohledu dítěte nabírá zajímavé obrátky. Po celou dobu čtení jsem Harrimu fandila, jeho přístup k tak nelehkým životním situacím byl opravdu povzbudivý. Knihy se špatným koncem jsou vždycky zatracovány.Ale proč? Život snad také vždy končí šťastně?


Má chyba byla nejspíš v tom že jsem jako první viděla film. Ten mne nadchl a měla jsem od knihy velké očekávání. A najednou? Knihu jsem přečetla a říkám si: To je všechno? Kde je napsaný ten vztah který probíhal mezi tím roztomilým zombíkem a člověkem? Kde je to vtrhnutí do děje na které vždy v knize čekám? , Je to spíš takový milý příběh na který druhý den zapomenete.Ale co i takové knihy musí být.


Nejsem fanouškem sci-fi, ale tohle je něco jiného. I když se asi dlouho nepodaří Stephenie Meyer vyprostit z role té která napsala Stmívání, tak si myslím že touhle knihou udělala velký krok. Kniha mne od prvních stránek chytla a je velmi těžké se od ní odtrhnout, vtáhne vás jednoduchým způsobem do příběhu a než se nadějete jste u konce. A co si budeme říkat, když je v knize trochu té romantiky tak se čte ještě o to lépe. Hlvaně prosím Steph: Piš dál ať se děje co se děje......
