Roselunda 1928
komentáře u knih

Hele... já fakt nevím, jak to ohodnotit. Má to velice zajímavý a promyšlený nápad. Ale chyběla tomu větší zápletka. Četlo se mi výborně, autorka má skvělý styl psaní, ale chtělo by to ještě třešiňku. Něco mi tam chybelo, ale stačí to na 4,5 *.
America je zlatíčko, byla mi hrozně sympatická. Je jedna z mých oblíbených hrdinek, sice jsem se občas nad jejím chováním div nepočurala smíchy, ale... prostě úžasná :D.
Maxon...ze začátku na mě působil jako nesamostatný maminčin miláček. V průběhu četní mi byl více a více sympatický. Mám ho radši než Aspena. Je to sice nemotorné ťululum, ale... prostě úžasný :D
Aspen mě naštval tím, co provedl Americe. A potom, co dělal, když sloužil v paláci... no nevim nevim :D Prostě, je celkem v pohodě, ale Maxon je lepší :* :D
Celesta je fakt divná, nejvíc jsem si z Američiných konkurentek "překvapivě" :D oblíbila Marlee. Moje nejoblíbenější postavy? America, Maxon a Lucy, Anne a Mary, nebo jak se jmenovaly ty její služky.
Zkrátka, mám chuť zaškrtit cooboo :D


Zdá se mi o malililinko horší než jednička, ale pořád se mi to líbí. 4,75


trocha spoilerů...
Mě se tahle kniha líbila nejmíň. Jsem teda ráda, že Kišan skončil s Anamikou. Konečně holka jeho úrovně :) Mimo jiné mi děsně vadily ty kecy o osudu, co se pořád opakovaly }:(
Nejlepší byla asi svatba. I když, přišlo mi dost divný, že jakmile Kišan zmizí ze scény, Ren týden sbírá odvahu a pak požádá Kelsey o ruku.... a ještě divnější, že Kelsey přijme :) Jsem trochu ráda, že si odpočinu až do vydání dalšího dílu od jejich myšlenkových pochodů hodných blondýny :D
Kišana mám pořád ráda. Anamika ujde.
Ti zombíci byli děsní. Dvojčata jsem neměla ráda.
Lokeš je fujtajblhnusbleble. Pro strašnou a zákeřnou smrt pana Kadama si víc slov nezaslouží. Zase mě ale napadá jedna nelogičnost, a to jeho zabití v minulosti. Kdyby ho zabili v minulosti, nemohl by být v přítomnosti, a tudíž by se o něm Kelsey a spol nikdy nedozvěděli a nemohli by ho porazit. Obálka je ale nejlepší ze série. Sunilovi přeju, ať se mu podaří Nilimu sbalit :P :D
Koupě prvního dílu nelituju a na rozdíl od mého taťky, za jehož výdělek tuto ságu mám doma, nelituju ani koupě dílů dalších. I když je tento nejhorší, aspoň dle mého mínění, určitě se k nim nekdy vrátím. A už přeštanu mluvit takhle odborně, irituje mě to :)
3,50, 00001 :D
P.S.: Taky vám tam něco na konci chybí? :D


Nemohla jsem si pomoct a srovnávala tuto knihu s Drahokamy. Což byla osudová chyba. Prostě mi přišlo, že se autorka snaží napsat něco stejně dobrýho, úspěšnýho a poutavýho jako Rudá jako rubín. V Rudé jako rubín mi to celé přišlo víc promyšlenější a vtipnější.
Ten démon mi tam vadil, bylo by lepší ty dveře tam dát pod nějakou jinou záminkou. Proč tam nemohly poletovat víly!? :DDDDD Na ty by se jméno Lulila nebo jak hodilo víc.
Na Secrecy mám čtyři typy - Florence, Annabell a Emily, možná i Persephonu.
Musím ale uznat, že se tam toho dělo víc, než v Rudé jako rubín, to je taky jedno plus. Obálka - nádherná, ale mám pocit, že se opičí po Drahokamech. Kdybych je nečeta, tak ***** určitě, ale takhle si nemohu pomoct. 4,20 *


