Erebos – Hra, která zabíjí! přehled

31.10.2024

(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno PROSINEC 2013):

Šestnáctiletý Nick Dunmore žije v Londýně a chodí do školy jako každý jiný. Jenže ve škole se začne něco
dít. Děti si tam předávají balíčky a vše udržují v tajnosti. Nemluví o tom, protože nemůžou. Nickovi to všechno vrtá hlavou a snaží se přijít co je v balíčku. Až jednoho dne i on jeden dostane. Předtím ale musí zodpovědět pár otázek a slíbit, že o tom z nikým nebude mluvit... Když Nick zjistí, že jde o hru jménem Erebos, neváhá a začne ji hrát. Ovšem hra je inteligentnější než se zdá. O každém hráči všechno ví a zadává úkoly nejen v samotné hře, ale i v realitě... Nick nakonec zjišťuje, že nejlepší bude se hry zbavit.

Abych řekla pravdu od knihy jsem toho nejdřív moc neočekávala. Nečetla jsem si žádné recenze nebo názory ostatních, vlastně ani anotaci, jen jsem tak zhruba asi věděla o co jde a to mi stačilo. Jenomže jakmile jsem přečetla prvních pár stránek a následně kapitol, všechno se to otočilo a já si říkala: ,Tak tohle bude nakonec velmi dobré čtení.' A taky že bylo.

V knize vystupuje hlavní hrdina Nick Dunmore, kterého jsem si skoro hned oblíbila. Byl to takový ten obyčejný kluk, který je zvědavý a chce hrát hru, která koluje po škole. Bylo to psané hodně reálně, i když to bylo nejspíš hodně i tím námětem. Počítačová hra, která sleduje své hráče i ve skutečnosti, závislost na hře a nutnost hrát stále dál a dál. Hlavně to poslední mi přijde hodně reálné.
Hodně, a to se musím přiznat, se mi líbilo popisování hry jako takové. Jakoby hlavní hrdina nebyl Nick, ale
jeho postava za kterou hrál. Přišlo mi to jako hodně dobrý nápad to takhle napsat. Přece jen se do toho člověk pak lépe vžije a co si budeme povídat, je to i příjemné oživení děje.

Musím uznat, že autorka mě opravdu hodně překvapila. Příběh byl promyšlený do nejmenších detailů a ke konci už jsem jen zírala jak se to všechno vyvíjí. Klobouk dolů. Já vím, opakuju pořád dokola jedno a to samé, ale to prostě jinak nejde. Musím říct, že to bylo úžasné čtení plné dobrodružství, akce a rozhodně se u toho člověk nenudí. Není to otřepané a je to prostě něco úplně nového.

Také se mi moc líbí ta obálka. Jistě všichni (nebo aspoň většina) víte, že kniha byla vydaná podruhé. První obálka je taková červená s okem a tak. Abych řekla pravdu, nejdřív se mi líbila víc ta první, ale když jsem jí viděla naživo, už mi nepřišla tak úžasná. Každopádně obě mají něco do sebe a obě se mi moc líbí. Ta první má takovou zvláštní, jakoby drsnou obálku nebo jak bych to řekla. Ovšem na obálce u druhého vydání se mi zase líbí to oko. Takové tajemné a rudé, jakoby přímo vábilo ke čtení.

Čtení téhle knihy bylo jedno velké dobrodružství. Je to příběh, který vás vtáhne a nepustí, dokud neobrátíte poslední stránku a neřeknete si: On už je konec? Proč to nebylo delší? Opravdu moc moc moc doporučuju těm co ještě nečetli. Určitě nebudete zklamaní. Každý si tak přijde na své. Napětí, akce, dobrodružství, svět hry a jejích hráčů, taky nějaký ten románek, no prostě všechno.