Oranžováliška komentáře u knih

Jedna z nejlepších Horáčkových knih, ne-li ta nejlepší. O výtvarné stránce není třeba diskutovat, z tohoto pohledu jsou všechny jeho knihy dokonalé. Ale ten příběh! Nabitý nevtíravým poselstvím o obyčejně prožitém dni, který je ale pro tu všednost, klid a laskavost nezapomenutelný. Po každém přečtení je syn šťastný, že si to ti dva kocourci tak hezky užili. Protože co více si přát, než strávit čas s dobrým kamarádem, při skvělé zábavě a chutném jídle a usínat naprosto spokojení se svým životem.
Dostatek prostoru pro fantazii dítěte i rodiče. Podle nálady si můžeme příběh prodloužit vlastním vyprávěním nebo jen přečíst nabízený text a kniha stále dává smysl.

Kniha je velmi podobná dříve vydané Merde! Rok v Paříži. Muž na prahu středního věku odjíždějící do cizí země, aby "něco vybudoval". Problémy ve vztahu. V Losím hovně s hlavním hrdinou vydrbe kamarád psychoterapeut, v Merde zase kamarád šéf. Torstenův podivínský známý Rainer, v Merde svým způsobem stejně zvláštní Jack. I ten název - Merde a Losí hovno. Další díly Losího hovna jsem nečetla, ale podle obsahu je i jejich směřování dost podobné, jako u Merde - cesta za oceán, hledání ztracené partnerky. No, spousta podobností. Inspirace? Záměr? Náhoda? Kdo ví? Každopádně knihu vůbec nezatracuji a závěrečná čtvrtina mě opravdu překvapila svou eskalací. Do té doby šlo o lehce vtipný průměr a vůbec jsem si nepředstavovala, že se děj stočí do takové šlamastyky, takže jsem se velice dobře bavila a přečetla zbytek jedním dechem. Dokonce i hlavní hrdina Torsten ukázal, že není takový suchar, jak se celou dobu zdálo.

1 26.07.2024