petrpospa komentáře u knih

Pravdivé, smutné, hluboké a silné. V závěru už opravdu chcete, aby to brzy skončilo. Jestli je to dobrý či špatný konec, zůstává na každém jednotlivém čtenáři. A rozhodně to není čtení pro každého....

1 27.02.2023

Zkoušel jsem to opakovaně, ale... Způsob, jakým autorka píše, mi zkrátka nesedí. Četl jsem toho od ní více a dávám ji další a další šance. Bohužel se to nikam neposouvá, a proto stále jen tři hvězdy. Podvědomě držím palce domácím autorům. Mají to těžší minimálně v tom, že jejich dílo nemůže ovlivnit špatný překlad jako v případě zahraničních autorů. Ale zrovna u Proškové mám stále pocit, že se to překladatelům opět nepovedlo...
No nic, zkusím něco jiného...treba od Proškové

1 23.01.2023

Platí to, co v prvním díle - dobré čtení na stále velmi slušné úrovni. Třetí díl už bude povinnost.

1 30.12.2022

Ani už nevím, kolikátý James to je, ale vždycky mě bavil. Netvrdím, že není nic lepšího, ale zřejmě knihy tohoto autora čtu ve správný čas a na správném místě. A pokud uprostřed knihy vím, že vrahem je opravdu zahradník, neznamená to, že dočíst knihu do konce je pro mě trestem. Naopak, James se čte dobře a rád se k němu vracím.

1 24.05.2020

Ty konce Mayovi moc nejdou. Kdyby to bylo dílo pubescenta, nebál bych se je označit jako eiakulatio praecox. Naštěstí vím, že to není nic, na čem stojí svět a že se s tím dá pracovat. Chce to jen jistou dávku pozornosti a trpělivosti. A určitě i trochu tolerance. May totiž nikam nespěchá a svoje příběhy odhaluje postupně a pomalu. Kdo čeká strhující thriller, asi bude zklamán "pouhou" detektivkou. Kdo čeká červenou knihovnu, toho Margaret a Li budou sr.t od začátku do konce. Ale ten, kdo má Maye rád, bude spokojen stejně jako já, který si už na jeho hrdiny jako jsou Margaret, Vinnetou, Li, Olda Šetrný, Kara ben Nemsí zvykl.
...nebo jsem to zase trochu popletl??! :-)

1 26.04.2020

Přebal knihy tvrdil, že se jedná o historický román z prostředí Vikingů a ona to je Červená knihovna! Budiž. Měl jsem být při výběru více ve střehu, dobře mi tak! Na druhou stranu musím uznat, že už jsem četl I mnohem větší blbosti. Tady jsem se soustředil aspoň na historii a zeměpis a zvládl jsem knihu dočíst až do konce...

1 20.03.2020

Skvělý Dán. Bohužel téma StB mě už fakt nebaví...

1 01.03.2020

Detektivka bez detektiva!? No proč ne. Byl jsem moc zvědavý, jestli je to bez dalšího Bosche, Hola, Krauze, Fosterové a jím podobných vůbec možné. A nejenže to možné bylo, ono to bylo i velmi dobré.
Napínavý příběh ze současnosti o obchodu mezi západní a východní Evropou, pochopitelně se jedná o obchod nelegální a hodně lukrativní. A tak se nelze divit, že když to někde zaskřípe, obchodníci značnou být hooodně nervózní. Potom už jen stačí být se svou nevyhraněnou povahou v nesprávný čas na nesprávném místě a příběh je na světě.
Dobře napsáno a stejně dobře čteno. Oblíbenost autorky v její vlasti má zcela jistě své opodstatnění a určitě se k ní ještě vrátím.