Podle toho, co o týhle knize vím, mám pocit, že se Meyerová zbláznila, ale neberte si to osobně :D

Přišlo mi to trochu slabší než ostatní díly, nevím proč. Nemůžu se rozhodnout, tak asi dám 4,5 *....
Takže:
1. Wade je vážně pitomec.
2. Rafael má něco do sebe, ale můj hrdina bude vždycky Xavier :* :DDD
3. Proč mi to přišlo takové přeplácané?:(
4. Proč se mi zdál Xavier na konci nějak moc starý, i když mu bylo teprve jednadvacet?
5. Xaviera mi je vážně moc líto, ještě že to dopadlo tak, jak to dopadlo, jinak bych tomu dala ****
Ale už dost o Xavierovi :D
6. Podle obálky jsem si představila, jaý asi bude konec. Trochu se to vyplnilo.
7. Konec mě potěšil.
8. Obálka je úchvatná.
A přece se ke Xavierovi ještě vrátím :)
9. SPOILER Proč si všichni myslí, že se Xavier narodil až druhý, když byl první? Že by Claire byla adoptovaná? To mi nějak neleze do hlavy...
10. Ale aspoň chápu, proč je tak super :* :D
11. Nechtěla bych zažít to, co Xavier a Bethany, teda Ford a Laurie, zažili na vysoké. SPOILER (?) Vážně bych nechtěla, aby mi někdo manžela pozval na rande :P
12. Všechny díly musím pochválit za originalitou.
13. Přála bych si, aby tuto trilogii autorka napsala ještě jednou, ale z pohledu Xaviera. Bylo by to děsně zajímavé a velká výzva pro paní autorku!
14. Chybí mi epilog "O pět let později", kde bych se dozvěděla, že mají miminko a jsou móóóóóóc šťastní :D
15. A to je asi všechno...


Kdybych měla Brandona ve třídě, tak bych se do něj bez problémů zamilovala. Je super:) Nikki mi je sympatická, Deník mimoňky je super, co bych měla vytknout? Až se mi do ruky dostane další díl, nejspíš mě přepadne SHD!!! :D
A musím moc děkovat Pánu za moji hodnou sedmiletou setřičku, i když mě někdy (teda, hodně často :)) ehm...štve.:)


minispoiler
To, jakou cestu si na konci vybere, mi docvaklo brzy, protože jsem se podívala na poslední stranu (nezlobte se na mě:)) a nejsem zrovna blbá, i když jsem blondýna:D
Trochu mě to naštvalo, ale jak jsem četla dál, pomalu jsem Hetty - Sapphire - Esmeraldu začala chápat. Trápí mě ale jedna věc - chodí... ale ne, pletu si dvě věci dohromady:) trápí mě tohle: jak to bude s Hetty - Sapphire - Esmeraldou dál? Zůstane u cirkusu? Potká ještě někdy Bertieho a svého otce? Vrátí se k Jemovi? Vím, že to je trilogie, ale přesto chci další díl, kterej by mi to všechno objasnil...
Ale stejně se mi tato kniha líbila a mám pocit, že je asi nejlepší z celé té série, i když jenom nepatrně.


Mám dvě otázky: jaktože má Julie dva táty a kam se zatoulal děj??


Nádherné pokračování, Špinda Strakáček je super, bohužel ale platí to, co jsem napsala u knihy Neználkovy příhody............:(


Super, napínavé, prostě.......
A když se tak zamyslím, některá místa připomínají Knihu knih...


Je takový přehledný, takže jsem toho hodně pochopila i v 10ti letech.
Hodně jsem se z něho naučila. Doporučuju!


jako malou mě ta kniha vůbec nebavila... ale přečetla jsem si ji teď, v páté třídě a videla jsem to úplně jinak...


