Poka komentáře u knih

To jako vážně?!
Nechci se autora ani jeho příznivců dotknout, ale tohle bylo mé největší čtenářské zklamání v životě!
Vlastně - jen kvůli téhle knize jsem si založil účet na Databázi knih. Musel jsem se z toho šoku vypovídat.
Dočetl jsem celou sérii HH od J. Nesba a hledal, čím bych mohl pokračovat. Kouknul jsem tedy na žebříčky, hodnocení a narazil na Bernarda Miniera. Přečetl jsem několik komentářů a v duchu zajásal: Tohle bude ONO!
Bohužel jsem v komentářích nezašel dosti daleko, abych narazil na ty, které přibližují alespoň částečně mé pocity z tohoto díla...
Jedenáct dílů Harry Hola jsem přečetl asi za měsíc, tahle kniha mi trvala déle. Z počátku jsem se na ni vrhnul jako lačný vlk, leč mé nadšení každou stránkou upadalo, až jsem se musel nutit čtečku vůbec zapnout.
Ta kniha není nudná. Je zbytečná! Námět je sice trošku klišé - pomsta po letech na tajemných zvrhlících, to však není žádný problém.
Problém je ve stylu psaní. Detektiv Servaz má neustále sevřené hrdlo, bušení ve spáncích, vytřeštěné oči, po zádech mu běhá mráz... Toto vše v téměř běžných situacích. Kniha je napsána toporně, nenabízí čtenáři žádné další stopy a indicie, které by mohly rozvířit jeho fantazii při odhadování dalšího děje a hledání pachatele.
U Nesba jsou takovýchto indicií desítky. Někdy mu sice také ve stroji zrnko písku zaskřípe, ale u Miniera jsem nalezl jen haldy písku a žádný stroj.
Jediné, čím je toto dílo obdivuhodné jsou popisy. Počet přídavných jmen použitých v této knize by vydal na slovník.
Díky, pane Miniere. Už nikdy.