Prokrastinuji komentáře u knih

3 možná 3,5*

Jako rozhodně to není špatná kniha, ale na zadek jsem si z ní tak úplně nesedla.
Za mě celkem originální námět s celým tím ochutnávačstvím a vlastně volbou, zda si hlavní postava Jelena zvolí jako trest za vraždu okamžitou smrt popravou, nebo prožije zbytek života v obavě, že může kdykoliv zemřít. Příběhu nechybí spád, máme tady kratší kapitoly a pro obě ústřední postavy mám trochu slabost :'D A myslím, že tady máme taky celkem slušný vývoj Jeleny.

Tohle bylo taky moje první setkání se slow-burn romantikou a jistým způsobem to má asi kouzlo, pokud zrovna neholdujete knihám s přehršelem/instantní romantikou, rozhodně vás Studie jedu nebude nijak zvlášť iritovat. Já osobně bych, ale ocenila trochu lepší popis vývoje vztahu, který tady mezi dvěma postavami vznikal.

Na druhou stranu, jako opravdu silné mínus bych mohla brát fakt, že se dopředu dá pár věcí odhadnout a pokud se trefíte, příběh se pro vás z rázu stane dost předvídatelný. No a pak ten konec... :/

19.10.2020

"Táta říkal, že všichni občas ostatní odstrkujeme, jenom abychom viděli, že nás jistí."

Tahle kniha se mi dostala hodně pod kůži a není to jen tím, že stejně jako Emma občas utíkám do světa her a zvládám líp komunikovat s lidma online než v reálu. Naprosto jsem rozuměla tlaku, který prožívala jak ona, tak Rev. Když vás něco tak moc trápí, až v důsledku toho všeho začnete být rozlobení a agresivní na své okolí a lidi, kteří vás mají rádi a záleží jim na vás. Říkáte věci, které jim ubližují, i když ne záměrně a jste prostě myšlenkama někde jinde. Pořád u toho bodu, který vás trápí. Emma a Rev prožívají odlišná drama, ale přesto najdou v sobě navzájem důvěru pro sdílení a porozumění. Já osobně jsem při knížce nebrečela, ale věřím, že někomu nějaká ta slza ukápne. Je to dojemné, místy dramatické, temné a tíživé, ale zároveň protkané i nadějí, láskou a světlem. Autorka si pro nás připravila i jeden větší zvrat ke konci příběhu, který mě sice na začátku čtení napadl, ale při tom, kolik se toho dělo, jsem ho totálně vypustila a pak jen byla v šoku. Myslím, že tahle kniha by mohla sednout všem, kteří milují knihy od Mony Kasten či se jim líbilo Nedotýkej se mě od Laury Kneidl.

"Smíš procházet životem, aniž bys tohle musela snášet..."

28.09.2020

“Tuhle knihu budete milovat nebo nenávidět...”
Příběh má rozhodně skvělou myšlenku - utéct od stereotypu, který diktuje společnost, být svým vlastním pánem, dělat si co chcete, srát na pravidla, napsat knihu, která spálí svět,...
Jenže to jak autor uchopil zpracování tohohle námětu mi bohužel vůbec nesedlo.
Vůbec nesedlo.
Nesedlo.
Máme tady skoro 320 stran, které z většiny popisují Jayovu závislot na alkoholu, holdování drogám, jeho nic nedělání, kocoviny, výpadky paměti, sexuální eskapády a kritiku všeho kromě sebe samotného.
Tentokrát mi vyjímečně vadili vulgarismy a měla jsem co dělat s rozpoznáním kdo co říká a kdy, protože autor se s uvozovkami neobtěžuje. Příběh je za mě navíc trochu předvídatelný a osobně bych ho proškrtala, protože zhruba 100 stran je o ničem.
Pokud máte rádi umění a milujete Paříž, potěší vás rozhodně kulturní odkazy, kterými autor prošpikoval celou knihu. Za tohoto předpokladu bych vám Katerinu mohla doporučit. Možná vám i sedne celkově. Za mě je, ale Jay extrém a když vám nesedne postava, do jejíž hlavy nahlížíte 320 stran, je trochu zaděláno na problém.

15.03.2020