regenka komentáře u knih
V něčem originální, v něčem zas až tak ne.. Místy připomíná Hunger Games, 1984 nebo Matrix... ale určitě stojí za přečtení. Chystám se na další díly.
Když jsem ji četla poprvé, tak pro mě byla hrozně depresivní, bylo v ní hrozně moc nenávisti a zlosti a přečetla jsem ji jen kvůli tomu, že jsem musela (škola). Měla jsem pořád v sobě ten pocit a vzpomínku na tu knihu a pak jsem si na ni po letech vzpomněla a přečetla si ji znovu.. najednou jsem objevila to krásno.. a teď na ni nedám dopustit, nádherná kniha.
No nejdriv jsem si pomyslela, pane boze, tohle nedoctu.. moc tezke na cteni,nekdy stupidni a malokdy vtipne.. ale cim vic jsem cetla,tim vic jsem cist chtela. Nakonec to ve mne neco zanechalo, a docela i chapu tu oblibenost :) Nicmene jsem byla rada, ze jsem docetla.. nekdy mozna dalsi 4 dily.. uvidime
S touto knihou mám trochu problém. Čekala jsem víc scifi, víc postapo a dostala jsem... detektivku.. spoustu odborností, ale povrchních. Ztrácela jsem se ve jménech a občas i v ději ... Ale celkově hodnotím jako zajímavý kousek.
Na tuhle knihu jsem náhodou narazila v knihovně a řekla jsem si, že to zkusím.. neviděla jsem film, o knize jsem nic neslyšela.. naprosto mě překvapila, pohltila a rozšířila mi obzory.. pěkná kniha
"Některé moje experimenty byly docela pozoruhodné. Při čtení jsem narazil na případ, který se stal před mnoha lety. Několik lovců uspořádalo na našich Velkých planinách lov na bizony pro pobavení nějakého anglického lorda - jednak proto, aby ho pobavili, a jednak proto, aby opatřili čerstvé maso pro jeho spižírnu. Bylo to pěkné povyražení. Pobili dvaasedmdesát těchhle obrovských zvířat, část jednoho z nich snědli a ostatních jednasedmdesát nechali shnít. Abych určil rozdíl - jestli nějaký existuje - mezi anakondou a lordem, zařídil jsem, aby do klece anakondy přivedli sedm telat. Vděčný plaz okamžitě jedno z nich uchvátil a polykal a pak spokojeně ulehl. Dál už o telata neprojevil žádný zájem ani náznak, že by jim chtěl ublížil. Opakoval jsem tento pokus s dalšími anakondami. Výsledek byl vždycky stejný. Potvrdila se skutečnost, že rozdíl mezi lordem a anakondou je v tom, že lord je krutý, kdežto anakonda nikoli."
Tak tady si musim pogratulovat,ze jsem tech 1200 stranek o svete 1q84 zvladla.. prvni a druha kniha celkem sla, i kdyz z konce jsem byla dost rozpacita, aspon ma Murakami tu schopnost,ze pise hezky a clovek ma porad chut cist.. i kdyz tam jsou nekdy blbosti. Dalsi dil jsem dala z toho duvodu, ze kdyz ne ted, tak nikdy. Takze to ted mi trvalo tak dva mesice, nerada jsem se k tomu vracela. Dej by se dal zmacknout do 150 misto 450 str. ale co uz. Trochu mi to take pripomnelo Hodiny z kosti, ktere jsem nedavno cetla.. tady Little people, tam Katar.. A ted uz se tesim na neco jineho.
Přečetla jsem ji rychle.. bavila mě... ale zítra nebudu vědět o čem byla. Jako oddychovka dobrá, ale moc nechápu ty chvalozpěvy :)
Moje první od Welshe... Kniha mě na jednu stranu bavila a lákalo mě jí číst pořád dál. Bruce byl odporný a zajímalo mě, co ještě vymyslí... Na druhou stranu mě rozčilovala mluva tasemnice, která mě na začátku neskutečně rušila a nechápala jsem ten způsob provedení (vložení do vyprávění). Konec mě asi na rozdíl od ostatních neuchvátil a byla to pro mě nejnudnější část z celé knihy. I styl psaní mi přišel jiný, prostě mi to tam nepasovalo. Asi někdy sáhnu po další autorově knize a možná až se mi to rozleží, přidám jednu hvězdičku Sviňákovi.
