petra5232 komentáře u knih

Kniha pěkná, napívaná, četla se dobře. Dvě dějové linky se na konci spojily docela překvapivě. Nicméně nebyl to zas až tak strhující příběh, aby uvízl v paměti.

Tuto knihu mi doporučila bývalá tchyně, že se moc pěkně čte. Co moc pěkně! Je téměř nemožné přestat číst! Strhující příběh.

Tato kniha mě opravdu dostala. Začátek byl tedy trošku nudnější, ale nechtěla jsem knihu odepsat hned. Po pár kapitolách (asi pěti) mě ale začala bavit. A když jsem se přelouskala přes polovinu, nešlo knihu přestat číst. Obyčejně čtu jednu knihu několik týdnů, kolem měsíce. Tuhle knihu jsem přečetla asi za tři nebo čtyři dny, což se mi stalo snad po třetí v životě (mluvím o knihách nad 200 stran). Konec byl fakt nečekaný a šokující. Tuto knihu můžu jedině doporučit.

2 05.06.2020

(SPOILER) Hrozně jsem se na knihu těšila, abych z ní byla na konec dost zklamaná. Četla jsem ji strašně dlouho, protože se nešlo začíst. Nicméně měla většinou pozitivní hodnocení, a tak jsem prostě četla dál s tím, že "to" přijde. A nepřišlo. Během celé knihy jsem si říkala, jak vůbec může matka chovat k takové dceři nějaké pozitivní city. Hannu jsem celou knihu nenáviděla. Ale její matka mi taky dost lezla na nervy. Působila na mě jako ufňukaná chudinka, co trpěla šílenou sebelítostí. „Já jsem chudák nemocná, já chudák nikdy nezažila lásku mámy, já chudák se musím dělit o lásku manžela, já chudák nemůžu být dobrá matka atd.“ Až na konci knihy mi vlastně začalo docházet, že ač byla Hanna plánované dítě, nikdy nebyla chtěná. Rodiče se milovali až tak nezdravě moc, že jim najednou překážel někdo, s kým se museli dělit o lásku toho druhého. Otec sice Hanně lásku dával, možná až přehnaně moc, ale jen proto (jak sám v závěru knihy přiznal), že měl výčitky svědomí z toho, že mu chyběla doba, kdy nebyla na světě a existoval jen on a manželka. Ač to v knize napsané není, myslím si, že za Hanninu psychickou poruchu můžou skutečně rodiče, protože od nich nikdy necítila tu lásku, kterou by dítě cítit mělo.

1 05.06.2020