1 04.11.2019

Po přečtení Strachu jsem byl zvědavý. Hodně zvědavý. Tak trochu jsem tušil, že autorka se v pedofilním prostředí vyžívá a Ztracený to potvrdil. Sice to rozuzlení nebylo nikterak napínavé a vzrušující a pedouši tentokrát zcela ostrouhali, přesto se pedofilní odér táhl celou knihou. Výraz táhl je příznačný, protože tak bych celou knihu charakterizoval. I po přečtení 200 stran jsem snažil sám sebe přesvědčit, že je nutné detailně popsat členy rodiny, jejich stavy, mindráky, průsery a depky. Takoví prostě hrdinové této autorky jsou. Nenajdete nikoho, kdo by aspoň trochu zářil a vyčníval nad hladinou všeobecné deprese. Fakt psycho! Podobně jsem se cítil u Raskolnikova, ale to už jinde jsme, to je jiná vesnice...
Zkrátka a dobře, i když to není napsáno vyloženě špatně, číst více takovýchto knih za sebou není dobrý nápad. V nevlídném podzimním počasí obzvlášť!
Jdu se mrknout po nějaké normální hezké perverzní brutálně bestiální vraždě... :-)

1 03.11.2019

O fous horší než první kniha. Ale možná jen díky většímu počtu náhodných řešení, které děj posouvají o kousek dál. Až z toho mám občas pocit, že Evropa je jen takový malý dvorek, kde se nedá zabloudit. Nicméně, pokud máte rádi příběhy s výrazným soliterem, kterým mossaďák bezesporu je, přijdete si na své. Jen čtěte a čtěte a na přemýšlení si dejte třeba nějakého Freuda

1 20.10.2019

Těžké čtení. Silný námět. Netradiční zpracování. Minimální dějový spád. Spoustu čtenářů nezaujme, mnoho z nich ani nedočte do konce. A to je myslím škoda. Občas není špatné nechat se poučit, ponořit se do příběhu, připomenout si temnou historii. Přiznávám, že i já se při čtení raději bavím, nechám se strhnout a vypínám hlavu. Tedy přesně to, co u této knihy nejde. Syrové, mrazivé, děsivé.... A pravdivé! Doporučuji všem (s výjimkou fanoušků Rosamund Pilcher)

1 04.04.2019

Letošní štědrovečerní televizní pohádka trvala 104 minut a stála za prd!!! Pyšná princezna, Popelka, Byl jednou jeden král a spousta dalších pohádkových klasik se vejde v pohodě do hodiny a půl. Tak proč se je, sakra, současní tvůrci filmových pohádek snaží tak natahovat? Délka je podstatná pro udržení pozornosti nejen u filmu (a u mužů) , ale i v případě knih. Ne, nevybírám si knihy podle tloušťky svazku, ale poslední dobou mívám ve zvyku, po pár přečtených stránkách nové knihy, podívat se, kolik mě toho tentokrát čeká . Ideál se v mém případě pohybuje okolo čísla 300. Samozřejmě jsou knihy, kde je tato hranice pro mě utrpením, stejně tak i nacházím tituly, u nichž by mi ani dvojnásobná délka nevadila. Ajša je moje první Steinovo dílo a pár stran bych na něm určitě ušetřit dokázal, hlavně v poněkud rozvláčném začátku. Ale to je asi jediná zásadní výtka, protože jinak je to napsáno způsobem, při němž jsem dokázal potlačit i svou averzi k CIA. A chytilo mě natolik, že jsem se dokonce s hlavním hrdinou projížděl po kodaňských ulicích. Zatímco on, pro detektiva netradičně, na kole, já s pomocí Google Maps v pohodlí obýváku. A to je to, co od knihy očekávám. Vtáhnout mě do děje a zaujmout natolik, že si sebe sama dokážu představit jako součást příběhu, chci se projít místy, kudy chodili jeho protagonisté, chci pokračování... Téma je zvoleno trochu netradičně a ve hře je hodně faktorů, díky nimž by se těžko dalo v polovině příběhu s jistotou říct, kdo je pachatelem. A děj graduje i dlouho po okamžiku, kdy už je to zcela jasné. A že na konci velkého finále zůstane i trochu pachuťi? Holt to bude tím, v jakém světě žijeme.
Těším se na dalšího Steina a už plánuji eurovikend v Kodani :-)

