Rozzmillaje
komentáře u knih
A mory
Pavel Josefovič Hejátko
(SPOILER) Zatím nejzajímavější a nejjímavější Hejátkova milostná lyrika a to je ještě samostatnou kapitolou grafická stránky knihy a její samotné manufakturní provedení. V posledním půlstoletí jsem četla něco takhle mimořádného jen v básních dvou tuzemských básníků a shodou okolností i písničkářů. Od Kryla (Slovíčka a Sněhurka v hadřících) a od Hejátka ( Rzi plání urouhaných a A mory).
Slovíčka
Karel Kryl
(SPOILER) Spolu se Sněhurkou v hadřících moje nejmilovanější krylovštiny. Kdo zažil chápe, kdo nečetl, nemá cenu cokoli vysvětlovat.
Znamení moci
Jan Zahradníček
Jednoznačně Zahradníčkova umělecky nejsilnější kniha. Dnes trochu (leckdy i trochu víc) využívána v rámci lascivního aroma antikomunismu, které Zahradníčkova čistá duše ani tak nepsala, ale jak praví klasik: "Básně mají tu nevýhodu, že si je může vykládat každý po svém."
Vše nejlepší... -- Výbor z básnických sbírek z let 1978 až 1997
J. H. Krchovský (p)
(SPOILER) Asi můj nejoblíbenější titul Krchovského. Bohužel z většiny sbírek po roce 2010 mám pocit (a shodla jsem se na něm s vícero Krchovského čtenáři), že se mu stalo to nejhorší, co se může autorovi stát a to sice, že začal vykrádat sám sebe. A to mě mrzí, protože je to prostě škoda, nicméně je to fenomén, který se už v minulosti stal, každodenně stává a bohužel i nadále stávat bude, mnoha výrazným a jinak špičkovým autorům.
Moje oči musely vidět
Ivan Diviš
(SPOILER) Tuhle knihu jsem poprvé četla hodně mladá a dnes s odstupem těch už pomalu bezmála třiceti let, musím objektivně uznat, že jsem ji tehdy nechápala. Nedávno jsem se k ní dostala znovu a vehnala mi slzy do očí. Naturelní, nepozérská a odžitá bolest v její nejčistší podobě...