Hodnotím převážně kladně a to především díky několika věcem. Za prvé, je kniha docela krátká, takže se dá přečíst celkem rychle a s nadšením. Líbí se mi i romantický prvek i prostředí lunaparku. U první poloviny jsem se poměrně bála (dvakrát se mi o pouti zdálo), druhá polovina už byla víc detektivní.... k dokonalosti to má daleko, ale příjemné počtení.
Teda, když jsem si četla, o čem ta kniha je, tak jsem se do ní vůbec nechtěla pouštět... Neuměla jsem si ten příběh představit, a co by mě na něm asi tak mohlo zaujmout. Ale asi po třiceti stránkách jsem si zas neuměla představit, že kniha skončí.. Hrozně jsem Gwynovi rozuměla a hrozně jsem chtěla být v jeho kůži a ty lidi pozorovat. Přišlo mi to geniální.. Ani ten konec nebyl špatný.
"Ale pak spolu celé dny a týdny nepromluvili, protože věděli, že ta věc s portréty je od sebe vzdaluje, a tak kolem ní jen obcházeli a nikdy se nepřiblížili k jádru věci, ze strachu, že kdyby to udělali, bylo by nevyhnutelné vzdálit se jeden druhému ještě víc a vystavit se bolesti, kterou nechtěli riskovat."
Konečně dočteno...po třech měsících a 13 dnech.. tuhle dobu mi ta kniha zablokovala,protože se mi tak těžce četla ale nechtěla jsem ji odložit. Upřímně jediný důvod proč jsem knihu dočetla je,že jsem si ji pořídila na festivalu a nechala od Davida podepsat.. ale myslím,že už nikdy více ani tuto knihu ani tohohle spisovatele. Scifi mám ráda ale soumrak,kaple a katar byly i na mě moc.
Byla jsem napjatá, byla jsem smutná... Líbilo se mi moc.
Jednou jsem ji četla.. bylo to jako číst pohádku, jako otevřít knihu a ocitnout se v jiném světě. Spousta pravdivých a zamyšlení hodných se souvětí a myšlenek, které jsem si různě poznamenala.. Ano, tak jako si jednou za čas přečtu Malého prince, budu teď jednou za čas číst Alchymistu..
Námět výborný, spousta podnětů k zamyšlení se a pozastavení se nad něčím. První polovina knihy se mi líbila víc, byla i více čtivá.. pak jsem se trochu zasekla, přišlo mi, že druhá polovina už je tak nějak odbytá. Nicméně konec se mi líbil a celkově mě ta kniha hodně zaujala:)
Přibližně v polovině až třičtvrtině knihy jsem si myslela, že ohodnotim 3* ale za ten konec přidávám další hvězdu.
Příběh mě bavil, ale styl psaní mě úplně neohromil, hlavně ty cliffhangery na konci každé kapitoly (tedy skoro každé strany) mi po čase pěkně lezly krkem. Ale závěr skvělý.
Nebudu hodnotit, protože nejsem cílovka. Takové jednoduché čtení, ale vcelku příjemné.
Bylo fajn číst knihu s touto tématikou zase trochu z jiného pohledu..
Nebylo to špatné... ale četla jsem to měsíc a za týden nebudu vědět o čem to bylo (:
V rámci plnění výzvy (bod č.1) jsem si knihu půjčila, když jsem ji míjela vystavenou v knihovně.. Dobrovolně bych si ji asi nikdy do seznamu Chci si přečíst nepřidala.. Nicméně některé pasáže jsou moc pěkné, naivita malé Millie, uvědomění Karla a jeho chování mi přišlo často úsměvné:) Četlo se mi to lehce, rychle, příjemně, i tak si ale myslím, že už za týden si horko těžko vzpomenu o čem to bylo..
"Na jiném místě v jiné době bych ji byl políbil," řekl si Karl v duchu. "Nikdy nedělám, co bych chtěl."