PavelVl. komentáře u knih

Kniha se mi líbila. Dost Foglarovek jsem přečetl již za puberty, ale tahle se mi dostala do ruky až v dospělosti. Vypráví příběh Petra Solnara a jeho postupu v oblíbenosti ve třídě. Pojednává o tom jaký kdysi byl Petr a jak se z něj stává čestnější lepší člověk a to i díky skautingu.
Děj knihy se mohl odehrávat více v prostředí skautu, ale děj ve třídě bylo hlavním cílem knihy. Pan Foglar chtěl poukázat na špatné chování tamní mládeže a na to jaké dříve byly hodnoty: čestnost, poctivost, kamarádství, spravedlnost atd. Petr dříve, taky nebyl ideálním vzorem těchto hodnot, ale nebyl špatný člověk a tyto hodnoty měl v sobě. Kniha ukazuje se jak může člověk morálně vyspět a změnit se k lepšímu pokud sám chce a může svým dobrým chováním ovlivnit i některé další lidi , byť se jedná jen o jednoho jediného člověka může tak zapůsobit na ostatní.

Je mi s toho smutno, ale bohužel je to realita dnešní doby. Za svůj dosavadní život jsem byl součástí různých kolektivů. Zažil jsem takové chování jak ve škole tak i v práci, to, že ve většině kolektivu dobré a čestné chování není samozřejmé je smutné. To, že někdo se chce někam posunout a pomoct sám sobě na úkor ostatních a využívá při tom pomluv a nečestného chování a lezení do zadku jistých lidí ve svůj prospěch není v pořádku. Ve škole kdy člověk dospívá by se to dalo ještě „pochopit“ . Smutnější je ovšem to, že v dospělosti by měl mít člověk již více rozumu (jak se říká věkem dostává člověk více rozumu), ale asi to neplatí vždy a u všech: Někdo to má v sobě od mala někdo na to přijde později. Bohužel to špatné v některých lidech asi zůstává. Ti lidé škodí druhým, ale i sami sobě a ani o tom neví. (Jak se říká boží mlýny melou pomalu , ale jistě). Tím neříkám, že všichni lidé jsou špatní nebo já , že jsem ideální, vždy se najde několik čestných lidí s kolektivu , kteří jsou nezkažení, ale každý by se měl nad sebou zamyslet a snažit se řídit podle těchto hodnot. Tuto knihu a i jiné Foglarovky by si měl přečíst každý a zamyslet se nad tím a nad sebou.