Poník komentáře u knih
Ačkoliv se jedná o příběh odehrávající se za války, kniha na mne působila uklidňujícím dojmem. Četla se lehce až na asi dvaceti stránkový popis válečných operací, který mne příliš nezaujal.
Hrozně se mi líbilo jak autor v knize mluví o hudbě a po přečtení jsem měla strašnou chuť začít hrát na mandolínu.. :D
Pár věcí mi tam trochu nedávalo smysl, ale na rozdíl od jiných knih mi to u této vůbec nevadilo.
Myslím, že tato kniha má potenciál být přečtená i vícekrát.
Doporučuji na dlouhou letní dovolenou. (:
Občas si v průběhu čtení dělám pomyslné poznámky, o kterých se chci zmínit v komentáři. Během čtení Temného lesa jsem měla chuť vytknout knize jednu věc, totiž že pracně vybudovaný systém předchozího dílu a začátku tohoto dílu někde v polovině knihy zcela ztratí na významu. Děj knihy se v jednu chvíli otočí o sto osmdesát stupňů a najednou se ubírá zcela jiným směrem. Po dočtení celé knihy ovšem zjišťuji, že veškeré zákruty a podivnosti děje byly vlastní sofistikovanou meditátorskou strategií samotného autora. A spolu s tím, co původně vyznělo jako slepá ulice, tvoří celá kniha dohromady neuvěřitelnou mapu fascinujícího světa Tří těles.
Úžasná kniha, která je i po sedmi stech stranách stále neuvěřitelně čtivá. Je také plná zajímavých a neuvěřitelných faktů, jak o umění tamějších lékařů, tak o životě lidu na přelomu druhého tisíciletí.
Skvělá kniha jak pro někoho, kdo má právě z tohoto období psát test, tak i pro někoho, koho prostě jen zajímá historie lékařství.
Nešlo se odtrhnout.
Když ponecháme stranou neuvěřitelné shody náhod, které se ještě v beletrii dají odpustit (například to, že ve městě, kde dle slov jedné z postav není velká míra kriminality, se v průběhu jednoho roku objeví nezávisle na sobě dva sérioví vrazi, jejichž modus operandi souvisí s tetováním).. stejně se v knize vyskytuje větší než (pro mě) snesitelné množství nesmyslů.. (a to se mi prosím první díl opravdu líbil)
Tak třeba psychologie postav.. třeba jsem vážně natvrdlá, ale některé postavy jako by v průběhu děje převlékaly kabát.. v knize se navíc vyskytuje jen pár jakýchsi modelů, podle nichž se postavy chovají (a to i přes to, že mají zdánlivě zcela jinou osobnost). A to radši nebudu zabrušovat do pochybné vztahové roviny, kde se puberťáci chovají prakticky stejně jako dospělí (nebo spíš dospělí jako puberťáci.. ).
A k detektivní zápletce.. jakože to mi teda asi uniklo úplně.. tenhle motiv i všechno tohle kolem přece nemůže připadat někomu uvěřitelný.. a to ani nemluvím o práci policie - upřímně je mi jedno jak jejich práce vypadá ve skutečnosti, ale nepotřebuju číst o bandě tupců s IQ tykve.
¯\_(ツ)_/¯
Tato kniha může být dobrá nebo špatná. Může být o moři nebo o městě. Může končit dobře nebo špatně. Nemusí končit. Může být o Jizvě nebo o jizvách. Může být o spojenectví nebo zradě. Může být nudná nebo čtivá. A já bych mohla pokračovat dál a dál popisem, jaká by kniha mohla být, protože pravdou zůstává, že tato kniha je Možná kniha...
Zadní strana obálky se pyšní komentářem "děj krásně odsypá". Chtěla bych toho, kdo to napsal vidět, jak bude policistovi vysvětlovat, že mu jen cesta "krásně odsýpala" zatímco si to valil 150 km/h přes vesnici. Všechno je v knize hrozně rychlé, popisu prostředí nebo postav je věnována minimální pozornost, to se snažila autorka zamaskovat neustálým opakováním toho, že "tamty prostě tyhle vnímají jako odpad". Ani se mi nechce rozepisovat jakých nelogických detailů je kniha plná, protože to už je jen třešnička na dortu.
Myšlenka knihy není žádnou novinkou, typický děj typu "společnost rozdělená na ty lepší a ty horší, přičemž jedna hrdinka je chudák ta špatná, zatímco hrdina z té nejlepší rodiny, přičemž on přece není tak zkažený jako ti ostatní.."
Jediné plus je obálka a celkový design knihy!
Zaujímavá knížka, která dokázala navodit pocity všech temných odstínů. Z popisu zamlženého Londýna mi někdy až naskakovala husí kůže a při jakémkoli tajemném zvratu taktéž.
Jenom mne velice překvapil náhlý přechod děje ke konci knížky, ale na konci i ten zapadl na své místo.
Knihu jsem neměla sílu ani dočíst. Ačkoliv je "plná děje" prakticky se tam neděje vůbec nic.. vždycky to vypadá, že už se děj někam posune, ale nakonec je změna jen nepatrná. Nápad není špatný, ale spíš jsem myslela, že bude o ještěrech ve městě mezi lidmi. Místo toho je to vlastně o trpkém osudu hlavní hrdinky, která se střídavě lituje a pak, když si myslí, že jí zmizela křídla, tak zase lituje toho, že už nebude ještěr.
