Oryk komentáře u knih

Stopařův průvodce je základní kniha pro každého, kdo si chce říkat fanoušek sci-fi. Přestože existují i čtivější knihy (některé pasáže Stopaře jsou poměrně náročné) a každému nemusí sednout velmi specifický humor, jedná se skutečně o knihu, která má v dnešní době stejný význam, jako kdysi knihy Coopera, nebo Londona. Osobně se mi příběh velmi líbil, stejně jako jeho protagonisté a jsem velmi zvědavý na další díly.

Kniha mě hluboce zasáhla. Dnešní člověk je z TV a PC her zvyklý na neuvěřitelné násilí, přesto mi tato téměř sto let stará kniha připadala více autentická a drsnější, něž jakýkoli film, co jsem kdy viděl. Číst Na západní frontě klid má navíc ještě naprosto jiný rozměr, když člověk má předky, kteří v této válce bojovali a je nepředstavitelné si uvědomit, že mohli zažívat přesně to, co je popsáno v této knize. Remarque si se čtenářem dělá co chce, jelikož člověk celou dobu čeká alespoň nějaký dobrý konec. Vidí data, blížícího se konce války a předpokládá, že alespoň hlavní hrdina přežije a poté dostane tvrdou ránu, když je rozpracovaný příběh ukončený koncem, podobným kulce, ve dvou odstavcích. Mistrovské dílo!

Na to, jak je populární film, mi kniha připadala velmi nezáživná, rozvleklá a nudná. Vzhledem k tomu, že prakticky třetina je jen o Nickovi a jeho návštěvách u Daisy a Gatsby se do děje dostává jen velmi pozvolna, se z počátku ani nedá poznat, že on je skutečná hlavní postava. Zajímavá začne být až ve druhé třetině, kdy se dá již vytušit nějaká akce. Velmi mě zklamalo, že se přes mnoho náznaků nedozvídáme nic o Gatsbyho temné minulosti.

Přestože považuji Čapkovu tvorbu za nejlepší sci-fy, která v Česku vznikla, nemohu se ubránit jisté rozpačitosti. Některé kapitoly se četli sami, ale jiné, většinou rádoby naučné části, nebo kapitola o výstřižcích pana Povondry, byli velmi náročné, až nezáživné. Je taky zajímavé, že na to, jak je kniha rozsáhlá, prakticky nemá postavy, což jí propůjčuje originalitu. Navíc je důležité si uvědomit, že v době vzniku, měl tento příběh zcela jinou sílu než dnes.

Kniha je zajímavá, mnohdy úsměvná. I když k ní silný dialekt patří, mnohdy brání jednoduchému pochopení textu. Některé historky byly skutečně zábavné, nicméně si myslím, že povídka o Indii by měla být podstatně kratší, jelikož ději ubírá na čtivosti a většinu času není natolik zábavná jako zbytek knihy. Zajímavé jsou chvíle, kdy se Petr budí ze snění a okamžitě do něj znovu upadá.

Kniha se mi velmi líbila, oceňuji historický kontext, který zůstal téměř zachován a výborné vykreslení postav. Čtenář si dokáže jednotlivé protagonisty jednoduše představit, což přispívá k celkové oblibě. Snad ještě lepší než kniha samotná, je film natočený na její motivy. Není obvyklé, aby se film držel přesně své předlohy, zde se to však povedlo mistrně a kdo tak viděl film, jakoby četl knihu. I sebelepší zákon, nebo pravidlo, může vždy někomu ublížit. Nikdy bychom se neměli uchylovat k extrémům, ale zůstat na přijatelné hranici. Pro toto dílo bylo nutné rozšířit historický zákaz vstupu žen na Karlštejn z jediné věže na celý hrad. Jediná nevýhoda toho je, že díky celkové popularitě této knihy si veřejnost plete fikci se skutečností.

Děj knihy byl dobrý, svižný a zajímavý. Smysl některých slov mi zůstal kvůli silnému nářečí skryt, ale na druhou stranu je nutné přiznat, že bez nářečí by Karla nedosahovala ani poloviny své umělecké hodnoty. Téma je podle mě docela živé i dnes, kdy se masově řeší problematika genderu. Je zajímavé si uvědomit, že podobné problémy mohli řešit lidé v omezeném rozměru už v 19. století.

Velmi dobrý příběh, s rychlým spádem, stále se něco děje. Nemohl jsem si nevšimnout výrazné podobnosti s knihami A. Doyla, Rohmer se zde nejspíše inspiroval. Čtenář se po každé další tajemné vraždě téměř třese nedočkavostí, než zjistí, jak byl čin spáchán a bude odhalen další z originálních smrtících prostředků.

Kniha je neobyčejně poutavá především díky autorově nestrannosti v náboženských otázkách a prolínání skutečného, konspirace a fikce. Místy je naprosto neodhalitelné, co je historie a kde začíná autorova fantasie, oceňuji, že Tajný svitek má pevné historické základy a je postavený na skutečných událostech. Tajemné atmosféře ještě přidává fakt, že po dobu trvání příběhu, není ani jednou řečeno, zda je svitek pravý či nikoli.

Revisor je překvapivě nadčasová hra, jelikož principy, podle kterých je hra napsána platí dodnes. Některé pasáže jsou sice roztáhnuté a pomalé, přesto převažuje většinou část vtipných a humorných pasáží. Za nejpovedenější část považuji chvíli, kdy se snaží Chlestakov ostatním namluvit, že napsal Robinsona nebo Figarovu svatbu.