1 29.12.2018

Člověk vydrží hodně. Více než kůň. Ale jen, když má silnou vůli. Já ji zřejmě mám, jinak bych tuto knihu do konce nedočetl. Snad jen úcta k věku autora a možná i zvědavost, jakou kravinu ještě ve zbytku děje vymyslí, mě donutily vydržet do konce. Ale posledních 200 stran to už bylo opravdu rychločtení. Kdo má Wilbura rád, zřejmě se mnou souhlasit nebude. U mě zabodoval pouze knihami ze starého Egypta. Ale toto bylo vůbec nejhorší, co jsem ta poslední roky četl. Nemám nic proti bohaté fantazii, ale uvítám, když se příběh odehrává na pozadí něčeho reálného. Tady jedinou realitou bylo moře a Indie. Dále už jen kombinace špatných scénářů pro nikoli béčkové, ale filmy ještě nižších kategorií. Mix filmů jako je Vinnetou, Indiana Jones, Sandokan, Rosamunde Pilcher, Tajemný hrad v Karpatech, Hra o jablko a 30 dílů Pobřežní hlídky s Pamčou Andersonovic.... Strašné! Skoro bych věřil tomu, že dědek Smith je už zasunutý v domově důchodců a poslední knihy za něj píše někdo z ošetřujícího personálu. Ale doporučuji k přečtení všem! Ať vidíte, co všechno je možné...
Já příště sáhnu raději po Fany Vavřincové ????

Spousta nadšených komentářů. Ostatně proč ne? Coben psát bezpochyby umí. Má to spád, děj je čitelný, bez skoků do minulosti či hlav hlavních postav. Naštěstí, protože stačí to, co se děje v hlavě Dumase. Umřel mu brácha - budiž, strašlivou smrtí - tak to na kolejích chodí, dodnes se s tím nesmířil - to se dá pochopit. Ale ten způsob hovoru s 15 let již nežijícím dvojčetem mi připadá lehce mimo. Zvláště u tak protřelého, otrlého a racionálně uvažujícího policajta... CIA a FBI jsou už jen nezbytnou kulisou pro pochopení či spíše maskování reality. I když tím, že v Americe nežiju a všechny tyto paranoidní příběhy znám jen z filmů a knih, činnost těchto organizací řadím pod zkratku UFO. Ale kdo ví, možná, že to tak ti amíci v jejich systému skutečně mají .... (zlatá naša órodná Haná)
Tři hvězdy neznamenají, že je Coben špatný. Jen píše jinak. Krátké věty. Skoro holé věty. Hesla. To už samozřejmě přeháním, ale já se naopak rád zamotám do košatých souvětí krásného českého jazyka. Třemi hvězdami jsem jen vyjádřil své pocity bezprostředně po odložení hnihy, které mají do "Wau!" daleko.

