pauclinka komentáře u knih
Ordál jsem přečetla během víkendu. Čte se opravdu dobře, má to spád a velmi emoční pasáže, třeba tu s nekromancií nebo závěrečné vyvrcholení. Co mě překvapitlo a čím se knížka liší od šedé zóny ostatních historických románů? Vypíchnu 3 věci. Za prvé - humor, možná spíš jízlivosti na místech, kde jsem je nečekala. Za druhé - prolínající se dvě silná témata - mateřské - co je matka schopna udělat pro záchranu svého dítěte - jde k tomuhle autor jako chap přišel? Já jako ženská se dvěma dětmi tomuhle tématu trošku rozumím a pomohlo mi to pochopit, kde se vzal "slepičí fanklub" postarších žen, které píšou oslavné recenze (viz některé níže). Druhé téma je naopak čistě spirituální a já bych ho nazvala "jak si představujete, že funguje bůh". Vzhledem k jeho překvapivému zpracování chápu, že právě tohle přilákalo zcela odlišnou smečku hledačů mystérií. To třetí, co dělá Ordál neobvyklým, jsou literárně-historické legrácky tak nenápadně vsunuté do děje, že je nemá šanci rozpoznat ani nadprůměrně sečtený člověk. Chápu, že na jejich hledání F. Kalenda nachytal noblesní okruh salónních literátů, protože pro ty je to samozřejmě výzva.Tak jako jsou uvedené tři čtenářské okruhy zásadně různé, tak se bude lišit vnímání této knížky.