I když silnou stránkou této knihy není děj, ale podivné filosofické úvahy hlavních postav, po určité době pochyb se mi velmi zalíbila. Osobně si myslím, že skutečným viníkem všeho zlého v příběhu je lord Henry, který zničil dobrou povahu Doriana Graye a způsobil tak pád mnoha nevinných lidí. Navíc jsem se při čtení bavil ještě víc kvůli tomu, že postava lorda Henryho mi opravdu hodně připomínala jednoho mého spolužáka :-)

Dvacet tisíc mil pod mořem je jedna z nejlepších knih od Verna, kterou jsem četl. Přestože je často kritizována pro zdlouhavé popisy, během čtení jsem měl dojem, že zařazování ryb do čeledí a řádů k tomuto dílu neodmyslitelně patří. Mimo to jsem také slyšel názor, že tato kniha měla mít jakýsi výukový charakter. Dovedu si představit, že jako způsob jak přilákat děti k přírodním vědám je kniha skvělý nápad.

Pečorin je velmi inteligentní mladý voják se slušnou kariérou. Má velmi silnou osobnost, díky které dokáže velmi dobře ovládat své okolí a dosáhnout tak každého cíle. Má několik špatných vlastností, které však dokáže také kontrolovat a využívat je ke svému prospěchu stejně, jako ty dobré. Jeho největší slabinou je nuda, neustále potřebuje nová vzrušení. Právě díky těmto vlastnostem je tak přitažlivý pro své okolí i pro čtenáře. Kniha byla velmi dobrá a přímo nabitá dějem. Zprvu se zdála nudná hlavně kvůli suchým popisům cesty, když se však děj rozjel, stala se neuvěřitelně napínavou. Hrdina naší doby má obrovský potenciál a je škoda, že skončil jen na třech nesouvisejících příbězích, protože i další pokračování by jistě mělo úspěch.

Kniha byla opravdu dobrá, jen jsem po všech filmových zpracováních čekal akce poněkud více, chápu ale, že v 19. století jim to muselo připadat velmi akční. Překvapilo mě, kolik pozornosti věnoval Dumas vztahům mezi postavami, místo rozšíření děje. Připadá mi až komické, jak se všichni filmaři vyhýbají zakončení děje, jelikož v málokterém zpracování Robina Hooda můžeme vidět špatný konec, který známe z knihy.

6 06.01.2018

Kniha byla opravdu velmi dobrá. Četl jsem ji až potom, co jsem viděl několik filmových verzí, ale psaní Mušketýři byli stejně nejlepší. Oceňuji pravdivé dobové reálie a svižný děj, jelikož tato vlastnost knihy nebývá vždy obvyklá v naší doporučené četbě. Nejvíce jsem sympatizoval s kardinálem, tato postava se mi opravdu líbila, protože ať dělal cokoli, vždy to dělal pro říši a nikdy pro sebe. Jako jedno z nejlepších filmových zpracování pro mě byl seriál BBC točený asi před třemi lety v ČR.

3 06.01.2018

Výborná povídka s nádechem psychologického hororu, a nečekaným dějovým zakončením. Líbil se mi, pro Puškina netypický, rychlý spád děje. Překvapilo mě vynechání popisných názvů, jako příjmení vedlejších postav, jména ulic atd. v mém výtisku byly z nějakého důvodu vytečkovány.

2 06.01.2018

Výborná kniha s opravdu dobrým dějovým spádem. Škoda, že Cooper v některých situacích příliš nadsazoval, Francouzi a Huróni jsou vždycky ti zlí atd. Situace ke konci knihy je velmi nepřehledná, Delewaři jsou líčeni jako přátelé, potom jsou nepřátelé, jdou proti svým spojencům Hurónům atp. Cooper počítal s tím, že čtenář už má nějaké informace o situaci mezi indiány, proto se může Poslední Mohykán zdát jako poněkud náročná četba pro dnešní čtenáře.

3 06.01.2018

Kniha má neuvěřitelně silnou atmosféru. Je psána velmi složitě, některé povídky (Démon zvrácenost) se nedají pochopit. Neustále mě napadalo, že Poe musel být šílený více, než se o něm vědělo. Něco takového by zdravý člověk nenapsal. Zajímalo by mě, kde bral inspiraci….

1 06.01.2018

Sága zaklínače je jedna z nejlepších sbírek knih, co jsem četl. To, že autor nevyjasňuje vše, co píše, dodává příběhu atmosféru tajemna. Kniha přes svou velkou popularitu zůstává stále nepochopena a každý kdo ji dočte, vnímá vyznění děje a samotný závěr jinak.

4 06.01.2018

Báseň s hlubokou myšlenkou a silnou atmosférou. Během scén ve vězení jsem úplně cítil Vilémovu úzkost. Myslím si, že báseň je mimo jiné výjimečná proto, že se v ní střídá lyrická a epická část, která tomu dodává novou „máchovskou příchuť.“ Pokud by tam jedna z těchto částí nebyla, stala by se z Máje buď lyrická báseň, bez děje, která by nikoho nebavila, nebo tuctová ničím nezajímavá dějová skladba.

3 06.01.2018