Kniha má na první pohled přímočarý děj, který ale postupem času docela překvapí a obratně otevírá mnoho podnětných témat. Můžeme se zamyslet nad postavením žen v tehdejší společnosti, tak nad podstatou morálky obecně: z čeho naše morálka (či víra) vychází, jak si náš morální kodex vůbec vybudovat, podle našeho morálního rámce vyhodnocovat situace, ve kterých se ocitneme.
Frantina byla zajímavá hrdinka, sympatická, sice jsem měla chvílemi pocit, že ve svém odmítání křesťanství a propagování "racionality" je stejně uzavřená a fundamentalistická jako Bartolom, ale obecně mi vyhovovala. Líbila se mi silná hrdinka s osobností, která ale nepostrádala ženskost.
Při čtení mi často vyvstaly na mysli romány Probuzení od Kate Chopin a hlavně Tess z rodu d'Ubervillů od Thomase Hardyho - Karolína Světlá zde podobně jako Hardy prozkoumává emancipovanou hrdinku, propojení s přírodou a jakési odmítnutí povrchních, pokryteckých hodnot.
Jsem moc ráda, že jsem měla příležitost se do tohoto příběhu začíst a další díla Světlé rozhodně prozkoumám.


Autor velmi vtipně a svěže předkládá příběh, na kterém krásně ukazuje úskalí společnosti spoléhající se na roboty - kreativní, zábavné, skvělá oddechová četba, která vás zároveň donutí zamyslet se nad technologií a jejími úskalími. Jeho vize, jak technologie může ovlivňovat každodenní život, je nečekaně přesná.


Autorka zdařile představuje originální svět způsobem, který vás donutí položit si mnoho otázek a ujasnit si vlastní postoje v otázkách fungování společnosti. Experimentuje s vyprávěním, střídá pohledy dvou protagonistů, vkládá místní mýty. Trochu mi trvalo, než jsem se v tom zorientovala, ale zpětně složitější strukturu ocěňuji. Přestože kniha nemá moc děje, četla se relativně dobře. Hlavní cíl - přimět čtenáře, ať přemýšlí o určitých tématech - se podle mě povedl na výbornou. Zajímavé a podnětné dílo.


Skvělé. Moc se mi líbí, jak autorka pracovala s kontrastem, který umožnil porovnat ovládání moci v obou politických systémech. Lidé vytýkají nedostatek zápletky, ale zápletka vlastně není hlavní součástí tohoto díla - je to vhled do světa, který předkládá otázky o postavení člověka ve společnosti, co znamená svoboda, co znamená jednotlivec. Neobvyklý způsob vyprávění - střídající se časové linky na dvou různých planetách - podporuje srovnání obou světů a umožňuje neotřelé vyvrcholení příběhu.
Rozhodně bych doporučila nadšencům do sci-fi, kteří chtějí vidět, z jakého pohledu se dá tato problematika pojmout.


Kniha se mi četla skoro sama a já se nemohla dočkat, až se dozvím, jakým směrem se pátrání po Zemi vyvine. Líbilo se mi propletení všech postav i role Druhé Nadace, bavila mě tajemnost kolem Gaii. Užívala jsem si propojení s minulými knihami Nadace i jinými Asimovovy díly. Nemůžu se dočkat dalšího dílu a dlouho už jsem takhle sérii nepropadla.


(SPOILER) Kniha mě naprosto pohltila a já se nemohla dočkat odpovědí na milion otázek.
Překvapilo mě, jak dobře byla kniha napsána, a jak přesně se Asimovovi povedlo popsat myšlení čtrnáctileté dívky. Autor přesně nastiňoval východisko knihy, ale takovým způsobem, že i když čtenář tuší, nemá jak své teorie ověřit.
Dílo to je brilantní, nicméně se tam nacházela místa, která mě úplně neuspokojila; konec vlády Mezka mi přišel neúměrný dlouhodobé výstavbě jeho charakteru jako neskutečné hrozby Plánu a také jsem poměrně rychle odhadla, že s Arkádií to asi nebude tak jednoduché. Musím ale ocenit kreativitu celého Asimovova vesmíru a to, jak mě celou dobu jemně vodil za nos, abych byla rozuzení na stopě, ale abych jej nikdy nedosáhla cele.
