postl komentáře u knih
Ó jak se změnily poměry v Katolické církvi od té doby. Ovšem razantně k horšímu. Tato kniha je toho důkazem, jak vypadal liturgický rok a jak se na něj všeobecně dbalo.
Skvělý cestopis. Je neuvěřitelné číst detajlní zážitky z cest té doby.
Kvůli této poslední knížce byl O.Ráček ve vysokém věku ještě vězněn. Krátce před tímto zatčením říkal: " Dofám že se Život Ježíše Krista přece jen někde vydá a spatří světlo světa. Snad bude třeba ještě i lecos kvůli tomu slíznout, aby to zcela jistě bilo dílo Boží."
Bohu díky , že mohu vlastnit tuto knihu!
Přesně souhlasím s paní Černou, jen bych dodal (můj subjektivní názor), že je Anička, myslím, jediná známá stigmatizovaná Češka. Je proto s podivem, že česká katolická pokoncilní církev tuto tak zbožnou a úchvatnou osobu léta nenápadně ignorovala. Faru, kde Anička trávila na lůžku poslední léta svého života s jejím bratrem-knězem, později prodala církev do soukromých rukou (penzion). Páni kněží a biskupové - chci Vám říci, že Anička se plně obětovala za kněžská povolání, za Vaše povolání, tedy za Vás. Tak si ji važte a neignorujte ji. A česká katolická církev by se měla angažovat za její Svatořečení. Však životních i posmrtných zázraků učinila prokazatelně dosti. Po přečtení této úchvatné knihy (pro prosté katolíky úchvatné určitě, pro ostatní nevím), jsem trochu pochopil proč Anna Bohuslava Tomanová není moc v oblibě novodobého vyššího kléru. Ona je totiž zářným příkladem dobrého fungování prosté lidové, tradiční katolické zbožnosti, která se od 70. let minulého století moc "nenosí". Děkuji sdružení Anny B. Tomanové za jejich snažení a P. Filipu Stajnerovi za tuto úžasnou životopisnou knihu.