SantAngel komentáře u knih

Ohledně tohoto románu se napsalo víc než dost. A stejně jako je v běžných médiích mnoho překrucováno, i o tomto románu se dá napsat, že bylo hodně povyku pro nic. Resp. psalo se o tom, mj. jak je to "islamofobní" dílo. Zřejmě to kritici a recenzenti ani celé nečetli. Jinak mi není jasné, jak mohli obsah tohoto díla vyhodnotit jakožto "proti nějakému vyznání...".

Celkově jsem trochu zklamaný z náboje románu samotného. Krom sledování nihilistických a erotických představ (a ve druhém případě i skutků:-) hlavního hrdiny se těžko čtenář setká s opravdovým napětím, či vygradováním děje. A co se týká samotného problému "islamizace" západní Evropy - opět bych očekával něco víc. Např. to, když se ve Francii, či Belgii zastaví hromadná doprava kvůli modlení se před mešitou (tedy nejen uvnitř, prý z nedostatku místa), což je jedna z věcí, která se x-krát skutečně stala a hlava to člověku, alespoň z Česka, nebere. Jak je to možné? Proč? Autor absolutně nejde do konfliktu - naopak, stejně jako hlavní hrdina - rezignuje. Stejně jako celá Francie, Belgie, potažmo západní civilizace.

Nejde o to hrotit věci a vyvolávat konflikt za každou cenu, ale každý rozumně uvažující člověk chce znát realitu a vědět důvody proč. Chce hledat...

Tato kniha nabízí jednu vizi a tedy jedno řešení - podvolení. Snadně, odevzdaně. Není to nikterak ani záživné, ani veselé čtení. A navíc je to velmi západoevropsky současné - hodně nejasné, bezbarvé a bez duše.

Román má být především o ději, o něčem zajímavém. Aby se čtenáři mohli myšlenkami vracet k hrdinům knihy, k jejich osudům. Aby se tento příběh vryl do paměti. Zde to, dle mého, moc nezafungovalo,

8 25.04.2016

V mém případě se jednalo o první knihu od Bernarda Cornwella, kterou jsem četl. Zaujala mě svým názvem, jelikož něco málo z historie Stoleté války znám a tohle téma mě opravdu zajímá.
Příběhem jsem byl příjemně překvapen. Kniha je velmi čtivá, má spád a veškeré popisy charakteristik osob, či prostředí jsou výstižné a ne zbytečně zdlouhavé.
Krom putování Nicolase Hooka (údajně skutečné postavy bitvy u Azincourtu, de facto všech postav, až na jednu, jak uvádí autor v epilogu) přes města Soissons, Harfleur až po Azincourt, se čtenář dozví i něco málo o dřívějších bitvách u Kresčaku a Poitiers.
Pokud o Stoleté válce, případně o "dark ages" do této chvíle nic moc nevíte, tato kniha vám velmi poutavým způsobem odkryje veškerá úskalí života v těchto dobách.

4 04.04.2014

Opět výborné investigativní dílo. Tentokrát pan Kmenta intenzivně pracuje s člověkem přímo z podsvětí, který přešel na druhou stranu a následně ho policejní kruhy, jakožto utajovaného svědka, propustili na svobodu, aby se stal terčem...Nakonec se dostal z ČR pryč.

Hlavní, co mi utkvělo v paměti, jakožto shrnutí, je fakt, že u nás nemají politické, lobbistické a policejní složky zájem vraždy "z podsvětí" objasňovat. Snad proto, že všichni jsou propleteni do všeho, resp. každý má na někoho něco.... Doporučuji!

3 14.12.2014

První díl ˇčeského Kmotra" u mě zabodoval naplno. Už jen první kapitoly popisující Mrázkovo vekslácké období v časech totality mě utvrdily v tom, že tetralogii si přečtu celou. Dopředu avizuji, že díky panu Kmentovi a jeho spolupracovníkům má možnost obyčejný český smrtelník nahlédnout pod pokličku politiky a systému všeobecně. Ať jde o období komunismu, či následný přechod k demokratickému zřízení a nastolení tržního hospodářství. Co si budeme povídat, ve zprávách, či novinách (dnes na internetu) nenajdeme vždy zcela pravdivé informace. Politika, lobbing, velkopodnikatelé - tohle je pro běžné občany tabu.
Z pohledu investigativní žurnalistiky jistě klenot, který nám může otevřít oči. Pokud kdokoliv, kdo knihu nečetl, má dosud pochybnosti, zda politikům a "lidem kolem" věřit, tak po přečtení, ať už třeba jen prvního dílu, jistě změní názor a snad to bude ku prospěchu naší společnosti.
Když odbočím od "problému Mrázek, lobbisté a politici", tak dojdu k děsivému zjištění - i v demokratickém zřízení o našich osudech rozhodují "vyvolení" a jsme pro ně jen figurkami v jejich hrách.

2 10.06.2014

Celkově slabší kniha, resp. příběh. Na můj vkus až moc odborných popisů z různých lékařských oddělení. Ve dvousetstránkové knize začíná příběh někdy kolem osmdesáté strany. Do té doby je to hodně vláčný úvod. Naopak, jistou gradaci jsem poznal zhruba od 165 stránky. Četl jsem již od Robina Cooka dost knih a vím, že některé byly napsány tak strhující formou, že jsem se od nich neodtrhl. Namátkou tituly Infekce, Toxin, Horečka, Deformace.

2 20.04.2014

Většinou se traduje, že je lepší nejdříve číst knihu, která je obvykle předlohou pro film. V tomto případě jsem nejdříve viděl Leonarda DiCapria coby Jordana Belforta. Film trvá něco přes tři hodiny, tak by asi bylo divné, kdyby kniha měla, dejme tomu, 250 stránek. Nicméně těch necelých pět set stránek být asi nemuselo. Občas jsou podrobnější popisy nezřízených drogových večírků či orgií až nápadně podobné, asi tak, jak to bylo v reálném životě JB. Všechno splývalo. Příběh, z mého pohledu, začíná gradovat až ve třetí části knihy, kdy s malým synkem od JB, Carterem, začne být zle...
Ohledně problému (či realitě) brokerů jako takových - v tomto směru byla pro mě kniha jen potvrzením toho, co znám z praxe. V této branži jsem pár měsíců dělal (byť šlo ve srovnání s JB o "chudáčky" firmy) a něco pozitivního na tom je těžko hledat...

24.03.2015

Knihy (či filmy, seriály) z vězeňského prostředí jsou lákadlem pro kdekoho. Ten, kdo ve vězení nikdy nebyl a nemá nikterak k tomu našlápnuto, tak pro dotyčného je to svět ve světě. Velký barák s celami, obklopený kamerami, ploty, strážníky...Místo, kde končí běžný život.
Útěk ze San Quentinu je poměrně útlá kniha (v tomto vydání je však písmo miniaturní). Jelikož jsem viděl seriál Útěk z vězení a také film Mrazivá vášeň, troufnu si napsat, že scénáristé těchto filmových děl knihu kdysi četli. Příběh je vyprávěn v první osobě, ale pokaždé je to jiná hlavní postava. Způsob, jakým je útěk proveden je uvěřitelný, tedy reálný. Rovněž přiblížení vězeňského prostředí působí věrohodně.

10.06.2014