Rubín817 komentáře u knih

Miluji knížky... Ke to můj život, ale tuhle jsem doslova hltala. Den přetím jsem se málem rozbrečela,že nemám co číst, proto jsem šla po škole do knihovny s půjčila si knihu na kterou si už delší dobu brousím zuby. Selekce. Li se mi ten název protože lidi doma nevědí co to znamená. Dala jsem se do štení v šest hodin. Udělala jsem si pohodlí na gauči a přemístila jsem se do stromového domku. Příběh mě vtáhl do děje. Rodiče, ale i sestry na mě byli naštvaní, protože jsem je neslyšela. Pouze jsem četla. Možná jsem divný človíček, ale už ve dvanácti dokážu z hlavy vitěsnit cizí hlasy. Knihu jsem přečetla za večer a další den. Večer jsem od knížky nemohla odtrhnout oči a jít spát, četla jsem si až do půl dvanácté v noci, ale mamka nebyla naštěstí doma. Ma přijet až ve dvanáct, ale nešťastnou náhodou jsme se i tak potkali... No nic, dlouhé vyprávění.
Dokonce mě moje mladší sestra dvakrát přistihla jak brečim a párkrát se směji. Tak to hned šla říct mé starší sestře, ta to řekla mamce, ta to řekla jejímu příteli a babičce... K těm jsme jeli pak na návštěvu... Kniha už byla samozřejmě přečtená...
Kdo taky miluje knížky. Sama už jednu píšu a to mi je dvanáct! Všichni říkají že je skvělá! :D