Do toho všeho se v knize objevuje dost logických chyb. Například hlavní hrdinka disponuje jakýmsi chapadlem, které propálí i kov, ale proti medvědovi je bezbranná.
Za každou cenu chce vidět zase svoji rodinu, ale když zjistí, že by to bylo možné, už o to vlastně tolik nestojí.
Vzhledem k tomu, že jsem knihu nedočetla, tak možná následující informace bude klamná, ale přijde mi, že začátek knihy se vůbec nehodí k jejímu zbytku (nebo alespoň k první polovině knihy). Slibný začátek o ukrývání ještěrů a závislosti na krvi brzy přechází v sebezpytující litanie hlavní hrdinky.
Třeba příště..
Jinak naprosto souhlasím s komentářem Parwana, na tuto stranu jsem došla taky a už věta: "Odkryla jsem deku a podívala se na vlastní lýtka. No teda, ani chloupek" nebo "Zalapala jsem po dechu, ale Ondra moje nadšení hned zkrotil " byla stopkou dalšího čtení
Ze začátku taková ta normální sci-fi. Někde kolem poloviny se ale nastane zásadní zlom, kdy vám dojde, že to tak jednoduše nepůjde. Ovšem zápletek přibývá a posledních sto stran už hltáte nejen kvůli tomu, jak je ta kniha skvělá, ale taky by vám nedalo spát, rozřešení celé situace...
V určitých částech jsem marně hledala ten humor o kterém se píše na obale, ale je fakt, že když už tam byl, tak stál za to. Na autobusové zastávce na mne lidi koukali jako na blázna, kdyz si všimli, co čtu...
Malinko mne ovšem zaráží konec. Doufám, že bude nějaké to pokračování, protože takhle by to jako nešlo...
Celou knihou provázejí zajímavé myšlenky ohledně toho, jak se modernizuje svět, jak i jedna postava říká "hacker bez notebooku je nula". Občas mne nutila zastavit se a zamyslet se nad textem hlouběji.
Prostě záhadná kniha plná tajemství
No já nějak nevím.. rádoby napínavé to možná bylo.. ale za celou dobu se tam v podstatě nic nestalo.. nijak zvlášť se mi ani nelíbí přeskakování z jednoho dne do druhého, kdy se už na začátku dozvíte, jak bude kniha vypadat zhruba v polovině, takže ani nemáte moc důvod tu polovinu číst..
Při čtení nepotřebuju, aby byl příběh nějak zvlášť realistický, ale tohle už bylo chvílemi příliš.. - aby dvanáctiletá holka po tom co jí unesou a schovají v nějaké díře uvažovala takhle dospěle a logicky (přičemž si z jelenví jakého důvodu rozčlenila celu jako šachovnici a jednotlivá místa si označila souřadnicemi) mi přišlo až komické..
Taky se mi úplně nezdá způsob, jakým se v knize utvářejí ony "překvapivé" momenty.. jakože tvrdit čtenáři vyprávěním v ich formě něco, a pak prostě říct, že to je celou dobu jinak (..takhle to asi zní dost zmateně, ale nechci spoilovat..).. to mi přijde jako dost primitivní způsob vytváření překvapení ..
Možná to bude někomu připadat jako příjemné odlehčení, náhled do soukromí postavy či co já vím, ale když se vyšetřuje únos malého dítěte tak mě dramatický osobní život hlavní vyšetřovatelky opravdu nezajímá (jsou knižní výjimky, kdy mě život postav zajímá.. jenže to musí být něčím zajímavý, že jo..)..
A aby mi děj přišel strhující a dramatický.. to bych se u toho nejdřív potřebovala vydržet nesmát tuposti příběhu.. ale možná už sem trochu defektovaná "normálním" thrillerem, kde to prostě jede trochu jinak..
Tvářilo se to zajímavě no.. ale myslím že by autorka měla na víc.. styl má, jen se z toho vymotala taková ptákovina :D
Kniha s velmi zajímavým nápadem. Zařadila bych ji spíše do takové té letní četby, něčeho, co si přečtete, když nechcete moc přemýšlet. Na druhou stranu, mi přišla velmi nedotažená. Vypadá to, jako kdyby byla jedna velká kniha, již rozkouskovali na tři díly.
Ale jako úvod k něčemu většímu to nebylo špatný.
Tak to je bomba, fakt že jo.. naprosto souhlasím s předešlými komentáři.. jestli něco vystihuje tuto knihu, tak je to právě, že "je úplně ořechy" . Jinak to snad ani nejde říct. Už styl psaní a její jazyk je tak šílený, že není možné, aby hned nezaujala..
Délka knihy je přesně taková, jaká má být. Myslím, že kdyby ty blbosti pokračovaly ještě na sto stranách, přestalo by mě to bavit, ale takhle je to dokonalý.
Kniha jako šitá na míru dnům, kdy se vám vůbec nechce přemýšlet a cítíte se jako na drogách. (;
Velmi čtivý příběh. Laděný spíše do letní atmosféry. Obsahuje spoustu zajímavých myšlenek, na něž by člověka ani nenapadlo myslet, jakmile se nad nimi však zamyslíte, nebudete moci pochopit, jak to, že Vás ještě nenapadlo něco podobného.