ruče
komentáře u knih
Feťáci
Eva Dolejšová
Před pár dny jsem dočetla nedávno vydanou knihu Evy Dolejšové Feťáci. Paní Eva Dolejšová je zkušenou autorkou. Feťáci jsou její šestou knihou. Všechny předchozí knihy jsem četla a pochutnávala si na nich. Pobavila jsem se, zasmála se a současně jsem vnímala, že ono to popisované nebylo vždycky zas taková legrácka, jak to na první podívání vypadá. Mohla jsem i popřemýšlet, nezůstávat jen na povrchu. Každá autorčina kniha byla vždy „ o něčem“, ne o ničem.
Kniha Feťáci je jiná liga. Po přečtení několika prvních odstavců jsem měla chuť knížku odložit. Chci mít klid, odmítám se nořit do špatností, složitostí, bezvýchodností a špatných konců. Nechám to jiným.
Neudělala jsem to. Dočetla jsem vše až do poslední tři sta sedmdesáté čtvrté stránky. Nelituji toho. Mám za sebou už dlouhý život, vím, že existují drogy, alkohol, herní automaty a řada dalších zdrojů různých závislostí. Naštěstí s nimi nemám osobní zkušenost, sama za sebe ani prostřednictvím svého nejbližšího okolí. Kniha Feťáci mě do tohoto světa zavedla. Díky tomu jsem alespoň zprostředkovaně poznala hlouběji jednu z mnoha tváří lidského života. Mám o čem přemýšlet.
Obdivuji a velmi oceňuji způsob psaní. Spisovná čeština, krotké a uhlazené vyjadřování, vyhýbání se silným až vulgárním výrazům bylo k danému tématu nepoužitelné. Přesto jsem vůbec neměla pocit nepatřičnosti. Naopak - smekám klobouk. Tohle se autorce velmi podařilo. A určitě to nebylo snadné. Paní Eva Dolejšová postoupila do dalšího spisovatelského patra a já ji k tomu upřímně blahopřeji.