1 16.12.2018

Kongo podruhé. Poprvé to bylo cca před třiceti lety. Pokaždé to ale byl úplně jiný zážitek. Jako bych si v jednom svazku nevědomky objednal rychlokurz z geologie, zoologie, biologie, radiologie, meteorologie, ze světa počítačů i ze způsobů vedení válek. Prostě všechno, což před třiceti lety bylo nevídané. Kromě příběhu jsem se tehdy dozvěděl věci, o nichž jsem neměl tušení, vše dobře, někdy až zbytečně detailně popsáno. Kniha jakoby balancovala na hranici zábavné a naučné literatury....
Po třiceti letech je vše jinak. Mailujeme, surfujeme, cestujeme, všechno víme a co ne, to si vygooglujeme, 256 KB počítač je pro nás jen o trochu lepší kuličkové počítadlo - my teď jedeme v mega, giga a terra hodnotách. Možná i to je důvod, proč mi Crichtonovy popisy tentokrát vadily a odváděly pozornost od děje, kterého vlastně ani moc není. Velmi jednoduchý příběh, který už ani moc nezaujal. Samozřejmě jsem dočetl až do konce, ale ve finále už jsem knížku ani moc nevnímal. Oči letěly po řádcích, ale mozek přemýšlel o tom, jak čas neúprosně utíká dopředu, staré upadá v zapomnění, mladé rychle stárne, jak chceme víc a ještě víc, rychleji a rychleji... Je to správně?
Myslím, že těm pár gorilám, co ještě zůstaly, je to úplně jedno, fuk, u pr....e
Promiň Crichtone, poprvé plný počet, teď už jen dvě hvězdy....

1 25.03.2018

Volné pokračování "dítěte" se určitě podařilo. Možná ne úplně na jedničku, protože tady je to trochu překombinované, zvláště maďarský závěr. Na druhou stranu se dá kniha doporučit jako odrazový můstek pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco víc z druhé poloviny minulého století.
Vlastně bych ji doporučil, či spíše přikázal těm, kteří o této době nic vědět nechtějí.

1 20.03.2018

Po dlouhé době skok do jiného prostředí. Bez mobilů, satelitů, rychlých přesunů po celém světě atd. Jednoduché, syrové, skoro až černobílé. Přitom dobře napsané a čtivé. Nepřemýšlel jsem o lidských vlastnostech mafiánů, jestli jsou podáni věcně, idealizovaně nebo surrealisticky. Žádné jsem osobně nepotkal a proto nemůžu srovnávat. A bohužel (a naštěstí) ani s Kmotrem, protože už je to tak dávno, co jsem ho četl... Dobrá kniha, zábava. A to mi poslední dobou úplně stačí...

1 20.03.2018

Connely dlouhodobě bez velkých výkyvů. Detailní, precizní, bez zbytečných zvratů a neuvěřitelných nahod. Příběh, který se mohl opravdu stát. Asi bych se o něm tady vůbec nezmínil, nebýt současně čtené Martiny Cole. Přímá konfrontace obou autorů ukazuje, jak jeden drží vysokou laťku svých knih, zatímco druhý píše a prodává svá díla hlavně díky svému jménu, které jsem ještě nedávno řadil mezi ta lepší. Ale i to časem ještě může změnit. V obou případech....

1 07.01.2018

Marně se snaží svými prasečími prstíky zadat správný počet hvězdiček na malém​ displeji mobilního telefonu. Snažím se o tři, ťuknu čtyři, opravuji a pro změnu jsou tam dvě. Až na třetí pokus je to správně. Trojka, a tedy průměr. Dost už bylo templářů, knižních i filmových. Asi v sobě ještě držím zklamání nad zfilmovanou Brownovou Šifrou... Ty příběhy se točí pořád dokola, fikce a mystérie zřejmě láká autory i čtenáře. A tak se vymýšlejí nové teorie a konspirace a k nim se přilepují těžko uvěřitelné konce. Asi záleží na momentální náladě, jestli jim čtenář uvěří nebo ne. Ale čte se to dobře...

1 16.12.2017

Dnes píšu třetí komentář k tomu, co jsem za posledních 10 dnů přečetl. Knížku mám před sebou, musel jsem ji otevřít a očima přejet pár řádků na vnitřní straně přebalu, abych si připomněl, o čem to vůbec bylo. Z tohoto pohledu by to bylo zřejmě bez hvězdičky. Na druhou stranu úplně blbě napsaný to taky není, ale i autor možná věděl, že nejede na sto procent a tak to naštěstí utnul na necelých 300 stránkách. Pro mě za dvě, možná za tři (ale to už bych trochu nadržoval).

1 16.12.2017