Rozzmillaje diskuze u autorů

Když vezmu tvorbu starší generace písničkářů a čistě jen jejich textovou rovinu, tak TOPka je dvojice Nohavica—Kryl, pak Merta—Janota, Plíhal............................

Kuběna jako první český básník dokázal, že homosexuální poezie může být barvitá, květnatá a atraktivní i pro heterosexuální publikum.

Velmi přeceňovaný autor. Nějak jsem nepochopila, co je magického a brilantního na ... Vlastně ani nevím, jak to pojmenovat. Každopádně dám si vedle sebe Těsnohlídka, Čadu, Stöhra a sto dalších jim podobných současníků a vím, že mohu vzít kteréhokoli z nich a nepoznám rozdíl od druhého, jedenáctého, devadesátého čtvrtého.

Magor je rozhodně silnější prozaik než básník. To, kdo si nepřizná, musí notně vnímat poezii jako chat GPT. Ať se to komu líbí nebo ne. Jeho sebestřednost je bohužel větší než jeho básnický um. To, že je jakýmsi "otcem undergroundu" je sice hezké, ale to je pak tedy autor jen pro členy diecéze, což je i dnes velmi limitovaný okruh lidí. Magor, coby vypravěč na kameře v biografických televizních dokumentech je pak asi ten nejlepší Magor, ze všech těch tří Magorů, které jsem u Magora zatím navnímala.

Kremlička nestabilní, svéhlavý, neuchopitelný, nepochopitelný (namnoze často i sám sebou), přesto mající něco "do sebe". Škoda, že z jeho sbírek po roce cca 2013 vyprchala veškerá ta originální cizrna a když už se tam objeví sem tam nějaká ta chutná luštěnina, působí to na čtenáře tak, že z toho byl i sám autor zaskočený...

Jakub Deml je moravský svéráz a co tu asi nebude mnoho lidí vědět - prastrýc básníka a písničkáře Pavla J. Hejátka. Zapomenuté světlo je samozřejmě kult, ale bylo by obrovskou chybou okleštit Demla jen na toto dílo. Třeba takové jeho Poslední verše nebo Verše pro tajnou chvilku patří k tomu nejlepšímu básnické tvorby první poloviny 20.století. Jednoznačně..

Vítězslav Nezval, jeden z nestorů české poezie 20. století. Čerpal z něj Kryl, Seifert, Hrabě, Biebl, Reynek, Hora, Kundera a další a další. Přijde mi až trapně ubohé, jak se ho snaží současnost dehonestovat za jeho komunistické přesvědčení. Nedávno jsem za ním byla v Biskoupkách a to, jak mu kvůli tomu byla doslova zprzněna ta pamětní deska s jeho bustou, ve mně zanechalo obrovskou zlost a bezmoc zároveň. To žijeme panečku v pěkné "demokracii", když už kádrujeme i bezmála sedmdesát let mrtvé básníky!

Nedoceněný básník stojící většinu života i tvorby (nevědouce, že ku své škodě) ve stínu přítele z největších - Jana Skácela.

Básně které jsou už při čtení písněmi. A to včetně těch, které ještě ani Plíhal, Mišík či Prokop nebo Navarová nezhudebnili...

Holan je titán. Za mě mám tři topky: Asklépiovi kohouta, Noc s Hamletem a Noc s Ofélií. Což ovšem nikterak nezpochybňuje kvalitu ostatních jeho děl..

S Krylem, Holanem, Skácelem a Reynekem náš nejlepší básník posledních sta let...